Kazatel
6:1 Existuje zlo, které jsem viděl pod sluncem, a je mezi nimi běžné
muži:
6:2 Muž, jemuž Bůh dal bohatství, bohatství a čest, takže on
nechce pro svou duši nic ze všeho, po čem touží, ale Bůh mu to dává
ne moc z toho jíst, ale cizinec to jí. To je marnost, a
je to zlá nemoc.
6:3 Jestliže člověk zplodí sto dětí a bude žít mnoho let, tak
bude mnoho dnů jeho let a jeho duše nebude naplněna dobrem, a
také že nemá žádný pohřeb; Říkám, že předčasný porod je lepší
než on.
6:4 Neboť přichází s marností a odchází ve tmě a jeho jméno
bude pokryta temnotou.
6:5 Slunce také neviděl a nic nepoznal
odpočívat než ten druhý.
6:6 Ano, ačkoli žil tisíc let, dvakrát řečeno, neviděl žádné
dobrý: nechodí všichni na jedno místo?
6:7 Veškerá dřina člověka je pro jeho ústa, ale chuť není
naplněné.
6:8 Vždyť co má moudrý víc než blázen? co má chudák, to
ví chodit před živými?
6:9 Lepší je pohled očí než bloudění touhy: toto
je také marnost a trápení ducha.
6:10 To, co bylo, je již pojmenováno a ví se, že je to člověk.
ani se nesmí utkat s tím, kdo je mocnější než on.
6:11 Protože je mnoho věcí, které zvyšují marnost, co je člověk
lepší?
6:12 Kdo ví, co je dobré pro člověka v tomto životě, po všechny dny jeho
marný život, který tráví jako stín? neboť kdo může co říci člověku
bude po něm pod sluncem?