2 Maccabees
15:1 Nikanor však uslyšel, že Jidáš a jeho družina jsou v síle
místa kolem Samaří, vyřešená bez jakéhokoli nebezpečí, které by na ně mohlo narazit
sabatní den.
15:2 Židé, kteří byli nuceni jít s ním, však řekli: "Znič!"
ne tak krutě a barbarsky, ale vzdejte čest tomu dni, který on,
kdo všechno vidí, svatostí ctí nade všecky dny.
15:3 Potom se dožadoval ten nejnemilostivější ubožák, kdyby tam byl nějaký Mocný
nebe, které přikázalo zachovávat den sabatu.
15:4 Když řekli: "Na nebi je živý Pán a mocný."
přikázal zachovávat sedmý den:
15:5 Ten druhý řekl: "I já jsem mocný na zemi a přikazuji."
vzít zbraně a dělat královy věci. Přesto dosáhl nemít
koná jeho zlá vůle.
15:6 Nikanor se tedy v nesmírné pýše a povýšenosti rozhodl zřídit a
veřejný památník jeho vítězství nad Jidášem a těmi, kteří byli s ním.
15:7 Makabejský však měl vždy jistotu, že mu Hospodin pomůže.
15:8 Proto nabádal svůj lid, aby se nebál příchodu pohanů
proti nim, ale pamatovat si pomoc, kterou měli v dřívějších dobách
přijal z nebe, a nyní očekávat vítězství a pomoc, která
by k nim měl přijít od Všemohoucího.
15:9 A tak je utěšuje ze zákona a proroků a tak dále
vzpomněl jim na bitvy, které předtím vyhráli, a provedl je
veselejší.
15:10 A když vzbudil jejich mysl, dal jim jejich příkaz,
ukazovat jim s tím vším faleš pohanů a porušení
přísah.
15:11 Tak vyzbrojil každého z nich, ne tolik obranou štítů a
oštěpy, jako s pohodlnými a dobrými slovy: a vedle toho řekl
je to sen hodný uvěřit, jako by tomu tak skutečně bylo, což
se z nich ani trochu neradoval.
15:12 A toto bylo jeho vidění: Že Oniáš, který byl veleknězem, a
ctnostný a dobrý muž, ctihodný v rozhovoru, mírný ve stavu,
také dobře mluvené a cvičené od dítěte ve všech bodech ctnosti,
zvedl ruce a modlil se za celé tělo Židů.
15:13 To se stalo, podobným způsobem se objevil muž s šedými vlasy a
nesmírně slavný, který byl úžasného a vynikajícího majestátu.
1S 15,14 Odpověděl Oniáš, řka: To jest milovník bratří, kteříž
modlí se mnoho za lid a za svaté město, Jeremiáš
prorok Boží.
15:15 Načež Jeremiáš vztáhl pravici a dal Jidášovi meč
zlato, a když jsem to dával takto,
15:16 Vezmi tento svatý meč, dar od Boha, kterým zraníš
protivníky.
15:17 Tak se utěšovali Jidášovými slovy, která byla velmi dobrá,
a dokáže je vyburcovat k chvále a povzbudit srdce lidí
mladí muži se rozhodli nezaložit tábor, ale odvážně se postavit
na ně a mužně zkusit věc konfliktem, protože město
a svatyně a chrám byly v nebezpečí.
15:18 Za péči, kterou věnovali svým ženám a svým dětem
Bratři a lidé jim byli nejméně zodpovědní: ale největší
a hlavní strach byl o svatý chrám.
15:19 Také ti, kteří byli ve městě, se nestarali a byli znepokojeni
pro konflikt v zahraničí.
15:20 A nyní, když všichni viděli, jaký by měl být soud a nepřátelé
již se přiblížili a vojsko bylo seřazeno a zvířata
vhodně umístěné a jezdci zasazeni do křídel,
15:21 Makabejský viděl příchod zástupu a potápěčů
přípravy brnění a zuřivost zvířat se natáhly
ruce k nebi a volal k Hospodinu, který činí zázraky,
s vědomím, že vítězství nepřichází zbraní, ale tak, jak to vypadá dobře
jemu to dává těm, kteří jsou toho hodni:
15:22 Proto ve své modlitbě řekl takto; Ó Pane, udělal jsi to
pošli svého anděla v době Ezechiáše, krále judského, a zabil
vojska Senacheribova sto osmdesát pět tisíc:
15:23 Proto také nyní, Pane nebes, pošli před námi dobrého anděla, aby
strach a hrůza jim;
15:24 A silou tvé paže ať jsou tito zasaženi hrůzou,
kteří přicházejí proti tvému svatému lidu rouhat se. A takto skončil.
15:25 Nikanor a ti, kteří byli s ním, přistoupili s trubkami a
písně.
15:26 Ale Jidáš a jeho družina narazili na nepřátele se vzýváním a
modlitba.
15:27 Tedy bojovali rukama a modlili se k Bohu svými
srdce, pobili ne méně než třicet pět tisíc mužů: neboť skrz
zjevení Boží byli velmi potěšeni.
15:28 Když pak bitva skončila, vraceli se znovu s radostí, věděli to
Nicanor ležel mrtvý ve svém postroji.
15:29 Potom udělali veliký křik a hluk a chválili Všemohoucího ve svém
vlastním jazykem.
15:30 A Jidáš, který byl vždy hlavním obráncem občanů obou těla
a mysl a který celý život pokračoval v lásce ke svým krajanům,
přikázal useknout Nicanorovi hlavu a jeho ruku ramenem,
a přiveďte je do Jeruzaléma.
15:31 Když tam byl, svolal je ze svého národa a usadil se
kněze před oltářem, poslal pro ty, kteří byli z věže,
15:32 A ukázal jim odpornou Nikanorovu hlavu a ruku toho rouhače,
kterou s pyšnými vychloubačkami natáhl proti svatému chrámu
všemocný.
15:33 A když vyřízl jazyk tomu bezbožnému Nikanorovi, rozkázal
že by to měli dávat slepicím po částech a zavěsit
odměnu za jeho šílenství před chrámem.
15:34 Každý tedy chválil k nebi slavného Pána, řkouce:
Požehnaný, kdo si zachoval své místo neposkvrněné.
15:35 Také Nikanorovu hlavu pověsil na věž, což bylo zřejmé a zjevné
podepište všem pomoc Páně.
15:36 A nařídili všem společným nařízením, aby ten den v žádném případě nedopustili
projít bez vážnosti, ale na oslavu třicátého dne
dvanáctý měsíc, který se v syrském jazyce nazývá adar, den předtím
Mardocheův den.
15:37 Tak se stalo s Nikanorem, a od té doby měli Hebrejci
město v jejich moci. A tady udělám konec.
15:38 A pokud jsem udělal dobře, a jak se k příběhu hodí, je to to, co jsem já
žádoucí: ale když jsem štíhlý a podlý, je to to, čeho bych mohl dosáhnout
k.
15:39 Nebo jako škodlivé je pít jen víno nebo vodu; a jak se víno mísí
s vodou jest příjemná a lahodí chuti, i tak jemná řeč
zarámovaný potěší uši těch, kdo čtou příběh. A tady bude
být konec.