2 Samuel
7:1 A stalo se, když král seděl ve svém domě, a Hospodin měl
dal mu odpočinout vůkol ode všech jeho nepřátel;
7:2 Král řekl proroku Nátanovi: "Pohleď, bydlím v domě."
z cedru, ale truhla Boží přebývá v závěsech.
7:3 Nátan řekl králi: "Jdi, udělej vše, co je v srdci tvém." pro
Hospodin je s tebou.
7:4 A stalo se té noci, že se stalo slovo Hospodinovo
Nathan řekl:
7:5 Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mě postavíš
dům, ve kterém bych mohl bydlet?
7:6 Od té doby, co jsem vychoval, nebydlím v žádném domě
synové Izraele z Egypta až do tohoto dne, ale chodili
ve stanu a ve svatostánku.
7:7 Na všech místech, po kterých jsem chodil se všemi syny Izraele
Promluvil jsem s některým z izraelských kmenů, kterým jsem přikázal
pást lid můj Izraelský, řka: Proč mi nestavíte dům cedrový?
7:8 Nyní tedy řekni služebníku mému Davidovi: Toto praví
Hospodine zástupů, vzal jsem tě z ovčince od ovcí,
být vládcem nad svým lidem, nad Izraelem:
7:9 A byl jsem s tebou, kamkoli jsi šel, a všecko jsem vyhladil
tvé nepřátele pryč od tvých očí, a udělali ti velké jméno, podobné
ke jménu velkých mužů, kteří jsou na zemi.
7:10 Dále ustanovím místo pro svůj lid Izrael a zasadím
aby přebývali na svém místě a nehýbali se více;
ani je nebudou více trápit děti bezbožnosti, jako
před časem,
7:11 A jako od doby, kdy jsem přikázal soudcům, aby byli nad mým lidem
Izraeli a způsobili ti odpočinutí ode všech tvých nepřátel. Také
Hospodin ti praví, že ti udělá dům.
7:12 Až se naplní tvé dny a ty budeš spát se svými otci,
postaví po tobě tvé semeno, které vyjde z tvých útrob,
a zřídím jeho království.
7:13 On postaví dům mému jménu a já postavím trůn
jeho království navždy.
7:14 Já budu jeho otcem a on mi bude synem. Pokud se dopustí nepravosti, I
bude ho trestat lidskou holí a ranami
Děti muže:
7:15 Ale mé milosrdenství se od něho neodchýlí, jak jsem je vzal od Saula,
kterého jsem před tebou zavrhl.
7:16 Tvůj dům a tvé království budou upevněny navěky
tebe: tvůj trůn bude upevněn na věky.
7:17 Podle všech těchto slov a podle všeho tohoto vidění se tak stalo
Nátan promluv k Davidovi.
7:18 Král David vešel, posadil se před Hospodinem a řekl: "Kdo jsem já?"
Pane BOŽE? a co jest dům můj, kterýž jsi mne přivedl až sem?
7:19 A to byla ještě maličkost v tvých očích, Pane Hospodine; ale máš
mluvil také o domě tvého služebníka na dlouhou dobu. A je
Toto je způsob člověka, Pane Bože?
7:20 A co víc ti může David říci? neboť ty, Pane Hospodine, znáš své
služebník.
7:21 Pro své slovo a podle svého srdce jsi učinil
všechny tyto veliké věci, abys je poznal služebníka tvého.
7:22 Pročež jsi veliký, Hospodine Bože, neboť není tebe podobného,
ani není žádného Boha vedle tebe, podlé všeho, co máme
slyšet našimi ušima.
7:23 A který národ na zemi je jako tvůj lid, jako Izrael,
kterého Bůh šel vykoupit za lid pro sebe a učinit mu jméno,
a činit pro tebe velké a hrozné věci pro tvou zemi před tvou
lid, který jsi sobě vykoupil z Egypta, z národů a
jejich bohové?
7:24 Nebo tys sobě potvrdil lid svůj Izrael jako lid, jemuž
ty, Hospodine, stal ses jejich Bohem.
7:25 A nyní, Hospodine, Bože, slovo, které jsi mluvil o svém
služebníku, a pokud jde o jeho dům, upevni jej na věky a učiň, jako ty
řekl jsem.
7:26 A nechť je tvé jméno velebeno navěky, řka: Hospodin zástupů je
Bůh nad Izraelem, a nechť je utvrzen dům tvého služebníka Davida
před tebou.
7:27 Neboť ty, Hospodine zástupů, Bože Izraele, zjevil jsi svému služebníku,
řka: Postavím tobě dům, proto našel tvůj služebník
jeho srdce, aby se modlilo tuto modlitbu k tobě.
7:28 A nyní, Pane Bože, ty jsi ten Bůh a tvá slova jsou pravdivá, a ty
slíbil jsi svému služebníku tuto dobrotu:
7:29 Nechť tedy nyní požehnáš domu služebníka svého, že
před tebou může trvat na věky, neboť ty, Pane Hospodine, jsi promluvil
a požehnáním tvým budiž požehnán dům služebníka tvého
vůbec.