2 Maccabees
12:1 Když byly tyto smlouvy uzavřeny, šel Lysias ke králi a Židům
šlo o jejich hospodaření.
12:2 Ale z místodržitelů několika míst Timotheus a Apollonius
syn Genneův, také Hieronymus a Demophon a vedle nich Nikanor
guvernér Kypru, nedovolí jim, aby byli v klidu a bydleli
mír.
12:3 Také muži z Joppy udělali takový bezbožný skutek: modlili se za Židy
kteří bydleli mezi nimi, aby nastoupili se svými ženami a dětmi do člunů
které připravili, jako by jim nemysleli žádnou újmu.
12:4 Kdo to přijal podle obecného nařízení města jako bytí
toužící žít v míru a nic netušící: ale když byli
když vyšli do hlubin, utopili jich ne méně než dvě stě.
12:5 Když Jidáš slyšel o této krutosti spáchané na jeho krajanech, rozkázal
ti, kteří byli s ním, aby je připravili.
12:6 A vzývaje Boha, spravedlivého soudce, přišel proti nim
vrahy svých bratří a v noci spálil přístav a postavil je
čluny v plamenech a ty, kteří tam utekli, zabil.
12:7 A když bylo město zavřeno, vrátil se, jako by se chtěl vrátit
vykořenit je všechny z města Joppa.
12:8 Když však uslyšel, že Jamnité mají v úmyslu udělat totéž
Židům, kteří mezi nimi bydleli,
12:9 Přišel na Jamnity také v noci a zapálil přístav a
námořnictvo, takže světlo ohně bylo vidět v Jeruzalémě dva
sto čtyřicet furlongů pryč.
12:10 Když odtud odešli, devět honů na cestě
směrem k Timotheovi, ne méně než pět tisíc pěších mužů a pět
nasedlo na něj sto arabských jezdců.
12:11 Nato byla velmi krutá bitva; ale Jidášův bok pomocí
Bůh získal vítězství; aby byli Nomádové z Arábie přemoženi,
prosil Jidáše o mír a slíbil, že mu dá dobytek a že mu dá
jinak ho potěší.
12:12 Jidáš se domníval, že budou prospěšní pro mnohé
věci, poskytl jim pokoj: načež si podali ruce, a tak oni
odešli do svých stanů.
12:13 Šel také udělat most k jistému pevnému městu, které bylo
oplocený zdmi a obydlený lidmi z různých zemí;
a jmenoval se Caspis.
12:14 Ale ti, kteří byli v něm, tolik důvěřovali v sílu hradeb
a poskytování potravin, k nimž se chovali hrubě
kteří byli s Jidášem, rouhali se a rouhali se a pronášeli takové věci
slova, která neměla být vyslovena.
12:15 Proto Jidáš se svou družinou, vzývající velkého Pána
světa, který bez beranů a válečných motorů svrhl Jericho v
za časů Jozuových, podnikl prudký útok na hradby,
12:16 A dobyli město z vůle Boží a provedli nevýslovné porážky,
natolik, že k němu přilehlé jezero o šířce dvou furlongů
plné, bylo vidět, jak teče krví.
12:17 Odešli odtud sedm set padesát honů a
přišel do Characa k Židům, kteří se nazývají Tubieni.
12:18 Timotea však nenalezli na místech, neboť před ním
odeslal cokoli, odešel odtud a zanechal velmi
silná posádka v určitém podpalubí.
12:19 Ale Dositheus a Sosipater, kteří byli z Makabejských kapitánů, odešli
a pobil ty, které Timotheus nechal v pevnosti, nad deset
tisíc mužů.
12:20 Makabejský rozmístil své vojsko podle tlup a postavil je nad tlupy.
šel proti Timoteovi, který měl kolem sebe sto dvacet tisíc
mužů pěších a dva tisíce pět set jezdců.
12:21 Když se Timoteus dozvěděl o Jidášově příchodu, poslal ženy a
děti a ostatní zavazadla do pevnosti zvané Carnion: pro
město bylo těžké obležet a nebylo snadné se do něj dostat
těsnost všech míst.
12:22 Když se však objevil Jidáš, jeho první tlupa, nepřátelé byli poraženi
se strachem a hrůzou, když se zjeví ten, kdo všechno vidí,
prchli amain, jeden běžel sem, jiný tam, tak jako oni
byli často zraněni svými vlastními muži a zraněni svými hroty
vlastní meče.
