2 Esdras
12:1 A stalo se, zatímco lev mluvil tato slova k orlu,
viděl,
12:2 A hle, hlava, která zůstala, a čtyři křídla se již neukázaly,
a ti dva šli k němu a postavili se, aby kralovali, a jejich
království bylo malé a plné pozdvižení.
12:3 A viděl jsem, a hle, už se neukázali, i celé tělo
orel byl spálen tak, že se země velmi bála: tehdy jsem probudil
z trápení a vytržení mé mysli a z velkého strachu, a řekl jsem k
můj duch,
12:4 Hle, to jsi mi udělal, když hledáš cesty
nejvyšší.
12:5 Hle, jsem však unaven v duchu a velmi slabý v duchu; a málo
je ve mně síla pro velký strach, kterým jsem byl sužován
tuto noc.
12:6 Proto nyní budu prosit Nejvyššího, aby mě utěšil
konec.
12:7 Řekl jsem: "Pane, který vládne, jestliže jsem nalezl milost před tvou."
zraku, a jsem-li u tebe ospravedlněn před mnoha jinými, a jestliže můj
Modlitba vystup před tvou tvář;
12:8 Utěš mě tedy a ukaž mi, svůj služebník, výklad a srozumitelnost
rozdíl tohoto strašlivého vidění, abys mohl dokonale utěšit můj
duše.
12:9 Nebo jsi mě uznal za hodného ukázat mi poslední časy.
12:10 Řekl mi: "Toto je výklad vidění."
12:11 Orel, kterého jsi viděl vystupovat z moře, je království, které
byl viděn ve vidění tvého bratra Daniela.
12:12 Ale nebylo mu to vysvětleno, proto to nyní oznamuji tobě.
12:13 Hle, přijdou dny, v nichž povstane království
země a bude se jí bát nad všechna království, která byla dříve
to.
12:14 V té bude kralovat dvanáct králů, jeden po druhém.
12:15 Nadto druhý začne kralovat a bude mít více času než
kterýkoli z dvanácti.
12:16 A to znamená dvanáct křídel, která jsi viděl.
12:17 Pokud jde o hlas, který jsi slyšel mluvit a který jsi neviděl,
vyjít z hlav, ale ze středu jejich těla, toto je
výklad:
12:18 Že po čase toho království vyvstanou velké boje,
a bude stát v nebezpečí, že selže, ale pak nebude
padne, ale bude opět navrácen na svůj počátek.
12:19 A když jsi viděl, jak se na ní těch osm malých peříček lepí
křídla, toto je výklad:
12:20 Že v něm povstane osm králů, jejichž časy budou jen
malé a jejich roky jsou rychlé.
12:21 A dva z nich zahynou, prostřední čas se blíží, čtyři budou
drženi, dokud se nezačnou přibližovati jejich konce, ale dva budou ponecháni
konec.
12:22 A když jsi viděl tři hlavy spočívající, toto je výklad:
12:23 V posledních dnech svých vzbudí Nejvyšší tři království a obnoví je
mnoho věcí v něm a budou mít vládu nad zemí,
12:24 A z těch, kteří v něm přebývají, s velkým útlakem, nade všemi
kteří byli před nimi: proto jsou nazýváni hlavami orla.
12:25 To jsou ti, kdo dokonají jeho zlobu, a tito dokonají
dokončit svůj poslední konec.
12:26 A když jsi viděl, že velká hlava se již neukázala, ono
znamená, že jeden z nich zemře na lůžku, a přece s bolestí.
12:27 Neboť ti dva, kteří zůstanou, budou zabiti mečem.
12:28 Meč jednoho sežere druhého, ale nakonec pohltí
sám propadl mečem.
12:29 A když jsi viděl dvě pera pod křídly, která přecházela
hlava, která je na pravé straně;
12:30 Znamená to, že to jsou oni, které Nejvyšší zachoval jejich
konec: toto je malé království a plné potíží, jak jsi viděl.
12:31 A lev, kterého jsi viděl, jak vystupuje z lesa a řve,
a mluvil k orlici a káral ji pro její nepravost s
všechna slova, která jsi slyšel;
12:32 To je ten pomazaný, kterého Nejvyšší zachoval pro ně a pro jejich
špatnost až do konce: bude je kárat a kárat
s jejich krutostí.
12:33 Postaví je před něj živé na soudu a bude kárat
a opravit je.
12:34 Ostatní z mého lidu vysvobodí s milosrdenstvím ty, kteří mají
byl přitisknut na mé hranice a on je bude rozradostňovat, dokud nebude
příchod dne soudu, o němž jsem k tobě mluvil z
začátek.
12:35 Toto je sen, který jsi viděl, a toto jsou výklady.
12:36 Setkali jste se jen proto, abyste poznali toto tajemství Nejvyššího.
12:37 Proto zapiš do knihy všechny tyto věci, které jsi viděl, a skryj
jim:
12:38 A pouč je moudrým z lidu, jehož srdce znáš, smí
pochopit a udržet tato tajemství.
12:39 Ty však počkej zde ještě sedm dní, aby se to ukázalo
cokoli se zalíbí Nejvyššímu oznámit tobě. A s
že šel svou cestou.
12:40 A stalo se, když všechen lid viděl, že je těch sedm dní
minule, a já už nepřijdu do města, shromáždili je všechny
společně, od nejmenšího po největšího, přišli ke mně a řekli:
12:41 Čím jsme tě urazili? a co zlého jsme proti tobě provedli,
že nás opouštíš a sedíš zde na tomto místě?
12:42 Neboť ze všech proroků jsi nám zůstal jen ty, jako shluk
ročník a jako svíčka na tmavém místě a jako útočiště nebo loď
chráněna před bouří.
12:43 Nejsou snad zla, která k nám přicházejí, dostatečná?
12:44 Jestliže nás opustíš, oč lépe by nám bylo, kdybychom i my
byl spálen uprostřed Sionu?
12:45 Nejsme totiž lepší než ti, kteří tam zemřeli. A plakali s a
hlasitý hlas. Potom jsem jim odpověděl a řekl:
12:46 Utěš se, Izraeli; a nebuď těžký, dome Jákobův.
12:47 Nejvyšší tě má v paměti, a mocný ne
zapomněl na tebe v pokušení.
12:48 Já jsem tě neopustil, ani jsem se od tebe nevzdal, ale
Přišel jsem na toto místo, abych se modlil za zpustošení Sionu a za to, že já
může hledat slitování pro nízký stav vaší svatyně.
12:49 A nyní jděte všichni domů, a já přijdu po těchto dnech
k vám.
12:50 Lid tedy šel do města, jak jsem jim přikázal:
12:51 Ale zůstal jsem na poli sedm dní, jak mi anděl přikázal;
a jedl jen v těch dnech květy polní, a měl můj
maso z bylinek