2 Samuel 7:1 A stalo se, když král seděl ve svém domě, a Hospodin měl dal mu odpočinout vůkol ode všech jeho nepřátel; 7:2 Král řekl proroku Nátanovi: "Pohleď, bydlím v domě." z cedru, ale truhla Boží přebývá v závěsech. 7:3 Nátan řekl králi: "Jdi, udělej vše, co je v srdci tvém." pro Hospodin je s tebou. 7:4 A stalo se té noci, že se stalo slovo Hospodinovo Nathan řekl: 7:5 Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mě postavíš dům, ve kterém bych mohl bydlet? 7:6 Od té doby, co jsem vychoval, nebydlím v žádném domě synové Izraele z Egypta až do tohoto dne, ale chodili ve stanu a ve svatostánku. 7:7 Na všech místech, po kterých jsem chodil se všemi syny Izraele Promluvil jsem s některým z izraelských kmenů, kterým jsem přikázal pást lid můj Izraelský, řka: Proč mi nestavíte dům cedrový? 7:8 Nyní tedy řekni služebníku mému Davidovi: Toto praví Hospodine zástupů, vzal jsem tě z ovčince od ovcí, být vládcem nad svým lidem, nad Izraelem: 7:9 A byl jsem s tebou, kamkoli jsi šel, a všecko jsem vyhladil tvé nepřátele pryč od tvých očí, a udělali ti velké jméno, podobné ke jménu velkých mužů, kteří jsou na zemi. 7:10 Dále ustanovím místo pro svůj lid Izrael a zasadím aby přebývali na svém místě a nehýbali se více; ani je nebudou více trápit děti bezbožnosti, jako před časem, 7:11 A jako od doby, kdy jsem přikázal soudcům, aby byli nad mým lidem Izraeli a způsobili ti odpočinutí ode všech tvých nepřátel. Také Hospodin ti praví, že ti udělá dům. 7:12 Až se naplní tvé dny a ty budeš spát se svými otci, postaví po tobě tvé semeno, které vyjde z tvých útrob, a zřídím jeho království. 7:13 On postaví dům mému jménu a já postavím trůn jeho království navždy. 7:14 Já budu jeho otcem a on mi bude synem. Pokud se dopustí nepravosti, I bude ho trestat lidskou holí a ranami Děti muže: 7:15 Ale mé milosrdenství se od něho neodchýlí, jak jsem je vzal od Saula, kterého jsem před tebou zavrhl. 7:16 Tvůj dům a tvé království budou upevněny navěky tebe: tvůj trůn bude upevněn na věky. 7:17 Podle všech těchto slov a podle všeho tohoto vidění se tak stalo Nátan promluv k Davidovi. 7:18 Král David vešel, posadil se před Hospodinem a řekl: "Kdo jsem já?" Pane BOŽE? a co jest dům můj, kterýž jsi mne přivedl až sem? 7:19 A to byla ještě maličkost v tvých očích, Pane Hospodine; ale máš mluvil také o domě tvého služebníka na dlouhou dobu. A je Toto je způsob člověka, Pane Bože? 7:20 A co víc ti může David říci? neboť ty, Pane Hospodine, znáš své služebník. 7:21 Pro své slovo a podle svého srdce jsi učinil všechny tyto veliké věci, abys je poznal služebníka tvého. 7:22 Pročež jsi veliký, Hospodine Bože, neboť není tebe podobného, ani není žádného Boha vedle tebe, podlé všeho, co máme slyšet našimi ušima. 7:23 A který národ na zemi je jako tvůj lid, jako Izrael, kterého Bůh šel vykoupit za lid pro sebe a učinit mu jméno, a činit pro tebe velké a hrozné věci pro tvou zemi před tvou lid, který jsi sobě vykoupil z Egypta, z národů a jejich bohové? 7:24 Nebo tys sobě potvrdil lid svůj Izrael jako lid, jemuž ty, Hospodine, stal ses jejich Bohem. 7:25 A nyní, Hospodine, Bože, slovo, které jsi mluvil o svém služebníku, a pokud jde o jeho dům, upevni jej na věky a učiň, jako ty řekl jsem. 7:26 A nechť je tvé jméno velebeno navěky, řka: Hospodin zástupů je Bůh nad Izraelem, a nechť je utvrzen dům tvého služebníka Davida před tebou. 7:27 Neboť ty, Hospodine zástupů, Bože Izraele, zjevil jsi svému služebníku, řka: Postavím tobě dům, proto našel tvůj služebník jeho srdce, aby se modlilo tuto modlitbu k tobě. 7:28 A nyní, Pane Bože, ty jsi ten Bůh a tvá slova jsou pravdivá, a ty slíbil jsi svému služebníku tuto dobrotu: 7:29 Nechť tedy nyní požehnáš domu služebníka svého, že před tebou může trvat na věky, neboť ty, Pane Hospodine, jsi promluvil a požehnáním tvým budiž požehnán dům služebníka tvého vůbec.