Zákony
22:1 Muži, bratři a otcové, slyšte mou obranu, kterou nyní předkládám
vy.
22:2 (A když slyšeli, že k nim mluvil hebrejsky, oni
stále více mlčel: a řekl:)
22:3 Jsem opravdu muž, který jsem Žid, narozený v Tarsu, městě v Kilikii, ale
vychován v tomto městě u nohou Gamalielových a vyučován podle toho
dokonalý způsob zákona otců a horlil za to
Bože, jako vy všichni jste dnes.
22:4 A tuto cestu jsem pronásledoval až k smrti, svazoval a vydával
vězení pro muže i ženy.
22:5 Jako i velekněz mi vydává svědectví a všecko panství jeho
starší: od nichž jsem také obdržel dopisy bratřím a šel jsem k nim
Damašek, aby přivedl ty, kteří tam byli, svázané do Jeruzaléma, aby tam byli
potrestán.
22:6 A stalo se, že když jsem se vydal na cestu a přiblížil jsem se
V Damašku kolem poledne náhle z nebe zazářilo velké světlo
kolem mě.
22:7 Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi řekl: "Saule,
Saule, proč mě pronásleduješ?
22:8 Odpověděl jsem: "Kdo jsi, Pane?" A řekl mi: Já jsem Ježíš z
Nazaret, kterého pronásleduješ.
22:9 Ti, kteří byli se mnou, skutečně viděli světlo a báli se; ale
neslyšeli hlas toho, který ke mně mluvil.
22:10 Řekl jsem: "Co mám dělat, Hospodine?" I řekl mi Hospodin: Vstaň a
jít do Damašku; a tam ti bude řečeno o všem, co
jsou pro tebe jmenováni, abys to udělal.
22:11 A když jsem nemohl vidět pro slávu toho světla, veden tím
rukou těch, kteří byli se mnou, jsem přišel do Damašku.
22:12 A jeden Ananiáš, zbožný muž podle zákona, mající dobrou zprávu
ze všech Židů, kteří tam bydleli,
22:13 Přišel ke mně, postavil se a řekl mi: "Bratře Saule, přijmi svůj
pohled. A ve stejnou hodinu jsem k němu vzhlédl.
22:14 On řekl: "Bůh našich otců si tě vyvolil, abys byl."
měl by znát jeho vůli a vidět toho Spravedlivého a měl by slyšet
hlas jeho úst.
22:15 Neboť budeš jeho svědkem všem lidem toho, co jsi viděl a
slyšeli.
22:16 A nyní proč se zdržuješ? vstaň a dej se pokřtít a smyj své
hříchy, vzývajíce jméno Páně.
22:17 I stalo se, když jsem se zase vrátil do Jeruzaléma, ještě
když jsem se modlil v chrámu, byl jsem v transu;
22:18 A viděl jsem, jak mi říká: "Pospěš si a rychle pryč."
Jeruzalém, neboť nepřijmou tvé svědectví o mně.
22:19 Řekl jsem: "Pane, vědí, že jsem ve všech věznil a bil."
synagogu těch, kteří v tebe uvěřili:
22:20 A když byla prolita krev tvého mučedníka Štěpána, stál jsem i já
a svolili k jeho smrti a zachovali roucho jejich, že
zabil ho.
22:21 Řekl mi: "Odejdi, pošlu tě daleko,
Nežidé.
22:22 A dali mu posluchače k tomuto slovu, a pak pozvedli své
hlasů a řekl: Pryč s takovým člověkem ze země, neboť není
že by měl žít.
22:23 A když křičeli, svlékali svá roucha a házeli do nich prach
vzduch,
22:24 Velitel přikázal, aby ho přivedli do hradu, a přikázal
že by měl být vyšetřen bičováním; aby věděl proč
tak proti němu křičeli.
22:25 A když ho svázali řemínky, řekl Pavel setníkovi, že
stál opodál: Je pro vás dovoleno bičovat muže, který je Římanem, a
neodsouzený?
22:26 Když to setník uslyšel, šel a řekl veliteli:
řka: Hleď, co činíš, nebo ten muž jest Říman.
22:27 Tu přišel velitel a řekl mu: "Pověz mi, jsi ty?"
Římský? Řekl: Ano.
22:28 Velitel odpověděl: "To jsem získal velikou sumou."
svoboda. A Pavel řekl: Ale já jsem se narodil svobodně.
22:29 Hned od něho odešli, což ho mělo vyšetřit.
a hlavní kapitán se také bál, když poznal, že je a
Roman, a protože ho svázal.
22:30 Zítra, protože by věděl s jistotou, proč to tak je
byl obviněn z Židů, propustil ho z jeho tlup a přikázal
se objevili velekněží a celá jejich rada a přivedli Pavla dolů,
a postav ho před ně.