Kazatel 6:1 Existuje zlo, které jsem viděl pod sluncem, a je mezi nimi běžné muži: 6:2 Muž, jemuž Bůh dal bohatství, bohatství a čest, takže on nechce pro svou duši nic ze všeho, po čem touží, ale Bůh mu to dává ne moc z toho jíst, ale cizinec to jí. To je marnost, a je to zlá nemoc. 6:3 Jestliže člověk zplodí sto dětí a bude žít mnoho let, tak bude mnoho dnů jeho let a jeho duše nebude naplněna dobrem, a také že nemá žádný pohřeb; Říkám, že předčasný porod je lepší než on. 6:4 Neboť přichází s marností a odchází ve tmě a jeho jméno bude pokryta temnotou. 6:5 Slunce také neviděl a nic nepoznal odpočívat než ten druhý. 6:6 Ano, ačkoli žil tisíc let, dvakrát řečeno, neviděl žádné dobrý: nechodí všichni na jedno místo? 6:7 Veškerá dřina člověka je pro jeho ústa, ale chuť není naplněné. 6:8 Vždyť co má moudrý víc než blázen? co má chudák, to ví chodit před živými? 6:9 Lepší je pohled očí než bloudění touhy: toto je také marnost a trápení ducha. 6:10 To, co bylo, je již pojmenováno a ví se, že je to člověk. ani se nesmí utkat s tím, kdo je mocnější než on. 6:11 Protože je mnoho věcí, které zvyšují marnost, co je člověk lepší? 6:12 Kdo ví, co je dobré pro člověka v tomto životě, po všechny dny jeho marný život, který tráví jako stín? neboť kdo může co říci člověku bude po něm pod sluncem?