Zákony 22:1 Muži, bratři a otcové, slyšte mou obranu, kterou nyní předkládám vy. 22:2 (A když slyšeli, že k nim mluvil hebrejsky, oni stále více mlčel: a řekl:) 22:3 Jsem opravdu muž, který jsem Žid, narozený v Tarsu, městě v Kilikii, ale vychován v tomto městě u nohou Gamalielových a vyučován podle toho dokonalý způsob zákona otců a horlil za to Bože, jako vy všichni jste dnes. 22:4 A tuto cestu jsem pronásledoval až k smrti, svazoval a vydával vězení pro muže i ženy. 22:5 Jako i velekněz mi vydává svědectví a všecko panství jeho starší: od nichž jsem také obdržel dopisy bratřím a šel jsem k nim Damašek, aby přivedl ty, kteří tam byli, svázané do Jeruzaléma, aby tam byli potrestán. 22:6 A stalo se, že když jsem se vydal na cestu a přiblížil jsem se V Damašku kolem poledne náhle z nebe zazářilo velké světlo kolem mě. 22:7 Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi řekl: "Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? 22:8 Odpověděl jsem: "Kdo jsi, Pane?" A řekl mi: Já jsem Ježíš z Nazaret, kterého pronásleduješ. 22:9 Ti, kteří byli se mnou, skutečně viděli světlo a báli se; ale neslyšeli hlas toho, který ke mně mluvil. 22:10 Řekl jsem: "Co mám dělat, Hospodine?" I řekl mi Hospodin: Vstaň a jít do Damašku; a tam ti bude řečeno o všem, co jsou pro tebe jmenováni, abys to udělal. 22:11 A když jsem nemohl vidět pro slávu toho světla, veden tím rukou těch, kteří byli se mnou, jsem přišel do Damašku. 22:12 A jeden Ananiáš, zbožný muž podle zákona, mající dobrou zprávu ze všech Židů, kteří tam bydleli, 22:13 Přišel ke mně, postavil se a řekl mi: "Bratře Saule, přijmi svůj pohled. A ve stejnou hodinu jsem k němu vzhlédl. 22:14 On řekl: "Bůh našich otců si tě vyvolil, abys byl." měl by znát jeho vůli a vidět toho Spravedlivého a měl by slyšet hlas jeho úst. 22:15 Neboť budeš jeho svědkem všem lidem toho, co jsi viděl a slyšeli. 22:16 A nyní proč se zdržuješ? vstaň a dej se pokřtít a smyj své hříchy, vzývajíce jméno Páně. 22:17 I stalo se, když jsem se zase vrátil do Jeruzaléma, ještě když jsem se modlil v chrámu, byl jsem v transu; 22:18 A viděl jsem, jak mi říká: "Pospěš si a rychle pryč." Jeruzalém, neboť nepřijmou tvé svědectví o mně. 22:19 Řekl jsem: "Pane, vědí, že jsem ve všech věznil a bil." synagogu těch, kteří v tebe uvěřili: 22:20 A když byla prolita krev tvého mučedníka Štěpána, stál jsem i já a svolili k jeho smrti a zachovali roucho jejich, že zabil ho. 22:21 Řekl mi: "Odejdi, pošlu tě daleko, Nežidé. 22:22 A dali mu posluchače k tomuto slovu, a pak pozvedli své hlasů a řekl: Pryč s takovým člověkem ze země, neboť není že by měl žít. 22:23 A když křičeli, svlékali svá roucha a házeli do nich prach vzduch, 22:24 Velitel přikázal, aby ho přivedli do hradu, a přikázal že by měl být vyšetřen bičováním; aby věděl proč tak proti němu křičeli. 22:25 A když ho svázali řemínky, řekl Pavel setníkovi, že stál opodál: Je pro vás dovoleno bičovat muže, který je Římanem, a neodsouzený? 22:26 Když to setník uslyšel, šel a řekl veliteli: řka: Hleď, co činíš, nebo ten muž jest Říman. 22:27 Tu přišel velitel a řekl mu: "Pověz mi, jsi ty?" Římský? Řekl: Ano. 22:28 Velitel odpověděl: "To jsem získal velikou sumou." svoboda. A Pavel řekl: Ale já jsem se narodil svobodně. 22:29 Hned od něho odešli, což ho mělo vyšetřit. a hlavní kapitán se také bál, když poznal, že je a Roman, a protože ho svázal. 22:30 Zítra, protože by věděl s jistotou, proč to tak je byl obviněn z Židů, propustil ho z jeho tlup a přikázal se objevili velekněží a celá jejich rada a přivedli Pavla dolů, a postav ho před ně.