Ezechiel
12:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
12:2 Synu člověčí, bydlíš uprostřed vzpurného domu, který
oči vidět, a nevidět; mají uši k slyšení, a neslyší: neboť oni
jsou vzpurný dům.
12:3 Proto, synu člověčí, připrav si věci k odstranění a odnes
ve dne v jejich očích; a přeneseš se z místa svého na jiné
místo v jejich očích: možná budou uvažovat, ačkoli jsou a
rebelský dům.
12:4 Potom vyneseš své věci ve dne před jejich zraky jako věci
a půjdeš před jejich zraky, jako oni
kteří jdou do zajetí.
12:5 Před jejich zrakem prokop zeď a probij ji.
12:6 V jejich očích jej poneseš na svých ramenou a poneseš
v soumraku: zakryješ si tvář, abys neviděl
země, neboť jsem tě ustanovil za znamení domu Izraele.
12:7 Učinil jsem tak, jak mi bylo přikázáno: Ve dne jsem vynesl věci své
věci pro zajetí, a dokonce jsem prokopal zeď se svými
ruka; Přinesl jsem ho za soumraku a odnesl jsem ho na rameni
v jejich očích.
12:8 Ráno se ke mně stalo slovo Hospodinovo:
12:9 Synu člověka, neřekl dům Izraele, dům vzpurný
tobě: Co děláš?
12:10 Řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Tato zátěž se týká
kníže v Jeruzalémě a celý dům Izraele, který je mezi nimi.
12:11 Rci: Já jsem tvé znamení, jako jsem udělal já, tak se stane i jim.
odstraní a půjdou do zajetí.
12:12 A kníže, který je mezi nimi, ponese na rameni v
za soumraku a vyjdou: prokopou zeď, aby nesli
tím ven: zakryje si tvář, aby neviděl na zem
jeho oči.
12:13 Roztáhnu na něj také svou síť a bude chycen do mé léčky.
a přivedu ho do Babylóna do země Chaldejců; ještě bude
neuvidí to, i když tam zemře.
12:14 A rozptýlím do každého větru všechny, kteří jsou kolem něj, abych mu pomohl,
a všechny jeho skupiny; a vytasím po nich meč.
12:15 A poznají, že já jsem Hospodin, až je rozptýlím
národy a rozptýlit je po zemích.
12:16 Ale nechám z nich několik mužů od meče, od hladu a
z moru; aby mohli prohlásit všechny své ohavnosti mezi
pohané, kam přicházejí; a poznají, že já jsem Hospodin.
12:17 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
12:18 Synu člověčí, jez chléb svůj za třesení a pij vodu svou
chvění a s opatrností;
12:19 A řekni lidu země: Toto praví Panovník Hospodin země
obyvatelé Jeruzaléma a země Izraele; Budou jíst
svůj chléb s opatrností a pít jejich vodu s úžasem,
aby její země byla pustá ode všeho, co je v ní, kvůli
násilí všech, kteří v něm přebývají.
12:20 Obydlená města i země zpustnou
bude pustý; a poznáte, že já jsem Hospodin.
12:21 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
12:22 Synu člověčí, jaké je to přísloví, které máš v izraelské zemi?
řka: Dny se prodlužují, a každé vidění selhává?
12:23 Řekněte jim: Toto praví Panovník Hospodin: Vyslovím toto přísloví
přestanou, a nebudou toho více používat jako přísloví v Izraeli; ale řekni
jim: Přiblížili se dny a účinek každého vidění.
12:24 Neboť již nebude žádného planého vidění ani lichotivého věštění
v domě Izraele.
12:25 Já jsem Hospodin, budu mluvit a slovo, které budu mluvit, bude
dojít; už to nebude prodlouženo, neboť za tvých dnů, O
vzpurný dům, řeknu slovo a vykonám je, praví
Pánbůh.
12:26 Znovu se ke mně stalo slovo Hospodinovo:
12:27 Synu člověčí, aj, z domu Izraelského říkají: Vidění, které on
vidí ještě mnoho dní, a prorokuje o časech, které jsou
daleko.
12:28 Řekněte jim: "Tak praví Panovník Hospodin." Žádný z mých nebude
slova se ještě prodlužují, ale slovo, které jsem mluvil, bude
hotovo, praví Panovník Hospodin.