Daniel
12:1 A v ten čas povstane Michael, velký kníže, který stojí
pro děti tvého lidu a nastane čas soužení,
taková, jaká nikdy nebyla od té doby, co existoval národ i do té samé doby: a
v ten čas bude vysvobozen lid tvůj, každý, kdo bude
nalezený zapsaný v knize.
12:2 A mnozí z těch, kteří spí v prachu země, se probudí, někteří
k věčnému životu a někteří k hanbě a věčnému opovržení.
12:3 A moudří budou zářit jako jas oblohy;
a ti, kteří mnohé obracejí ke spravedlnosti jako hvězdy na věky věků.
12:4 Ty však, Danieli, uzavřeš slova a zapečeť knihu, až k
čas konce: mnozí budou běhat sem a tam a vědění bude
zvýšené.
12:5 Já Daniel jsem se podíval a hle, stáli tam další dva, ten na nich
na této straně břehu řeky a na druhé na té straně řeky
břeh řeky.
12:6 Jeden řekl muži oděnému plátnem, který byl nad vodami
řeka, Jak dlouho bude do konce těchto divů?
12:7 A slyšel jsem muže oděného plátnem, který byl nad vodami
řeky, když zvedl svou pravici a levou ruku k nebi, a
přísahej při tom, kdo žije věčně, že to bude na čas, časy,
a půl; a když se mu podaří rozptýlit sílu
svatý lid, všechny tyto věci budou dokončeny.
12:8 Slyšel jsem, ale nerozuměl jsem, řekl jsem, Pane můj, co bude
konec těchto věcí?
12:9 A řekl: Jdi, Danieli, neboť slova jsou uzavřena a zapečetěna
až do času konce.
12:10 Mnozí budou očištěni, zběleni a zkoušeni; ale bezbožní budou
čiňte bezbožně, a žádný z bezbožných nepochopí; ale moudří budou
rozumět.
12:11 A od doby, kdy bude odňata denní oběť, a
ohavnosti, která činí pustinu, bude jich tisíc dva
sto devadesát dní.
12:12 Blaze tomu, kdo čeká a přichází k tisíci stům a tisícům
pět a třicet dní.
12:13 Ty však jdi svou cestou až do konce, neboť si odpočineš a postav se
tvůj úděl na konci dnů.