Daniel 12:1 A v ten čas povstane Michael, velký kníže, který stojí pro děti tvého lidu a nastane čas soužení, taková, jaká nikdy nebyla od té doby, co existoval národ i do té samé doby: a v ten čas bude vysvobozen lid tvůj, každý, kdo bude nalezený zapsaný v knize. 12:2 A mnozí z těch, kteří spí v prachu země, se probudí, někteří k věčnému životu a někteří k hanbě a věčnému opovržení. 12:3 A moudří budou zářit jako jas oblohy; a ti, kteří mnohé obracejí ke spravedlnosti jako hvězdy na věky věků. 12:4 Ty však, Danieli, uzavřeš slova a zapečeť knihu, až k čas konce: mnozí budou běhat sem a tam a vědění bude zvýšené. 12:5 Já Daniel jsem se podíval a hle, stáli tam další dva, ten na nich na této straně břehu řeky a na druhé na té straně řeky břeh řeky. 12:6 Jeden řekl muži oděnému plátnem, který byl nad vodami řeka, Jak dlouho bude do konce těchto divů? 12:7 A slyšel jsem muže oděného plátnem, který byl nad vodami řeky, když zvedl svou pravici a levou ruku k nebi, a přísahej při tom, kdo žije věčně, že to bude na čas, časy, a půl; a když se mu podaří rozptýlit sílu svatý lid, všechny tyto věci budou dokončeny. 12:8 Slyšel jsem, ale nerozuměl jsem, řekl jsem, Pane můj, co bude konec těchto věcí? 12:9 A řekl: Jdi, Danieli, neboť slova jsou uzavřena a zapečetěna až do času konce. 12:10 Mnozí budou očištěni, zběleni a zkoušeni; ale bezbožní budou čiňte bezbožně, a žádný z bezbožných nepochopí; ale moudří budou rozumět. 12:11 A od doby, kdy bude odňata denní oběť, a ohavnosti, která činí pustinu, bude jich tisíc dva sto devadesát dní. 12:12 Blaze tomu, kdo čeká a přichází k tisíci stům a tisícům pět a třicet dní. 12:13 Ty však jdi svou cestou až do konce, neboť si odpočineš a postav se tvůj úděl na konci dnů.