Zákony
25:1 Když Festus přišel do provincie, po třech dnech vystoupil
z Cesareje do Jeruzaléma.
25:2 Velekněz a náčelník Židů ho varovali proti
Pavla a prosil ho,
25:3 A prosil proti němu přízeň, aby pro něj poslal do Jeruzaléma,
čekání v cestě, aby ho zabil.
25:4 Festus však odpověděl, že Pavel má být střežen v Cesareji a že on
sám tam brzy odjel.
25:5 Ať tedy sejdou se mnou, řekl ten, kdo z vás může,
a obžalujte tohoto muže, je-li v něm nějaká bezbožnost.
25:6 A když mezi nimi zůstal déle než deset dní, sestoupil do
Caesarea; a druhý den sedící na soudném stolci přikázal Pavel
být přinesen.
25:7 A když přišel, Židé, kteří sestoupili z Jeruzaléma, stáli
kolem a vznesl mnoho a žalostných stížností na Pavla, který
nemohli dokázat.
25:8 Zatímco si odpověděl: Ani proti zákonu Židů,
ani proti chrámu, ani proti Caesarovi jsem nikoho neurazil
věc vůbec.
25:9 Festus však chtěl udělat Židům potěšení, odpověděl Pavlovi a řekl:
Chceš-li vystoupit do Jeruzaléma, a tam budeš souzen z těchto věcí dříve?
mě?
25:10 Pavel řekl: "Stojím na Caesarově soudu, kde bych měl být."
soudil: Židům jsem neudělal nic špatného, jak dobře víš.
25:11 Neboť kdybych se dopustil přestupku nebo jsem se dopustil něčeho, co by si zasloužilo smrt,
odmítej umřít, ale není-li nic z toho, z toho
obžalujte mě, nikdo jim mě nesmí vydat. Apeluji na Caesara.
25:12 Když se Festus poradil s radou, odpověděl: "Máš?"
se odvolal k Caesarovi? k Caesarovi půjdeš.
25:13 Po několika dnech král Agrippa a Bernika přišli do Cesareje
zdravím Festa.
25:14 Když tam byli mnoho dní, Festus oznámil Pavlovu věc
ke králi, řka: Nějaký muž zůstal v poutech od Felixe.
25:15 O kterých, když jsem byl v Jeruzalémě, o předních kněžích a starších
Židé mi to oznámili, přejíce si proti němu vynést rozsudek.
25:16 Jemuž jsem odpověděl: Římanům není zvykem někoho vysvobodit
muž zemřít, předtím, než ten, kdo je obviněn, musí čelit žalobcům
tvář a mít oprávnění sám se zodpovídat za spáchaný zločin
proti němu.
25:17 Proto, když sem přišli, bez jakéhokoli zpoždění nazítří já
posadil se na soudnou stolici a přikázal toho muže přivést.
25:18 Proti komu, když se žalobci postavili, nevznesli žádné obvinění
takové věci, jak jsem předpokládal:
25:19 Ale měli proti němu určité otázky ze své vlastní pověry az
jeden Ježíš, který byl mrtvý, o kterém Pavel tvrdil, že je živý.
25:20 A protože jsem o takovém způsobu otázek pochyboval, zeptal jsem se ho, zda
půjde do Jeruzaléma a tam bude o těchto věcech souzen.
25:21 Když však Pavel žádal, aby byl vyhrazen pro slyšení Augusta,
Přikázal jsem, aby byl držen, dokud ho nepošlu k Caesarovi.
25:22 Agrippa řekl Festovi: "Sám bych toho muže také slyšel." Na
zítra, řekl, uslyšíš ho.
25:23 A nazítří, když přišel Agrippa a Bernice s velkou okázalostí,
a vstoupil na místo slyšení s hlavními veliteli a
hlavní muži města, na Festův příkaz byl přiveden Pavel
dále.
25:24 Festus řekl: "Králi Agrippo a všichni muži, kteří jsou zde přítomni."
nás, vidíte tohoto muže, o němž jednalo všecko množství Židů
se mnou, jak v Jeruzalémě, tak i zde, křičíce, že by neměl
žít déle.
25:25 Ale když jsem zjistil, že se nedopustil ničeho, co by si zasloužilo smrt, a to
on sám se odvolal k Augustovi, rozhodl jsem se ho poslat.
25:26 O kterémž nemám, co bych svému pánu napsal. Proto mám
přivedl ho před tebe a zvláště před tebe, králi Agrippo,
že po vyšetření budu muset něco napsat.
25:27 Zdá se mi totiž nerozumné poslat vězně, a ne
označují zločiny proti němu vznesené.