2 králové
2:1 A stalo se, když Hospodin vzal Eliáše do nebe
vichřice, že Eliáš šel s Elizeou z Gilgalu.
2:2 I řekl Eliáš Elizeovi: Zůstaň zde, prosím; neboť Hospodin má
poslal mě do Bételu. I řekl jemu Elizeus: Živť jest Hospodin a jako
tvá duše žije, neopustím tě. Sestoupili tedy do Bételu.
2:3 Synové proroků, kteří byli v Bételu, vyšli k Elíšovi,
a řekl jemu: Víš, že Hospodin vezme tvého pána
z tvé hlavy do dne? A on řekl: Ano, znám to; buď v klidu.
2:4 I řekl jemu Eliáš: Elíšo, zůstaň tu, prosím; pro PÁNA
poslal mě do Jericha. I řekl: Živť jest Hospodin a jako tvůj
duše žije, neopustím tě. Tak přišli do Jericha.
2:5 Synové proroků, kteří byli v Jerichu, přišli k Elizeovi a
řekl jemu: Ty víš, že Hospodin odejme tvého pána
tvoje hlava dnes? A on odpověděl: Ano, znám to; buď v klidu.
2:6 I řekl jemu Eliáš: Zůstaň, prosím, zde; neboť Hospodin má
poslal mě do Jordánska. I řekl: Živť jest Hospodin a jako duše tvá
žiju, neopustím tě. A oni dva pokračovali.
2:7 Padesát mužů ze synů proroků odešlo a postavili se, aby viděli z dálky
a oni dva stáli u Jordánu.
2:8 Eliáš vzal plášť svůj, svinul jej a udeřil
vody a rozdělili se sem a tam, takže oba šli
na suché zemi.
2:9 A stalo se, když přešli, že Eliáš řekl
Elizeo, zeptej se, co mám pro tebe udělat, než budu od tebe vzat.
I řekl Elíša: Prosím tě, nechť jest dvojnásobný díl ducha tvého
mě.
2:10 On řekl: "Ptal jsi se na těžkou věc, ale jestli mě uvidíš
až budu vzat od tebe, bude to tak s tebou; ale pokud ne, tak ano
nebude tomu tak.
2:11 A stalo se, když stále šli a mluvili, že hle,
objevil se ohnivý vůz a ohniví koně a rozdělili je
oba na kusy; a Eliáš vystoupil ve vichřici do nebe.
2:12 Elíša to viděl a zvolal: Můj otče, můj otče, vůz
Izrael a jeho jezdci. A už ho neviděl, a vzal
uchopit jeho vlastní šaty a roztrhnout je na dva kusy.
2:13 Vzal také Eliášův plášť, který z něj spadl, a vrátil se
a stál na břehu Jordánu;
2:14 Vzal Eliášův plášť, který z něho spadl, a udeřil ho
vod a řekl: Kde jest Hospodin Bůh Eliášův? a když také měl
udeřili vody, rozdělili se sem a tam, a Elizeus šel
přes.
2:15 Když ho synové proroků, kteří se měli podívat v Jerichu, uviděli,
řekli: Duch Eliášův spočinul na Elizeovi. A přišli na to
vyšli mu vstříc a poklonili se před ním až k zemi.
2:16 Řekli mu: "Hle, nyní je s tvými služebníky padesát."
silný muž; propusť je, prosím, a hledej svého pána, jinak
snad ho Duch Hospodinův pozdvihne a uvrhne na něj
do nějaké hory nebo do nějakého údolí. A on řekl: Nepošlete.
2:17 Když na něj naléhali, až se zastyděl, řekl: "Pošli." Poslali
proto padesát mužů; a hledali tři dny, ale nenalezli ho.
2:18 A když se k němu zase vrátili, (neboť zůstal v Jerichu), řekl
jim: Neřekl jsem vám: Nechoďte?
2:19 Muži toho města řekli Elizeovi: "Hle, prosím."
Postavení tohoto města je příjemné, jak vidí můj pán, ale voda je
nic a země pustá.
2:20 Řekl: "Přines mi novou nádobu a dej do ní sůl." A oni
přinesl mu to.
2:21 Vyšel k prameni vod a vsypal sůl
tam a řekl: Takto praví Hospodin: Uzdravil jsem tyto vody; tam
už odtud nebude žádná smrt ani neplodná země.
2:22 A tak byly vody uzdraveny až do tohoto dne, podle řeči o
Elizea, o kterém mluvil.
2:23 Odtamtud šel do Bét-elu, a když šel nahoru
z města vyšly malé děti a posmívaly se mu,
a řekl jemu: Vstaň, ty lysá; jdi nahoru, ty holohlavo.
2:24 A obrátil se, pohlédl na ně a proklel je ve jménu
PÁNU. A vyšly dvě medvědice z lesa a kýly
z nich čtyřicet a dvě děti.
2:25 Odešel odtud na horu Karmel a odtud se vrátil
Samaří.