2 Maccabees 11:1 Nedlouho po tom, Lysias králův ochránce a bratranec, který také řídil záležitosti, trpěl krutou nelibostí k věcem, které byly Hotovo. 11:2 A když shromáždil asi osmdesát tisíc se všemi jezdci, vytáhl proti Židům s úmyslem učinit z města obydlí nežidé, 11:3 A vydělat na chrámu, jako na jiných kaplích pohany a dát velekněžství k prodeji každý rok: 11:4 Vůbec nebral v úvahu Boží moc, ale nadýmal se jeho desaterem tisíce pěšáků a jeho tisíce jezdců a jeho osmdesát sloni. 11:5 Přišel do Judska a přiblížil se k Betsuře, což bylo silné město, ale vzdálený od Jeruzaléma asi pět honů, a těžce obléhal k tomu. 11:6 Když pak ti, kteří byli s Makabejským, slyšeli, že obléhal hradiště, oni i všechen lid s nářkem a slzami prosili Pána že pošle dobrého anděla, aby vysvobodil Izrael. 11:7 Sám Makabejský vzal nejprve zbraně a nabádal druhého že by se spolu s ním ohrozili, aby pomohli jejich bratři: vyšli tedy spolu s myslí ochotnou. 11:8 Když byli v Jeruzalémě, objevil se před nimi na koni jeden v bílém oděvu a třásl se zlatým brněním. 11:9 Všichni společně chválili milosrdného Boha a vzpomínali, natolik, že byli připraveni bojovat nejen s muži, ale s většinou krutá zvířata a prorazit železné stěny. 11:10 A tak vykročili ve své zbroji, majíce pomocníka z nebe. neboť Hospodin byl k nim milostivý 11:11 A napadli své nepřátele jako lvy a pobili jedenáct tisíc pěšáků a šestnáct set jezdců a všechny ostatní nasadili let. 11:12 Mnozí z nich také zraněni vyvázli nazí; a Lysias sám utekl hanebně pryč, a tak utekl. 11:13 Který, jak byl muž rozumný, uvrhl se sebou jakou ztrátu měl, a vzhledem k tomu, že Hebrejci nemohli být přemoženi, protože Všemohoucí Bůh jim pomohl, poslal k nim, 11:14 A přesvědčil je, aby souhlasili se všemi rozumnými podmínkami, a slíbil že by přesvědčil krále, že musí být přítelem jim. 11:15 Makabejský souhlasil se vším, co si Lysias přál, a dával si pozor veřejné blaho; a cokoli napsal Makabejský Lysiasovi ohledně Židé, král to udělil. 11:16 V tomto smyslu byly Židům psány listy z Lysias: Lysias lidu Židů posílá pozdrav: 11:17 Jan a Absolom, kteří byli od vás posláni, mi doručili prosbu předplatil a požádal o provedení obsahu z toho. 11:18 Cokoli se tedy stalo, aby bylo oznámeno králi, I oznámil je, a dal, kolik mohl. 11:19 A pokud se tedy budete chovat věrně státu, budu se snažit být prostředkem tvého dobra. 11:20 Ale z podrobností jsem dal příkaz jak těmto, tak i těm druhým který přišel ode mě, abych s tebou mluvil. 11:21 Mějte se dobře. Sto osmý a čtyřicátý rok, čtyři a dvacátý den v měsíci Dioscorinthius. 11:22 Královský dopis obsahoval tato slova: Král Antiochus jeho bratr Lysias posílá pozdrav: 11:23 Protože je náš otec přeložen k bohům, naše vůle je, aby oni kteří jsou v naší říši, žijte tiše, aby se každý mohl věnovat svému vlastní záležitosti. 11:24 Chápeme také, že Židé nechtěli souhlasit s naším otcem, protože k tomu být přivedeni ke zvyku pohanů, ale raději zachovávat jejich vlastní způsob života: pro který důvod od nás vyžadují, abychom my měli by jim dovolit žít podle svých vlastních zákonů. 11:25 Pročež naše mysl je, že tento národ bude odpočívat, a my máme rozhodnuti obnovit jim jejich chrám, aby podle něj mohli žít zvyky svých předků. 11:26 Uděláš dobře, když k nim pošleš a dáš jim pokoj, že když se osvědčí naší mysli, mohou být dobrým pohodlím, a vždy se vesele věnovat svým vlastním záležitostem. 11:27 Potom následoval dopis královský národu Židům způsob: Král Antiochos pozdravuje radu a ostatní Židů: 11:28 Pokud se vám daří dobře, máme své přání; jsme také zdraví. 11:29 Menelaos nám oznámil, že si přeješ vrátit se domů a do sledovat vlastní podnikání: 11:30 Proto ti, kteří odejdou, se budou chovat bezpečně až do třicátý den Xanthicus s bezpečností. 11:31 Židé budou používat svůj vlastní druh masa a zákony jako dříve; a žádný z nich nebude žádným způsobem obtěžován pro věci nevědomosti Hotovo. 11:32 Poslal jsem také Menelaa, aby tě potěšil. 11:33 Mějte se dobře. Ve sto čtyřicátém a osmém roce a v patnáctém den v měsíci Xanthicus. 11:34 Římané jim také poslali dopis obsahující tato slova: Quintus Memmius a Titus Manlius, vyslanci Římanů, posílají pozdrav lid Židů. 11:35 Cokoli dal králův bratranec Lysias, tím jsme i my dobře spokojený. 11:36 Ale dotkl se věcí, o kterých usoudil, že budou předány králi, potom vy jste to oznámili, pošlete ihned jednoho, ať to prohlásíme je to pro vás výhodné: neboť nyní jedeme do Antiochie. 11:37 Pošli tedy rychle některé, abychom věděli, co si myslíš. 11:38 Sbohem. Tento sto osmý a čtyřicátý rok, patnáctý den měsíc Xanthicus.