2 Maccabees 12:1 Když byly tyto smlouvy uzavřeny, šel Lysias ke králi a Židům šlo o jejich hospodaření. 12:2 Ale z místodržitelů několika míst Timotheus a Apollonius syn Genneův, také Hieronymus a Demophon a vedle nich Nikanor guvernér Kypru, nedovolí jim, aby byli v klidu a bydleli mír. 12:3 Také muži z Joppy udělali takový bezbožný skutek: modlili se za Židy kteří bydleli mezi nimi, aby nastoupili se svými ženami a dětmi do člunů které připravili, jako by jim nemysleli žádnou újmu. 12:4 Kdo to přijal podle obecného nařízení města jako bytí toužící žít v míru a nic netušící: ale když byli když vyšli do hlubin, utopili jich ne méně než dvě stě. 12:5 Když Jidáš slyšel o této krutosti spáchané na jeho krajanech, rozkázal ti, kteří byli s ním, aby je připravili. 12:6 A vzývaje Boha, spravedlivého soudce, přišel proti nim vrahy svých bratří a v noci spálil přístav a postavil je čluny v plamenech a ty, kteří tam utekli, zabil. 12:7 A když bylo město zavřeno, vrátil se, jako by se chtěl vrátit vykořenit je všechny z města Joppa. 12:8 Když však uslyšel, že Jamnité mají v úmyslu udělat totéž Židům, kteří mezi nimi bydleli, 12:9 Přišel na Jamnity také v noci a zapálil přístav a námořnictvo, takže světlo ohně bylo vidět v Jeruzalémě dva sto čtyřicet furlongů pryč. 12:10 Když odtud odešli, devět honů na cestě směrem k Timotheovi, ne méně než pět tisíc pěších mužů a pět nasedlo na něj sto arabských jezdců. 12:11 Nato byla velmi krutá bitva; ale Jidášův bok pomocí Bůh získal vítězství; aby byli Nomádové z Arábie přemoženi, prosil Jidáše o mír a slíbil, že mu dá dobytek a že mu dá jinak ho potěší. 12:12 Jidáš se domníval, že budou prospěšní pro mnohé věci, poskytl jim pokoj: načež si podali ruce, a tak oni odešli do svých stanů. 12:13 Šel také udělat most k jistému pevnému městu, které bylo oplocený zdmi a obydlený lidmi z různých zemí; a jmenoval se Caspis. 12:14 Ale ti, kteří byli v něm, tolik důvěřovali v sílu hradeb a poskytování potravin, k nimž se chovali hrubě kteří byli s Jidášem, rouhali se a rouhali se a pronášeli takové věci slova, která neměla být vyslovena. 12:15 Proto Jidáš se svou družinou, vzývající velkého Pána světa, který bez beranů a válečných motorů svrhl Jericho v za časů Jozuových, podnikl prudký útok na hradby, 12:16 A dobyli město z vůle Boží a provedli nevýslovné porážky, natolik, že k němu přilehlé jezero o šířce dvou furlongů plné, bylo vidět, jak teče krví. 12:17 Odešli odtud sedm set padesát honů a přišel do Characa k Židům, kteří se nazývají Tubieni. 12:18 Timotea však nenalezli na místech, neboť před ním odeslal cokoli, odešel odtud a zanechal velmi silná posádka v určitém podpalubí. 12:19 Ale Dositheus a Sosipater, kteří byli z Makabejských kapitánů, odešli a pobil ty, které Timotheus nechal v pevnosti, nad deset tisíc mužů. 12:20 Makabejský rozmístil své vojsko podle tlup a postavil je nad tlupy. šel proti Timoteovi, který měl kolem sebe sto dvacet tisíc mužů pěších a dva tisíce pět set jezdců. 12:21 Když se Timoteus dozvěděl o Jidášově příchodu, poslal ženy a děti a ostatní zavazadla do pevnosti zvané Carnion: pro město bylo těžké obležet a nebylo snadné se do něj dostat těsnost všech míst. 12:22 Když se však objevil Jidáš, jeho první tlupa, nepřátelé byli poraženi se strachem a hrůzou, když se zjeví ten, kdo všechno vidí, prchli amain, jeden běžel sem, jiný tam, tak jako oni byli často zraněni svými vlastními muži a zraněni svými hroty vlastní meče. 12:23 Jidáš je také velmi vážně pronásledoval a zabíjel bezbožné ubožáků, z nichž zabil asi třicet tisíc mužů. 12:24 Navíc sám Timotheus padl do rukou Dosithea a Sosipater, kterého úpěnlivě prosil, aby ho nechal jít se svým životem, protože měl mnoho židovských rodičů a bratří některých z nich na ně, kteří, pokud ho usmrtí, by neměli být považováni. 