Ezechiel 21:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 21:2 Synu člověčí, nastav svou tvář k Jeruzalému a dej slovo své k Jeruzalému svatá místa a prorokuj proti izraelské zemi, 21:3 A řekni zemi Izraelské: Toto praví Hospodin; Hle, jsem proti tebe, a vytasí meč můj z pochvy své, a utne od tebe spravedliví i bezbožní. 21:4 Když jsem tedy viděl, že od tebe vyhladím spravedlivé i bezbožné, proto můj meč vyjde z pochvy proti všemu tělu z jihu na sever: 21:5 Aby každé tělo poznalo, že já, Hospodin, jsem vytasil svůj meč jeho pochva: již se nevrátí. 21:6 Vzdechni tedy, synu člověčí, při zlomených bedrech; a s hořkým povzdechem před očima. 21:7 A stane se, když ti řeknou: Proč vzdycháš? že odpovíš: Pro zvěsti; protože přichází: a každé srdce roztaje a všechny ruce zeslábnou a každý duch omdlí, a všechna kolena ochabnou jako voda. Aj, přichází a bude stalo se, praví Panovník Hospodin. 21:8 Znovu se ke mně stalo slovo Hospodinovo: 21:9 Synu člověčí, prorokuj a rci: Toto praví Hospodin; Řekněme, meč, a meč je nabroušen a také upraven: 21:10 Je nabroušený k kruté porážce; je zařízen tak, aby mohl třpyt: měli bychom se tedy radovat? pohrdá hůl syna mého, jako každý strom. 21:11 A dal jej k očištění, aby se s ním zacházelo: tento meč je nabroušeno a upraveno, aby to dalo do rukou vrah. 21:12 Křik a výkřik, synu člověčí, neboť bude na mém lidu, bude na všechna izraelská knížata: budou hrůzy pro meč na můj lid, udeř tedy do stehna svého. 21:13 Protože je to zkouška, a co když meč pohrdá i tyčí? to již nebude, praví Panovník Hospodin. 21:14 Ty tedy, synu člověčí, prorokuj a tluč své ruce, a ať je meč potřetí zdvojen, meč zabitých: it je meč velkých mužů zabitých, který vchází do jejich soukromé komory. 21:15 Narazil jsem hrot meče na všechny jejich brány, které jsou jejich srdce může omdlévat a jejich trosky se rozmnoží: ach! je to jasné, je zabaleno na porážku. 21:16 Jdi tak či onak, buď napravo, nebo nalevo, kamkoli je tvá tvář nastavena. 21:17 Srazím se také rukama a uklidním svůj hněv. Já, Hospodin, jsem to řekl. 21:18 Slovo Hospodinovo ke mně opět promluvilo: 21:19 Také, synu člověčí, ustanov si dvě cesty, aby meč králův z Babylonu může přijít, oba dva vyjdou z jedné země, a vyber si místo, vyber si ho na začátku cesty do města. 21:20 Urči cestu, aby se meč dostal do Rabbatu Ammonitů a do Judy v Jeruzalémě obránce. 21:21 Babylónský král stál na předělu cesty, v čele dva způsoby, jak použít věštění: rozjasnil své šípy, poradil se s obrazy se podíval do jater. 21:22 Po jeho pravici byla věštba pro Jeruzalém, aby ustanovil velitele, otevřít ústa při porážce, pozvednout hlas křikem, postavit beranidla proti branám, vrhnout koně a do postavit pevnost. 21:23 A bude jim to jako falešná věštba v jejich očích, jim kteří přísahali, ale bude volat, aby si připomněli nepravost, aby mohli být vzati. 21:24 Proto takto praví Panovník Hospodin: Protože jsi způsobil svou nepravost pamatujte, že vaše prohřešky budou odhaleny, takže v všechny tvé skutky tvé hříchy se objeví; protože říkám, že jste přišli vzpomínka, budete vzati za ruku. 21:25 A ty, rouhavý, zlý kníže Izraele, jehož den přišel, když nepravost bude mít konec, 21:26 Toto praví Panovník Hospodin: Sundejte diadém a sundejte korunu: toto nebude stejný: poníženého vyvyšujte a ponižujte vysoký. 21:27 Převrátím, převrátím, převrátím, a již nebude, dokud přišel, čí je to právo; a já mu to dám. 21:28 Ty, synu člověčí, prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin o Ammonských a o jejich potupě; dokonce řekni, Meč, meč je tasený: na porážku jest vystrojen, k konzumujte kvůli třpytu: 21:29 Zatímco pro tebe vidí marnost, zatímco ti věští lež, aby přiveď tě na šíji zabitých, bezbožných, jejichž přišel den, kdy bude konec jejich nepravostem. 21:30 Mám to způsobit, aby se vrátil do jeho pochvy? budu tě soudit v místo, kde jsi byl stvořen, v zemi tvého narození. 21:31 Vyleji na tebe své rozhořčení, udeřím na tebe v ohni mého hněvu a vydej tě do rukou surových lidí, a dovedné zničit. 21:32 Budeš palivem do ohně; tvá krev bude uprostřed země; nebudeš více připomínán, neboť já Hospodin jsem mluvil to.