Ezechiel 12:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 12:2 Synu člověčí, bydlíš uprostřed vzpurného domu, který oči vidět, a nevidět; mají uši k slyšení, a neslyší: neboť oni jsou vzpurný dům. 12:3 Proto, synu člověčí, připrav si věci k odstranění a odnes ve dne v jejich očích; a přeneseš se z místa svého na jiné místo v jejich očích: možná budou uvažovat, ačkoli jsou a rebelský dům. 12:4 Potom vyneseš své věci ve dne před jejich zraky jako věci a půjdeš před jejich zraky, jako oni kteří jdou do zajetí. 12:5 Před jejich zrakem prokop zeď a probij ji. 12:6 V jejich očích jej poneseš na svých ramenou a poneseš v soumraku: zakryješ si tvář, abys neviděl země, neboť jsem tě ustanovil za znamení domu Izraele. 12:7 Učinil jsem tak, jak mi bylo přikázáno: Ve dne jsem vynesl věci své věci pro zajetí, a dokonce jsem prokopal zeď se svými ruka; Přinesl jsem ho za soumraku a odnesl jsem ho na rameni v jejich očích. 12:8 Ráno se ke mně stalo slovo Hospodinovo: 12:9 Synu člověka, neřekl dům Izraele, dům vzpurný tobě: Co děláš? 12:10 Řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Tato zátěž se týká kníže v Jeruzalémě a celý dům Izraele, který je mezi nimi. 12:11 Rci: Já jsem tvé znamení, jako jsem udělal já, tak se stane i jim. odstraní a půjdou do zajetí. 12:12 A kníže, který je mezi nimi, ponese na rameni v za soumraku a vyjdou: prokopou zeď, aby nesli tím ven: zakryje si tvář, aby neviděl na zem jeho oči. 12:13 Roztáhnu na něj také svou síť a bude chycen do mé léčky. a přivedu ho do Babylóna do země Chaldejců; ještě bude neuvidí to, i když tam zemře. 12:14 A rozptýlím do každého větru všechny, kteří jsou kolem něj, abych mu pomohl, a všechny jeho skupiny; a vytasím po nich meč. 12:15 A poznají, že já jsem Hospodin, až je rozptýlím národy a rozptýlit je po zemích. 12:16 Ale nechám z nich několik mužů od meče, od hladu a z moru; aby mohli prohlásit všechny své ohavnosti mezi pohané, kam přicházejí; a poznají, že já jsem Hospodin. 12:17 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 12:18 Synu člověčí, jez chléb svůj za třesení a pij vodu svou chvění a s opatrností; 12:19 A řekni lidu země: Toto praví Panovník Hospodin země obyvatelé Jeruzaléma a země Izraele; Budou jíst svůj chléb s opatrností a pít jejich vodu s úžasem, aby její země byla pustá ode všeho, co je v ní, kvůli násilí všech, kteří v něm přebývají. 12:20 Obydlená města i země zpustnou bude pustý; a poznáte, že já jsem Hospodin. 12:21 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 12:22 Synu člověčí, jaké je to přísloví, které máš v izraelské zemi? řka: Dny se prodlužují, a každé vidění selhává? 12:23 Řekněte jim: Toto praví Panovník Hospodin: Vyslovím toto přísloví přestanou, a nebudou toho více používat jako přísloví v Izraeli; ale řekni jim: Přiblížili se dny a účinek každého vidění. 12:24 Neboť již nebude žádného planého vidění ani lichotivého věštění v domě Izraele. 12:25 Já jsem Hospodin, budu mluvit a slovo, které budu mluvit, bude dojít; už to nebude prodlouženo, neboť za tvých dnů, O vzpurný dům, řeknu slovo a vykonám je, praví Pánbůh. 12:26 Znovu se ke mně stalo slovo Hospodinovo: 12:27 Synu člověčí, aj, z domu Izraelského říkají: Vidění, které on vidí ještě mnoho dní, a prorokuje o časech, které jsou daleko. 12:28 Řekněte jim: "Tak praví Panovník Hospodin." Žádný z mých nebude slova se ještě prodlužují, ale slovo, které jsem mluvil, bude hotovo, praví Panovník Hospodin.