12:25 Když je tedy mnoha slovy ujistil, že je vrátí bez újmy, dle domluvy ho pustili na záchranu jejich bratří. 12:26 Makabejský pak vytáhl do Carnionu a do chrámu Atargatis, a tam zabil pět dvacet tisíc lidí. 12:27 Když je Jidáš dal na útěk a zničil je, odstranil je vojsko u Efrónu, silného města, v němž přebýval Lysias, a velikého množství různých národů a silní mladíci drželi hradby, a mocně je bránil: v čemž byla také velká zásoba motorů a šipky. 12:28 Když však Jidáš a jeho družina vzývali všemohoucího Boha, který s jeho moc láme sílu jeho nepřátel, dobyli město a pobil dvacet pět tisíc z nich, kteří byli uvnitř, 12:29 Odtud se odebrali do Skytopole, které leží šest set vzdálená od Jeruzaléma, 12:30 Když však Židé, kteří tam bydleli, dosvědčili, že Skythopolitané jednal s nimi s láskou a prosil je laskavě v době jejich nepřízeň osudu; 12:31 Vzdávali jim díky a přáli si, aby se k nim stále přátelsky chovali tak přišli do Jeruzaléma, blíží se svátek týdnů. 12:32 A po svátku, zvaném Letnice, vytáhli proti Gorgiovi guvernér Idumea, 12:33 Který vyšel se třemi tisíci pěších mužů a čtyřmi sty jezdci. 12:34 A stalo se, že v jejich vzájemném boji bylo několik Židů zabitý. 12:35 V tu dobu Dositheus, jeden z Bacenorovy společnosti, který byl na koni, a silný muž byl stále na Gorgiasovi a držel jeho kabát přitáhl ho silou; a když by toho prokletého muže vzal živého, a jezdec z Thracie, který na něj narazil, mu srazil rameno, takže Gorgias uprchl do Marisy. 12:36 Když pak ti, kteří byli s Gorgiasem, dlouho bojovali a byli unaveni, Jidáš volal k Hospodinu, aby se ukázal jako jejich pomocník a vůdce bitvy. 12:37 A tím začal ve svém vlastním jazyce a nahlas zpíval žalmy hlasem a nevědomky se vrhl na Gorgiasovy muže a dal je na útěk. 12:38 Jidáš tedy shromáždil své vojsko a přišel do města Odollam přišel sedmý den, očistili se, jak bylo zvykem, a drželi sabat na stejném místě. 12:39 A následujícího dne, jak to bylo užitečné, Jidáš a jeho společnost přišli, aby vzali těla zabitých a pohřbili je se svými příbuznými v hrobech jejich otců. 12:40 Pod pláštěm každého zabitého našli věci zasvěcený modlám Jamnitů, což je Židům zakázáno zákon. Potom každý viděl, že to byla příčina, proč byli zabitý. 12:41 Všichni tedy chválili Hospodina, spravedlivého soudce, který otevřel věci, které byly schované, 12:42 Vzali se k modlitbě a prosili ho, že ten hřích spáchal může být zcela vyřazen z paměti. Kromě toho ten vznešený Jidáš nabádal lidi, aby se zdrželi hříchu, jak viděli před jejich očima to, co se stalo za hříchy těch kteří byli zabiti. 12:43 A když udělal shromáždění po celé společnosti v součtu dva tisíce drachem stříbra, poslal je do Jeruzaléma obětovat hřích obětování, dělal to velmi dobře a poctivě, protože byl všímavý o vzkříšení: 12:44 Kdyby totiž nedoufal, že by ti, kdo byli zabiti, byli vzkříšeni opět bylo zbytečné a marné modlit se za mrtvé. 12:45 A také v tom, že poznal, že je připravena velká přízeň ti, kteří zemřeli zbožně, to byla svatá a dobrá myšlenka. Načež on učinil za mrtvé smíření, aby byli vysvobozeni hřích.