Ezechiel 14:1 Někteří ze starších Izraele ke mně přišli a posadili se přede mnou. 14:2 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 14:3 Synu člověčí, tito muži si v srdci postavili své modly a vložili je kámen úrazu jejich nepravosti před jejich tváří: měl bych být zeptali se vůbec? 14:4 Proto k nim mluv a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin; Každý muž z domu Izraele, který si ve svém srdci ukládá své modly, a klade před tvář svou nepravost jeho, a přichází k prorokovi; Já Hospodin odpovím tomu, který přichází podle toho k množství jeho model; 14:5 Abych vzal dům Izraele do jejich srdce, protože jsou všichni se mi odcizili skrze své modly. 14:6 Proto řekni domu Izraele: Toto praví Panovník Hospodin: Litovat, a odvraťte se od svých modl; a odvrátí své tváře ode všech vaše ohavnosti. 14:7 Za každého z domu Izraelského aneb pro pohostince v Izraeli, který se ode mne odděluje a ukládá své modly své srdce, a klade kámen úrazu své nepravosti před jeho tváří se a přichází k prorokovi, aby se ho zeptal na mne; já Hospodin mu odpoví sám: 14:8 A obrátím svou tvář proti tomu muži a učiním ho znamením a znamením přísloví, a vyhladím ho ze středu svého lidu; a vy poznají, že já jsem Hospodin. 14:9 A kdyby byl prorok oklamán, když něco mluvil, já Hospodin oklamali jste toho proroka a vztáhnu na něj ruku a zničí ho ze středu mého lidu Izraele. 14:10 A ponesou trest za svou nepravost: trest prorok bude spravedlivý jako trest toho, kdo hledá mu; 14:11 Aby se dům Izraele ode mne již nezbloudil, ani nebyl více znečišťováni všemi svými přestoupeními; ale aby byly moje lidi, a budu jejich Bohem, praví Panovník Hospodin. 14:12 Znovu se ke mně stalo slovo Hospodinovo: 14:13 Synu člověčí, až se země prohřeší proti mně těžkým proviněním, tehdy na to vztáhnu ruku svou a hůl zlomím chléb její, a sešle na něj hlad a vyhladí člověka a bestie z toho: 14:14 I když v něm byli tito tři muži, Noe, Daniel a Job, měli by vysvoboď pouze jejich vlastní duše pro jejich spravedlnost, praví Panovník Hospodin. 14:15 Nechám-li po zemi procházet hlučná zvířata, která ji zkazí, takže bude pustá, aby tudy nikdo nemohl projít kvůli šelmy: 14:16 I když v něm byli tito tři muži, živ jsem, praví Panovník Hospodin, oni nevysvobodí syny ani dcery; pouze budou doručeny, ale země bude pustá. 14:17 Nebo když přinesu meč na tu zemi a řeknu: Meče, projdi přistát; takže jsem z ní odřízl člověka i zvíře: 14:18 I když v něm byli tito tři muži, živ jsem, praví Panovník Hospodin, oni nevysvobodí syny ani dcery, ale jen oni budou dodali sami sebe. 14:19 Nebo když sešlu na tu zemi mor a vyleji na ni svou prchlivost v krvi, abychom z ní vyhladili člověka i zvíře: 14:20 I když v něm byli Noe, Daniel a Job, živ jsem, praví Panovník Hospodin, nevydají syna ani dceru; ale dodají jejich vlastní duše jejich spravedlností. 14:21 Toto praví Panovník Hospodin: O co víc, když pošlu moje čtyři boláky soudy nad Jeruzalémem, meč a hlad a hlučnost šelma a mor, abys z ní vyhladil člověka i dobytek? 14:22 Ale hle, zůstane v něm ostatek, který bude přinesen ven, synové i dcery, hle, vyjdou k vám, a uzříte cestu jejich a skutky jejich, a potěšeni budete o zlu, které jsem uvedl na Jeruzalém, o tom všechno, co jsem na to přinesl. 14:23 Budou tě těšit, až uvidíš jejich cesty a jejich skutky poznáte, že jsem neudělal bez příčiny všechno, co jsem udělal to, praví Panovník Hospodin.