12:23 Jidáš je také velmi vážně pronásledoval a zabíjel bezbožné
ubožáků, z nichž zabil asi třicet tisíc mužů.
12:24 Navíc sám Timotheus padl do rukou Dosithea a
Sosipater, kterého úpěnlivě prosil, aby ho nechal jít se svým životem,
protože měl mnoho židovských rodičů a bratří některých z nich
na ně, kteří, pokud ho usmrtí, by neměli být považováni.
12:25 Když je tedy mnoha slovy ujistil, že je vrátí
bez újmy, dle domluvy ho pustili na záchranu
jejich bratří.
12:26 Makabejský pak vytáhl do Carnionu a do chrámu Atargatis,
a tam zabil pět dvacet tisíc lidí.
12:27 Když je Jidáš dal na útěk a zničil je, odstranil je
vojsko u Efrónu, silného města, v němž přebýval Lysias, a velikého
množství různých národů a silní mladíci drželi hradby,
a mocně je bránil: v čemž byla také velká zásoba motorů
a šipky.
12:28 Když však Jidáš a jeho družina vzývali všemohoucího Boha, který s
jeho moc láme sílu jeho nepřátel, dobyli město a
pobil dvacet pět tisíc z nich, kteří byli uvnitř,
12:29 Odtud se odebrali do Skytopole, které leží šest set
vzdálená od Jeruzaléma,
12:30 Když však Židé, kteří tam bydleli, dosvědčili, že Skythopolitané
jednal s nimi s láskou a prosil je laskavě v době jejich
nepřízeň osudu;
12:31 Vzdávali jim díky a přáli si, aby se k nim stále přátelsky chovali
tak přišli do Jeruzaléma, blíží se svátek týdnů.
12:32 A po svátku, zvaném Letnice, vytáhli proti Gorgiovi
guvernér Idumea,
12:33 Který vyšel se třemi tisíci pěších mužů a čtyřmi sty jezdci.
12:34 A stalo se, že v jejich vzájemném boji bylo několik Židů
zabitý.
12:35 V tu dobu Dositheus, jeden z Bacenorovy společnosti, který byl na koni,
a silný muž byl stále na Gorgiasovi a držel jeho kabát
přitáhl ho silou; a když by toho prokletého muže vzal živého, a
jezdec z Thracie, který na něj narazil, mu srazil rameno, takže
Gorgias uprchl do Marisy.
12:36 Když pak ti, kteří byli s Gorgiasem, dlouho bojovali a byli unaveni,
Jidáš volal k Hospodinu, aby se ukázal jako jejich
pomocník a vůdce bitvy.
12:37 A tím začal ve svém vlastním jazyce a nahlas zpíval žalmy
hlasem a nevědomky se vrhl na Gorgiasovy muže a dal je na útěk.
12:38 Jidáš tedy shromáždil své vojsko a přišel do města Odollam
přišel sedmý den, očistili se, jak bylo zvykem, a
drželi sabat na stejném místě.
12:39 A následujícího dne, jak to bylo užitečné, Jidáš a jeho společnost
přišli, aby vzali těla zabitých a pohřbili je
se svými příbuznými v hrobech jejich otců.
12:40 Pod pláštěm každého zabitého našli věci
zasvěcený modlám Jamnitů, což je Židům zakázáno
zákon. Potom každý viděl, že to byla příčina, proč byli
zabitý.
12:41 Všichni tedy chválili Hospodina, spravedlivého soudce, který otevřel
věci, které byly schované,
12:42 Vzali se k modlitbě a prosili ho, že ten hřích spáchal
může být zcela vyřazen z paměti. Kromě toho ten vznešený Jidáš
nabádal lidi, aby se zdrželi hříchu, jak viděli
před jejich očima to, co se stalo za hříchy těch
kteří byli zabiti.
12:43 A když udělal shromáždění po celé společnosti v součtu
dva tisíce drachem stříbra, poslal je do Jeruzaléma obětovat hřích
obětování, dělal to velmi dobře a poctivě, protože byl všímavý
o vzkříšení:
12:44 Kdyby totiž nedoufal, že by ti, kdo byli zabiti, byli vzkříšeni
opět bylo zbytečné a marné modlit se za mrtvé.
12:45 A také v tom, že poznal, že je připravena velká přízeň
ti, kteří zemřeli zbožně, to byla svatá a dobrá myšlenka. Načež on
učinil za mrtvé smíření, aby byli vysvobozeni
hřích.