2 králové 2:1 A stalo se, když Hospodin vzal Eliáše do nebe vichřice, že Eliáš šel s Elizeou z Gilgalu. 2:2 I řekl Eliáš Elizeovi: Zůstaň zde, prosím; neboť Hospodin má poslal mě do Bételu. I řekl jemu Elizeus: Živť jest Hospodin a jako tvá duše žije, neopustím tě. Sestoupili tedy do Bételu. 2:3 Synové proroků, kteří byli v Bételu, vyšli k Elíšovi, a řekl jemu: Víš, že Hospodin vezme tvého pána z tvé hlavy do dne? A on řekl: Ano, znám to; buď v klidu. 2:4 I řekl jemu Eliáš: Elíšo, zůstaň tu, prosím; pro PÁNA poslal mě do Jericha. I řekl: Živť jest Hospodin a jako tvůj duše žije, neopustím tě. Tak přišli do Jericha. 2:5 Synové proroků, kteří byli v Jerichu, přišli k Elizeovi a řekl jemu: Ty víš, že Hospodin odejme tvého pána tvoje hlava dnes? A on odpověděl: Ano, znám to; buď v klidu. 2:6 I řekl jemu Eliáš: Zůstaň, prosím, zde; neboť Hospodin má poslal mě do Jordánska. I řekl: Živť jest Hospodin a jako duše tvá žiju, neopustím tě. A oni dva pokračovali. 2:7 Padesát mužů ze synů proroků odešlo a postavili se, aby viděli z dálky a oni dva stáli u Jordánu. 2:8 Eliáš vzal plášť svůj, svinul jej a udeřil vody a rozdělili se sem a tam, takže oba šli na suché zemi. 2:9 A stalo se, když přešli, že Eliáš řekl Elizeo, zeptej se, co mám pro tebe udělat, než budu od tebe vzat. I řekl Elíša: Prosím tě, nechť jest dvojnásobný díl ducha tvého mě. 2:10 On řekl: "Ptal jsi se na těžkou věc, ale jestli mě uvidíš až budu vzat od tebe, bude to tak s tebou; ale pokud ne, tak ano nebude tomu tak. 2:11 A stalo se, když stále šli a mluvili, že hle, objevil se ohnivý vůz a ohniví koně a rozdělili je oba na kusy; a Eliáš vystoupil ve vichřici do nebe. 2:12 Elíša to viděl a zvolal: Můj otče, můj otče, vůz Izrael a jeho jezdci. A už ho neviděl, a vzal uchopit jeho vlastní šaty a roztrhnout je na dva kusy. 2:13 Vzal také Eliášův plášť, který z něj spadl, a vrátil se a stál na břehu Jordánu; 2:14 Vzal Eliášův plášť, který z něho spadl, a udeřil ho vod a řekl: Kde jest Hospodin Bůh Eliášův? a když také měl udeřili vody, rozdělili se sem a tam, a Elizeus šel přes. 2:15 Když ho synové proroků, kteří se měli podívat v Jerichu, uviděli, řekli: Duch Eliášův spočinul na Elizeovi. A přišli na to vyšli mu vstříc a poklonili se před ním až k zemi. 2:16 Řekli mu: "Hle, nyní je s tvými služebníky padesát." silný muž; propusť je, prosím, a hledej svého pána, jinak snad ho Duch Hospodinův pozdvihne a uvrhne na něj do nějaké hory nebo do nějakého údolí. A on řekl: Nepošlete. 2:17 Když na něj naléhali, až se zastyděl, řekl: "Pošli." Poslali proto padesát mužů; a hledali tři dny, ale nenalezli ho. 2:18 A když se k němu zase vrátili, (neboť zůstal v Jerichu), řekl jim: Neřekl jsem vám: Nechoďte? 2:19 Muži toho města řekli Elizeovi: "Hle, prosím." Postavení tohoto města je příjemné, jak vidí můj pán, ale voda je nic a země pustá. 2:20 Řekl: "Přines mi novou nádobu a dej do ní sůl." A oni přinesl mu to. 2:21 Vyšel k prameni vod a vsypal sůl tam a řekl: Takto praví Hospodin: Uzdravil jsem tyto vody; tam už odtud nebude žádná smrt ani neplodná země. 2:22 A tak byly vody uzdraveny až do tohoto dne, podle řeči o Elizea, o kterém mluvil. 2:23 Odtamtud šel do Bét-elu, a když šel nahoru z města vyšly malé děti a posmívaly se mu, a řekl jemu: Vstaň, ty lysá; jdi nahoru, ty holohlavo. 2:24 A obrátil se, pohlédl na ně a proklel je ve jménu PÁNU. A vyšly dvě medvědice z lesa a kýly z nich čtyřicet a dvě děti. 2:25 Odešel odtud na horu Karmel a odtud se vrátil Samaří.