2 Maccabees
11:1 Nedlouho po tom, Lysias králův ochránce a bratranec, který také
řídil záležitosti, trpěl krutou nelibostí k věcem, které byly
Hotovo.
11:2 A když shromáždil asi osmdesát tisíc se všemi jezdci,
vytáhl proti Židům s úmyslem učinit z města obydlí
nežidé,
11:3 A vydělat na chrámu, jako na jiných kaplích
pohany a dát velekněžství k prodeji každý rok:
11:4 Vůbec nebral v úvahu Boží moc, ale nadýmal se jeho desaterem
tisíce pěšáků a jeho tisíce jezdců a jeho osmdesát
sloni.
11:5 Přišel do Judska a přiblížil se k Betsuře, což bylo silné město,
ale vzdálený od Jeruzaléma asi pět honů, a těžce obléhal
k tomu.
11:6 Když pak ti, kteří byli s Makabejským, slyšeli, že obléhal hradiště,
oni i všechen lid s nářkem a slzami prosili Pána
že pošle dobrého anděla, aby vysvobodil Izrael.
11:7 Sám Makabejský vzal nejprve zbraně a nabádal druhého
že by se spolu s ním ohrozili, aby pomohli jejich
bratři: vyšli tedy spolu s myslí ochotnou.
11:8 Když byli v Jeruzalémě, objevil se před nimi na koni
jeden v bílém oděvu a třásl se zlatým brněním.
11:9 Všichni společně chválili milosrdného Boha a vzpomínali,
natolik, že byli připraveni bojovat nejen s muži, ale s většinou
krutá zvířata a prorazit železné stěny.
11:10 A tak vykročili ve své zbroji, majíce pomocníka z nebe.
neboť Hospodin byl k nim milostivý
11:11 A napadli své nepřátele jako lvy a pobili jedenáct
tisíc pěšáků a šestnáct set jezdců a všechny ostatní nasadili
let.
11:12 Mnozí z nich také zraněni vyvázli nazí; a Lysias sám utekl
hanebně pryč, a tak utekl.
11:13 Který, jak byl muž rozumný, uvrhl se sebou jakou ztrátu
měl, a vzhledem k tomu, že Hebrejci nemohli být přemoženi, protože
Všemohoucí Bůh jim pomohl, poslal k nim,
11:14 A přesvědčil je, aby souhlasili se všemi rozumnými podmínkami, a slíbil
že by přesvědčil krále, že musí být přítelem
jim.
11:15 Makabejský souhlasil se vším, co si Lysias přál, a dával si pozor
veřejné blaho; a cokoli napsal Makabejský Lysiasovi ohledně
Židé, král to udělil.
11:16 V tomto smyslu byly Židům psány listy z Lysias:
Lysias lidu Židů posílá pozdrav:
11:17 Jan a Absolom, kteří byli od vás posláni, mi doručili prosbu
předplatil a požádal o provedení obsahu
z toho.
11:18 Cokoli se tedy stalo, aby bylo oznámeno králi, I
oznámil je, a dal, kolik mohl.
11:19 A pokud se tedy budete chovat věrně státu,
budu se snažit být prostředkem tvého dobra.
11:20 Ale z podrobností jsem dal příkaz jak těmto, tak i těm druhým
který přišel ode mě, abych s tebou mluvil.
11:21 Mějte se dobře. Sto osmý a čtyřicátý rok, čtyři a
dvacátý den v měsíci Dioscorinthius.
11:22 Královský dopis obsahoval tato slova: Král Antiochus jeho
bratr Lysias posílá pozdrav:
11:23 Protože je náš otec přeložen k bohům, naše vůle je, aby oni
kteří jsou v naší říši, žijte tiše, aby se každý mohl věnovat svému
vlastní záležitosti.
11:24 Chápeme také, že Židé nechtěli souhlasit s naším otcem, protože k tomu
být přivedeni ke zvyku pohanů, ale raději zachovávat jejich
vlastní způsob života: pro který důvod od nás vyžadují, abychom my
měli by jim dovolit žít podle svých vlastních zákonů.
11:25 Pročež naše mysl je, že tento národ bude odpočívat, a my máme
rozhodnuti obnovit jim jejich chrám, aby podle něj mohli žít
zvyky svých předků.
11:26 Uděláš dobře, když k nim pošleš a dáš jim pokoj,
že když se osvědčí naší mysli, mohou být dobrým pohodlím,
a vždy se vesele věnovat svým vlastním záležitostem.
11:27 Potom následoval dopis královský národu Židům
způsob: Král Antiochos pozdravuje radu a ostatní
Židů:
11:28 Pokud se vám daří dobře, máme své přání; jsme také zdraví.
11:29 Menelaos nám oznámil, že si přeješ vrátit se domů a do
sledovat vlastní podnikání:
11:30 Proto ti, kteří odejdou, se budou chovat bezpečně až do
třicátý den Xanthicus s bezpečností.
11:31 Židé budou používat svůj vlastní druh masa a zákony jako dříve; a
žádný z nich nebude žádným způsobem obtěžován pro věci nevědomosti
Hotovo.
11:32 Poslal jsem také Menelaa, aby tě potěšil.
11:33 Mějte se dobře. Ve sto čtyřicátém a osmém roce a v patnáctém
den v měsíci Xanthicus.
11:34 Římané jim také poslali dopis obsahující tato slova: Quintus
Memmius a Titus Manlius, vyslanci Římanů, posílají pozdrav
lid Židů.
11:35 Cokoli dal králův bratranec Lysias, tím jsme i my
dobře spokojený.
11:36 Ale dotkl se věcí, o kterých usoudil, že budou předány králi, potom
vy jste to oznámili, pošlete ihned jednoho, ať to prohlásíme
je to pro vás výhodné: neboť nyní jedeme do Antiochie.
11:37 Pošli tedy rychle některé, abychom věděli, co si myslíš.
11:38 Sbohem. Tento sto osmý a čtyřicátý rok, patnáctý den
měsíc Xanthicus.