2 Maccabees 15:1 Nikanor však uslyšel, že Jidáš a jeho družina jsou v síle místa kolem Samaří, vyřešená bez jakéhokoli nebezpečí, které by na ně mohlo narazit sabatní den. 15:2 Židé, kteří byli nuceni jít s ním, však řekli: "Znič!" ne tak krutě a barbarsky, ale vzdejte čest tomu dni, který on, kdo všechno vidí, svatostí ctí nade všecky dny. 15:3 Potom se dožadoval ten nejnemilostivější ubožák, kdyby tam byl nějaký Mocný nebe, které přikázalo zachovávat den sabatu. 15:4 Když řekli: "Na nebi je živý Pán a mocný." přikázal zachovávat sedmý den: 15:5 Ten druhý řekl: "I já jsem mocný na zemi a přikazuji." vzít zbraně a dělat královy věci. Přesto dosáhl nemít koná jeho zlá vůle. 15:6 Nikanor se tedy v nesmírné pýše a povýšenosti rozhodl zřídit a veřejný památník jeho vítězství nad Jidášem a těmi, kteří byli s ním. 15:7 Makabejský však měl vždy jistotu, že mu Hospodin pomůže. 15:8 Proto nabádal svůj lid, aby se nebál příchodu pohanů proti nim, ale pamatovat si pomoc, kterou měli v dřívějších dobách přijal z nebe, a nyní očekávat vítězství a pomoc, která by k nim měl přijít od Všemohoucího. 15:9 A tak je utěšuje ze zákona a proroků a tak dále vzpomněl jim na bitvy, které předtím vyhráli, a provedl je veselejší. 15:10 A když vzbudil jejich mysl, dal jim jejich příkaz, ukazovat jim s tím vším faleš pohanů a porušení přísah. 15:11 Tak vyzbrojil každého z nich, ne tolik obranou štítů a oštěpy, jako s pohodlnými a dobrými slovy: a vedle toho řekl je to sen hodný uvěřit, jako by tomu tak skutečně bylo, což se z nich ani trochu neradoval. 15:12 A toto bylo jeho vidění: Že Oniáš, který byl veleknězem, a ctnostný a dobrý muž, ctihodný v rozhovoru, mírný ve stavu, také dobře mluvené a cvičené od dítěte ve všech bodech ctnosti, zvedl ruce a modlil se za celé tělo Židů. 15:13 To se stalo, podobným způsobem se objevil muž s šedými vlasy a nesmírně slavný, který byl úžasného a vynikajícího majestátu. 1S 15,14 Odpověděl Oniáš, řka: To jest milovník bratří, kteříž modlí se mnoho za lid a za svaté město, Jeremiáš prorok Boží. 15:15 Načež Jeremiáš vztáhl pravici a dal Jidášovi meč zlato, a když jsem to dával takto, 15:16 Vezmi tento svatý meč, dar od Boha, kterým zraníš protivníky. 15:17 Tak se utěšovali Jidášovými slovy, která byla velmi dobrá, a dokáže je vyburcovat k chvále a povzbudit srdce lidí mladí muži se rozhodli nezaložit tábor, ale odvážně se postavit na ně a mužně zkusit věc konfliktem, protože město a svatyně a chrám byly v nebezpečí. 15:18 Za péči, kterou věnovali svým ženám a svým dětem Bratři a lidé jim byli nejméně zodpovědní: ale největší a hlavní strach byl o svatý chrám. 15:19 Také ti, kteří byli ve městě, se nestarali a byli znepokojeni pro konflikt v zahraničí. 15:20 A nyní, když všichni viděli, jaký by měl být soud a nepřátelé již se přiblížili a vojsko bylo seřazeno a zvířata vhodně umístěné a jezdci zasazeni do křídel, 15:21 Makabejský viděl příchod zástupu a potápěčů přípravy brnění a zuřivost zvířat se natáhly ruce k nebi a volal k Hospodinu, který činí zázraky, s vědomím, že vítězství nepřichází zbraní, ale tak, jak to vypadá dobře jemu to dává těm, kteří jsou toho hodni: 15:22 Proto ve své modlitbě řekl takto; Ó Pane, udělal jsi to pošli svého anděla v době Ezechiáše, krále judského, a zabil vojska Senacheribova sto osmdesát pět tisíc: 15:23 Proto také nyní, Pane nebes, pošli před námi dobrého anděla, aby strach a hrůza jim; 15:24 A silou tvé paže ať jsou tito zasaženi hrůzou, kteří přicházejí proti tvému svatému lidu rouhat se. A takto skončil. 15:25 Nikanor a ti, kteří byli s ním, přistoupili s trubkami a písně. 15:26 Ale Jidáš a jeho družina narazili na nepřátele se vzýváním a modlitba. 15:27 Tedy bojovali rukama a modlili se k Bohu svými srdce, pobili ne méně než třicet pět tisíc mužů: neboť skrz zjevení Boží byli velmi potěšeni. 15:28 Když pak bitva skončila, vraceli se znovu s radostí, věděli to Nicanor ležel mrtvý ve svém postroji. 15:29 Potom udělali veliký křik a hluk a chválili Všemohoucího ve svém vlastním jazykem. 15:30 A Jidáš, který byl vždy hlavním obráncem občanů obou těla a mysl a který celý život pokračoval v lásce ke svým krajanům, přikázal useknout Nicanorovi hlavu a jeho ruku ramenem, a přiveďte je do Jeruzaléma. 15:31 Když tam byl, svolal je ze svého národa a usadil se kněze před oltářem, poslal pro ty, kteří byli z věže, 15:32 A ukázal jim odpornou Nikanorovu hlavu a ruku toho rouhače, kterou s pyšnými vychloubačkami natáhl proti svatému chrámu všemocný. 15:33 A když vyřízl jazyk tomu bezbožnému Nikanorovi, rozkázal že by to měli dávat slepicím po částech a zavěsit odměnu za jeho šílenství před chrámem. 15:34 Každý tedy chválil k nebi slavného Pána, řkouce: Požehnaný, kdo si zachoval své místo neposkvrněné. 15:35 Také Nikanorovu hlavu pověsil na věž, což bylo zřejmé a zjevné podepište všem pomoc Páně. 15:36 A nařídili všem společným nařízením, aby ten den v žádném případě nedopustili projít bez vážnosti, ale na oslavu třicátého dne dvanáctý měsíc, který se v syrském jazyce nazývá adar, den předtím Mardocheův den. 15:37 Tak se stalo s Nikanorem, a od té doby měli Hebrejci město v jejich moci. A tady udělám konec. 15:38 A pokud jsem udělal dobře, a jak se k příběhu hodí, je to to, co jsem já žádoucí: ale když jsem štíhlý a podlý, je to to, čeho bych mohl dosáhnout k. 15:39 Nebo jako škodlivé je pít jen víno nebo vodu; a jak se víno mísí s vodou jest příjemná a lahodí chuti, i tak jemná řeč zarámovaný potěší uši těch, kdo čtou příběh. A tady bude být konec.