Ezechiel
21:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
21:2 Synu člověčí, nastav svou tvář k Jeruzalému a dej slovo své k Jeruzalému
svatá místa a prorokuj proti izraelské zemi,
21:3 A řekni zemi Izraelské: Toto praví Hospodin; Hle, jsem proti
tebe, a vytasí meč můj z pochvy své, a utne
od tebe spravedliví i bezbožní.
21:4 Když jsem tedy viděl, že od tebe vyhladím spravedlivé i bezbožné,
proto můj meč vyjde z pochvy proti všemu tělu
z jihu na sever:
21:5 Aby každé tělo poznalo, že já, Hospodin, jsem vytasil svůj meč
jeho pochva: již se nevrátí.
21:6 Vzdechni tedy, synu člověčí, při zlomených bedrech; a
s hořkým povzdechem před očima.
21:7 A stane se, když ti řeknou: Proč vzdycháš? že
odpovíš: Pro zvěsti; protože přichází: a každé srdce
roztaje a všechny ruce zeslábnou a každý duch omdlí,
a všechna kolena ochabnou jako voda. Aj, přichází a bude
stalo se, praví Panovník Hospodin.
21:8 Znovu se ke mně stalo slovo Hospodinovo:
21:9 Synu člověčí, prorokuj a rci: Toto praví Hospodin; Řekněme, meč, a
meč je nabroušen a také upraven:
21:10 Je nabroušený k kruté porážce; je zařízen tak, aby mohl
třpyt: měli bychom se tedy radovat? pohrdá hůl syna mého, jako
každý strom.
21:11 A dal jej k očištění, aby se s ním zacházelo: tento meč
je nabroušeno a upraveno, aby to dalo do rukou
vrah.
21:12 Křik a výkřik, synu člověčí, neboť bude na mém lidu, bude
na všechna izraelská knížata: budou hrůzy pro meč
na můj lid, udeř tedy do stehna svého.
21:13 Protože je to zkouška, a co když meč pohrdá i tyčí? to
již nebude, praví Panovník Hospodin.
21:14 Ty tedy, synu člověčí, prorokuj a tluč své ruce,
a ať je meč potřetí zdvojen, meč zabitých: it
je meč velkých mužů zabitých, který vchází do jejich
soukromé komory.
21:15 Narazil jsem hrot meče na všechny jejich brány, které jsou jejich
srdce může omdlévat a jejich trosky se rozmnoží: ach! je to jasné,
je zabaleno na porážku.
21:16 Jdi tak či onak, buď napravo, nebo nalevo,
kamkoli je tvá tvář nastavena.
21:17 Srazím se také rukama a uklidním svůj hněv.
Já, Hospodin, jsem to řekl.
21:18 Slovo Hospodinovo ke mně opět promluvilo:
21:19 Také, synu člověčí, ustanov si dvě cesty, aby meč králův
z Babylonu může přijít, oba dva vyjdou z jedné země, a
vyber si místo, vyber si ho na začátku cesty do města.
21:20 Urči cestu, aby se meč dostal do Rabbatu Ammonitů a
do Judy v Jeruzalémě obránce.
21:21 Babylónský král stál na předělu cesty, v čele
dva způsoby, jak použít věštění: rozjasnil své šípy, poradil se
s obrazy se podíval do jater.
21:22 Po jeho pravici byla věštba pro Jeruzalém, aby ustanovil velitele,
otevřít ústa při porážce, pozvednout hlas křikem,
postavit beranidla proti branám, vrhnout koně a do
postavit pevnost.
21:23 A bude jim to jako falešná věštba v jejich očích, jim
kteří přísahali, ale bude volat, aby si připomněli nepravost,
aby mohli být vzati.
21:24 Proto takto praví Panovník Hospodin: Protože jsi způsobil svou nepravost
pamatujte, že vaše prohřešky budou odhaleny, takže v
všechny tvé skutky tvé hříchy se objeví; protože říkám, že jste přišli
vzpomínka, budete vzati za ruku.
21:25 A ty, rouhavý, zlý kníže Izraele, jehož den přišel, když
nepravost bude mít konec,
21:26 Toto praví Panovník Hospodin: Sundejte diadém a sundejte korunu: toto
nebude stejný: poníženého vyvyšujte a ponižujte
vysoký.
21:27 Převrátím, převrátím, převrátím, a již nebude, dokud
přišel, čí je to právo; a já mu to dám.
21:28 Ty, synu člověčí, prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin
o Ammonských a o jejich potupě; dokonce řekni,
Meč, meč je tasený: na porážku jest vystrojen, k
konzumujte kvůli třpytu:
21:29 Zatímco pro tebe vidí marnost, zatímco ti věští lež, aby
přiveď tě na šíji zabitých, bezbožných, jejichž
přišel den, kdy bude konec jejich nepravostem.
21:30 Mám to způsobit, aby se vrátil do jeho pochvy? budu tě soudit v
místo, kde jsi byl stvořen, v zemi tvého narození.
21:31 Vyleji na tebe své rozhořčení, udeřím na tebe
v ohni mého hněvu a vydej tě do rukou surových lidí,
a dovedné zničit.
21:32 Budeš palivem do ohně; tvá krev bude uprostřed
země; nebudeš více připomínán, neboť já Hospodin jsem mluvil
to.