2 králové
7:1 Elíša řekl: "Slyšte slovo Hospodinovo." Toto praví Hospodin: To
zítra o této době se bude prodávat míra jemné mouky za a
šekel a dvě míry ječmene za šekel v bráně Samaří.
7:2 Pán, o jehož ruku se král opíral, odpověděl muži Božímu
řekl: Aj, chtěl-li by Hospodin učiniti okna do nebe, mohla by tato věc
být? I řekl: Hle, očima svýma to uvidíš, ale uvidíš
nejíst z toho.
7:3 Čtyři malomocní byli u vchodu do brány a oni
řekli si jeden druhému: Proč tu sedíme, dokud nezemřeme?
7:4 Řekneme-li: "Vejdeme do města, pak je ve městě hlad,
a zemřeme tam, a když tu zůstaneme sedět, zemřeme také. Nyní
proto pojďme a padněme k vojsku Syrských, jestliže oni
zachraň nás naživu, budeme žít; a jestli nás zabijí, zemřeme.
7:5 A v soumraku vstali, aby šli do tábora Syrských.
a když přišli do nejzazší části tábora Sýrie,
hle, nebyl tam žádný muž.
7:6 Hospodin totiž přiměl vojsko Syřanů slyšet hluk
vozů a hukot koní, hukot velkého zástupu: a
řekli jeden druhému: Aj, král Izraelský najal proti nám
přijdou králové Chetitů a králové Egyptští
nás.
7:7 Proto vstali a uprchli za soumraku a opustili své stany a
jejich koně a jejich osli, i tábor tak, jak byl, a utekli pro
jejich život.
7:8 Když tito malomocní přišli až na samý konec tábora, odešli
do jednoho stanu, a jedl a pil, a nesl odtud stříbro a
zlato a roucho, šel a schoval to; a zase přišel a vstoupil
jiný stan, a odnesl také odtud a šel a schoval jej.
7:9 Řekli si jeden druhému: "Není nám dobře, tento den je dobrý."
zvěsti, a mlčíme: zdržíme-li se do ranního světla, někteří
přijdou na nás neštěstí, nyní tedy pojďme, abychom šli a pověděli
králova domácnost.
7:10 Přišli tedy a zavolali vrátného města a řekli jim:
řkouce: Přišli jsme do tábora Syrského, a aj, nebylo žádného
muž tam, ani hlas člověka, ale přivázaní koně a přivázaní osli a
stany tak, jak byly.
7:11 I zavolal vrátné; a řekli to královu domu uvnitř.
7:12 Král vstal v noci a řekl svým služebníkům: "Nyní ano."
ukaž vám, co nám Syřané udělali. Vědí, že máme hlad;
proto vyšli z tábora, aby se skryli na poli,
řka: Až vyjdou z města, chytíme je živé, a
dostat se do města.
7:13 Jeden z jeho služebníků odpověděl: "Ať si někteří vezmou, prosím,
pět zbývajících koní, kteří zůstali ve městě, (hle,
jsou jako celé množství Izraele, které v něm zůstalo: hle, já
řekněme, že jsou jako všechno množství Izraelitů, kteří jsou
spotřebováno:) a pošleme a uvidíme.
7:14 Vzali tedy dva vozatajské koně; a král poslal za vojskem
Syrských, řkoucích: Jdi a viz.
7:15 Šli za nimi k Jordánu, a aj, celá cesta byla plná
oděvy a nádoby, které Syřané ve spěchu odhodili.
I vrátili se poslové a oznámili to králi.
7:16 A lid vyšel a loupil stany Syrské. Takže a
měřice jemné mouky se prodávala za šekel a dvě měřice ječmene
za šekel podle Hospodinova slova.
7:17 A král ustanovil pána, o jehož ruku se opřel, aby to měl
a šlapal po něm lid v bráně i on
zemřel, jak řekl muž Boží, který mluvil, když sestoupil král
mu.
7:18 A stalo se, když muž Boží mluvil ke králi, řka:
Dvě míry ječmene za šekel a míra jemné mouky za a
šekel, bude zítra o této době v bráně Samaří:
7:19 Ten pán odpověděl muži Božímu a řekl: "Nyní, hle, je-li."
Hospodin by měl udělat okna v nebi, může to být něco takového? a on řekl:
Hle, očima svýma to uvidíš, ale jíst nebudeš.
7:20 A tak mu to vypadlo, protože lid na něj šlapal v bráně,
a zemřel.