Zákony 25:1 Když Festus přišel do provincie, po třech dnech vystoupil z Cesareje do Jeruzaléma. 25:2 Velekněz a náčelník Židů ho varovali proti Pavla a prosil ho, 25:3 A prosil proti němu přízeň, aby pro něj poslal do Jeruzaléma, čekání v cestě, aby ho zabil. 25:4 Festus však odpověděl, že Pavel má být střežen v Cesareji a že on sám tam brzy odjel. 25:5 Ať tedy sejdou se mnou, řekl ten, kdo z vás může, a obžalujte tohoto muže, je-li v něm nějaká bezbožnost. 25:6 A když mezi nimi zůstal déle než deset dní, sestoupil do Caesarea; a druhý den sedící na soudném stolci přikázal Pavel být přinesen. 25:7 A když přišel, Židé, kteří sestoupili z Jeruzaléma, stáli kolem a vznesl mnoho a žalostných stížností na Pavla, který nemohli dokázat. 25:8 Zatímco si odpověděl: Ani proti zákonu Židů, ani proti chrámu, ani proti Caesarovi jsem nikoho neurazil věc vůbec. 25:9 Festus však chtěl udělat Židům potěšení, odpověděl Pavlovi a řekl: Chceš-li vystoupit do Jeruzaléma, a tam budeš souzen z těchto věcí dříve? mě? 25:10 Pavel řekl: "Stojím na Caesarově soudu, kde bych měl být." soudil: Židům jsem neudělal nic špatného, jak dobře víš. 25:11 Neboť kdybych se dopustil přestupku nebo jsem se dopustil něčeho, co by si zasloužilo smrt, odmítej umřít, ale není-li nic z toho, z toho obžalujte mě, nikdo jim mě nesmí vydat. Apeluji na Caesara. 25:12 Když se Festus poradil s radou, odpověděl: "Máš?" se odvolal k Caesarovi? k Caesarovi půjdeš. 25:13 Po několika dnech král Agrippa a Bernika přišli do Cesareje zdravím Festa. 25:14 Když tam byli mnoho dní, Festus oznámil Pavlovu věc ke králi, řka: Nějaký muž zůstal v poutech od Felixe. 25:15 O kterých, když jsem byl v Jeruzalémě, o předních kněžích a starších Židé mi to oznámili, přejíce si proti němu vynést rozsudek. 25:16 Jemuž jsem odpověděl: Římanům není zvykem někoho vysvobodit muž zemřít, předtím, než ten, kdo je obviněn, musí čelit žalobcům tvář a mít oprávnění sám se zodpovídat za spáchaný zločin proti němu. 25:17 Proto, když sem přišli, bez jakéhokoli zpoždění nazítří já posadil se na soudnou stolici a přikázal toho muže přivést. 25:18 Proti komu, když se žalobci postavili, nevznesli žádné obvinění takové věci, jak jsem předpokládal: 25:19 Ale měli proti němu určité otázky ze své vlastní pověry az jeden Ježíš, který byl mrtvý, o kterém Pavel tvrdil, že je živý. 25:20 A protože jsem o takovém způsobu otázek pochyboval, zeptal jsem se ho, zda půjde do Jeruzaléma a tam bude o těchto věcech souzen. 25:21 Když však Pavel žádal, aby byl vyhrazen pro slyšení Augusta, Přikázal jsem, aby byl držen, dokud ho nepošlu k Caesarovi. 25:22 Agrippa řekl Festovi: "Sám bych toho muže také slyšel." Na zítra, řekl, uslyšíš ho. 25:23 A nazítří, když přišel Agrippa a Bernice s velkou okázalostí, a vstoupil na místo slyšení s hlavními veliteli a hlavní muži města, na Festův příkaz byl přiveden Pavel dále. 25:24 Festus řekl: "Králi Agrippo a všichni muži, kteří jsou zde přítomni." nás, vidíte tohoto muže, o němž jednalo všecko množství Židů se mnou, jak v Jeruzalémě, tak i zde, křičíce, že by neměl žít déle. 25:25 Ale když jsem zjistil, že se nedopustil ničeho, co by si zasloužilo smrt, a to on sám se odvolal k Augustovi, rozhodl jsem se ho poslat. 25:26 O kterémž nemám, co bych svému pánu napsal. Proto mám přivedl ho před tebe a zvláště před tebe, králi Agrippo, že po vyšetření budu muset něco napsat. 25:27 Zdá se mi totiž nerozumné poslat vězně, a ne označují zločiny proti němu vznesené.