2 Esdras 12:1 A stalo se, zatímco lev mluvil tato slova k orlu, viděl, 12:2 A hle, hlava, která zůstala, a čtyři křídla se již neukázaly, a ti dva šli k němu a postavili se, aby kralovali, a jejich království bylo malé a plné pozdvižení. 12:3 A viděl jsem, a hle, už se neukázali, i celé tělo orel byl spálen tak, že se země velmi bála: tehdy jsem probudil z trápení a vytržení mé mysli a z velkého strachu, a řekl jsem k můj duch, 12:4 Hle, to jsi mi udělal, když hledáš cesty nejvyšší. 12:5 Hle, jsem však unaven v duchu a velmi slabý v duchu; a málo je ve mně síla pro velký strach, kterým jsem byl sužován tuto noc. 12:6 Proto nyní budu prosit Nejvyššího, aby mě utěšil konec. 12:7 Řekl jsem: "Pane, který vládne, jestliže jsem nalezl milost před tvou." zraku, a jsem-li u tebe ospravedlněn před mnoha jinými, a jestliže můj Modlitba vystup před tvou tvář; 12:8 Utěš mě tedy a ukaž mi, svůj služebník, výklad a srozumitelnost rozdíl tohoto strašlivého vidění, abys mohl dokonale utěšit můj duše. 12:9 Nebo jsi mě uznal za hodného ukázat mi poslední časy. 12:10 Řekl mi: "Toto je výklad vidění." 12:11 Orel, kterého jsi viděl vystupovat z moře, je království, které byl viděn ve vidění tvého bratra Daniela. 12:12 Ale nebylo mu to vysvětleno, proto to nyní oznamuji tobě. 12:13 Hle, přijdou dny, v nichž povstane království země a bude se jí bát nad všechna království, která byla dříve to. 12:14 V té bude kralovat dvanáct králů, jeden po druhém. 12:15 Nadto druhý začne kralovat a bude mít více času než kterýkoli z dvanácti. 12:16 A to znamená dvanáct křídel, která jsi viděl. 12:17 Pokud jde o hlas, který jsi slyšel mluvit a který jsi neviděl, vyjít z hlav, ale ze středu jejich těla, toto je výklad: 12:18 Že po čase toho království vyvstanou velké boje, a bude stát v nebezpečí, že selže, ale pak nebude padne, ale bude opět navrácen na svůj počátek. 12:19 A když jsi viděl, jak se na ní těch osm malých peříček lepí křídla, toto je výklad: 12:20 Že v něm povstane osm králů, jejichž časy budou jen malé a jejich roky jsou rychlé. 12:21 A dva z nich zahynou, prostřední čas se blíží, čtyři budou drženi, dokud se nezačnou přibližovati jejich konce, ale dva budou ponecháni konec. 12:22 A když jsi viděl tři hlavy spočívající, toto je výklad: 12:23 V posledních dnech svých vzbudí Nejvyšší tři království a obnoví je mnoho věcí v něm a budou mít vládu nad zemí, 12:24 A z těch, kteří v něm přebývají, s velkým útlakem, nade všemi kteří byli před nimi: proto jsou nazýváni hlavami orla. 12:25 To jsou ti, kdo dokonají jeho zlobu, a tito dokonají dokončit svůj poslední konec. 12:26 A když jsi viděl, že velká hlava se již neukázala, ono znamená, že jeden z nich zemře na lůžku, a přece s bolestí. 12:27 Neboť ti dva, kteří zůstanou, budou zabiti mečem. 12:28 Meč jednoho sežere druhého, ale nakonec pohltí sám propadl mečem. 12:29 A když jsi viděl dvě pera pod křídly, která přecházela hlava, která je na pravé straně; 12:30 Znamená to, že to jsou oni, které Nejvyšší zachoval jejich konec: toto je malé království a plné potíží, jak jsi viděl. 12:31 A lev, kterého jsi viděl, jak vystupuje z lesa a řve, a mluvil k orlici a káral ji pro její nepravost s všechna slova, která jsi slyšel; 12:32 To je ten pomazaný, kterého Nejvyšší zachoval pro ně a pro jejich špatnost až do konce: bude je kárat a kárat s jejich krutostí. 12:33 Postaví je před něj živé na soudu a bude kárat a opravit je. 12:34 Ostatní z mého lidu vysvobodí s milosrdenstvím ty, kteří mají byl přitisknut na mé hranice a on je bude rozradostňovat, dokud nebude příchod dne soudu, o němž jsem k tobě mluvil z začátek. 12:35 Toto je sen, který jsi viděl, a toto jsou výklady. 12:36 Setkali jste se jen proto, abyste poznali toto tajemství Nejvyššího. 12:37 Proto zapiš do knihy všechny tyto věci, které jsi viděl, a skryj jim: 12:38 A pouč je moudrým z lidu, jehož srdce znáš, smí pochopit a udržet tato tajemství. 12:39 Ty však počkej zde ještě sedm dní, aby se to ukázalo cokoli se zalíbí Nejvyššímu oznámit tobě. A s že šel svou cestou. 12:40 A stalo se, když všechen lid viděl, že je těch sedm dní minule, a já už nepřijdu do města, shromáždili je všechny společně, od nejmenšího po největšího, přišli ke mně a řekli: 12:41 Čím jsme tě urazili? a co zlého jsme proti tobě provedli, že nás opouštíš a sedíš zde na tomto místě? 12:42 Neboť ze všech proroků jsi nám zůstal jen ty, jako shluk ročník a jako svíčka na tmavém místě a jako útočiště nebo loď chráněna před bouří. 12:43 Nejsou snad zla, která k nám přicházejí, dostatečná? 12:44 Jestliže nás opustíš, oč lépe by nám bylo, kdybychom i my byl spálen uprostřed Sionu? 12:45 Nejsme totiž lepší než ti, kteří tam zemřeli. A plakali s a hlasitý hlas. Potom jsem jim odpověděl a řekl: 12:46 Utěš se, Izraeli; a nebuď těžký, dome Jákobův. 12:47 Nejvyšší tě má v paměti, a mocný ne zapomněl na tebe v pokušení. 12:48 Já jsem tě neopustil, ani jsem se od tebe nevzdal, ale Přišel jsem na toto místo, abych se modlil za zpustošení Sionu a za to, že já může hledat slitování pro nízký stav vaší svatyně. 12:49 A nyní jděte všichni domů, a já přijdu po těchto dnech k vám. 12:50 Lid tedy šel do města, jak jsem jim přikázal: 12:51 Ale zůstal jsem na poli sedm dní, jak mi anděl přikázal; a jedl jen v těch dnech květy polní, a měl můj maso z bylinek