Ezechiel
14:1 Někteří ze starších Izraele ke mně přišli a posadili se přede mnou.
14:2 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
14:3 Synu člověčí, tito muži si v srdci postavili své modly a vložili je
kámen úrazu jejich nepravosti před jejich tváří: měl bych být
zeptali se vůbec?
14:4 Proto k nim mluv a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin;
Každý muž z domu Izraele, který si ve svém srdci ukládá své modly,
a klade před tvář svou nepravost jeho, a
přichází k prorokovi; Já Hospodin odpovím tomu, který přichází podle toho
k množství jeho model;
14:5 Abych vzal dům Izraele do jejich srdce, protože jsou
všichni se mi odcizili skrze své modly.
14:6 Proto řekni domu Izraele: Toto praví Panovník Hospodin: Litovat,
a odvraťte se od svých modl; a odvrátí své tváře ode všech
vaše ohavnosti.
14:7 Za každého z domu Izraelského aneb pro pohostince
v Izraeli, který se ode mne odděluje a ukládá své modly
své srdce, a klade kámen úrazu své nepravosti před jeho
tváří se a přichází k prorokovi, aby se ho zeptal na mne; já
Hospodin mu odpoví sám:
14:8 A obrátím svou tvář proti tomu muži a učiním ho znamením a znamením
přísloví, a vyhladím ho ze středu svého lidu; a vy
poznají, že já jsem Hospodin.
14:9 A kdyby byl prorok oklamán, když něco mluvil, já Hospodin
oklamali jste toho proroka a vztáhnu na něj ruku a
zničí ho ze středu mého lidu Izraele.
14:10 A ponesou trest za svou nepravost: trest
prorok bude spravedlivý jako trest toho, kdo hledá
mu;
14:11 Aby se dům Izraele ode mne již nezbloudil, ani nebyl
více znečišťováni všemi svými přestoupeními; ale aby byly moje
lidi, a budu jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.
14:12 Znovu se ke mně stalo slovo Hospodinovo:
14:13 Synu člověčí, až se země prohřeší proti mně těžkým proviněním,
tehdy na to vztáhnu ruku svou a hůl zlomím
chléb její, a sešle na něj hlad a vyhladí člověka
a bestie z toho:
14:14 I když v něm byli tito tři muži, Noe, Daniel a Job, měli by
vysvoboď pouze jejich vlastní duše pro jejich spravedlnost, praví Panovník Hospodin.
14:15 Nechám-li po zemi procházet hlučná zvířata, která ji zkazí,
takže bude pustá, aby tudy nikdo nemohl projít kvůli
šelmy:
14:16 I když v něm byli tito tři muži, živ jsem, praví Panovník Hospodin, oni
nevysvobodí syny ani dcery; pouze budou doručeny,
ale země bude pustá.
14:17 Nebo když přinesu meč na tu zemi a řeknu: Meče, projdi
přistát; takže jsem z ní odřízl člověka i zvíře:
14:18 I když v něm byli tito tři muži, živ jsem, praví Panovník Hospodin, oni
nevysvobodí syny ani dcery, ale jen oni budou
dodali sami sebe.
14:19 Nebo když sešlu na tu zemi mor a vyleji na ni svou prchlivost
v krvi, abychom z ní vyhladili člověka i zvíře:
14:20 I když v něm byli Noe, Daniel a Job, živ jsem, praví Panovník Hospodin,
nevydají syna ani dceru; ale dodají
jejich vlastní duše jejich spravedlností.
14:21 Toto praví Panovník Hospodin: O co víc, když pošlu moje čtyři boláky
soudy nad Jeruzalémem, meč a hlad a hlučnost
šelma a mor, abys z ní vyhladil člověka i dobytek?
14:22 Ale hle, zůstane v něm ostatek, který bude přinesen
ven, synové i dcery, hle, vyjdou k vám,
a uzříte cestu jejich a skutky jejich, a potěšeni budete
o zlu, které jsem uvedl na Jeruzalém, o tom
všechno, co jsem na to přinesl.
14:23 Budou tě těšit, až uvidíš jejich cesty a jejich skutky
poznáte, že jsem neudělal bez příčiny všechno, co jsem udělal
to, praví Panovník Hospodin.