2 králové 7:1 Elíša řekl: "Slyšte slovo Hospodinovo." Toto praví Hospodin: To zítra o této době se bude prodávat míra jemné mouky za a šekel a dvě míry ječmene za šekel v bráně Samaří. 7:2 Pán, o jehož ruku se král opíral, odpověděl muži Božímu řekl: Aj, chtěl-li by Hospodin učiniti okna do nebe, mohla by tato věc být? I řekl: Hle, očima svýma to uvidíš, ale uvidíš nejíst z toho. 7:3 Čtyři malomocní byli u vchodu do brány a oni řekli si jeden druhému: Proč tu sedíme, dokud nezemřeme? 7:4 Řekneme-li: "Vejdeme do města, pak je ve městě hlad, a zemřeme tam, a když tu zůstaneme sedět, zemřeme také. Nyní proto pojďme a padněme k vojsku Syrských, jestliže oni zachraň nás naživu, budeme žít; a jestli nás zabijí, zemřeme. 7:5 A v soumraku vstali, aby šli do tábora Syrských. a když přišli do nejzazší části tábora Sýrie, hle, nebyl tam žádný muž. 7:6 Hospodin totiž přiměl vojsko Syřanů slyšet hluk vozů a hukot koní, hukot velkého zástupu: a řekli jeden druhému: Aj, král Izraelský najal proti nám přijdou králové Chetitů a králové Egyptští nás. 7:7 Proto vstali a uprchli za soumraku a opustili své stany a jejich koně a jejich osli, i tábor tak, jak byl, a utekli pro jejich život. 7:8 Když tito malomocní přišli až na samý konec tábora, odešli do jednoho stanu, a jedl a pil, a nesl odtud stříbro a zlato a roucho, šel a schoval to; a zase přišel a vstoupil jiný stan, a odnesl také odtud a šel a schoval jej. 7:9 Řekli si jeden druhému: "Není nám dobře, tento den je dobrý." zvěsti, a mlčíme: zdržíme-li se do ranního světla, někteří přijdou na nás neštěstí, nyní tedy pojďme, abychom šli a pověděli králova domácnost. 7:10 Přišli tedy a zavolali vrátného města a řekli jim: řkouce: Přišli jsme do tábora Syrského, a aj, nebylo žádného muž tam, ani hlas člověka, ale přivázaní koně a přivázaní osli a stany tak, jak byly. 7:11 I zavolal vrátné; a řekli to královu domu uvnitř. 7:12 Král vstal v noci a řekl svým služebníkům: "Nyní ano." ukaž vám, co nám Syřané udělali. Vědí, že máme hlad; proto vyšli z tábora, aby se skryli na poli, řka: Až vyjdou z města, chytíme je živé, a dostat se do města. 7:13 Jeden z jeho služebníků odpověděl: "Ať si někteří vezmou, prosím, pět zbývajících koní, kteří zůstali ve městě, (hle, jsou jako celé množství Izraele, které v něm zůstalo: hle, já řekněme, že jsou jako všechno množství Izraelitů, kteří jsou spotřebováno:) a pošleme a uvidíme. 7:14 Vzali tedy dva vozatajské koně; a král poslal za vojskem Syrských, řkoucích: Jdi a viz. 7:15 Šli za nimi k Jordánu, a aj, celá cesta byla plná oděvy a nádoby, které Syřané ve spěchu odhodili. I vrátili se poslové a oznámili to králi. 7:16 A lid vyšel a loupil stany Syrské. Takže a měřice jemné mouky se prodávala za šekel a dvě měřice ječmene za šekel podle Hospodinova slova. 7:17 A král ustanovil pána, o jehož ruku se opřel, aby to měl a šlapal po něm lid v bráně i on zemřel, jak řekl muž Boží, který mluvil, když sestoupil král mu. 7:18 A stalo se, když muž Boží mluvil ke králi, řka: Dvě míry ječmene za šekel a míra jemné mouky za a šekel, bude zítra o této době v bráně Samaří: 7:19 Ten pán odpověděl muži Božímu a řekl: "Nyní, hle, je-li." Hospodin by měl udělat okna v nebi, může to být něco takového? a on řekl: Hle, očima svýma to uvidíš, ale jíst nebudeš. 7:20 A tak mu to vypadlo, protože lid na něj šlapal v bráně, a zemřel.