2 Esdras 10:1 A stalo se, že když syn můj vstoupil na svatbu komory, spadl a zemřel. 10:2 Potom jsme všichni svrhli světla a všichni moji sousedé povstali potěš mě: tak jsem odpočíval až do druhého dne v noci. 10:3 A stalo se, když všichni přestali mě utěšovat, k konec bych mohl být zticha; pak jsem v noci vstal, utekl jsem a přišel sem do tohoto pole, jak vidíte. 10:4 Nechci se nyní vrátit do města, ale zůstat zde, a nejíst ani nepít, ale neustále truchlit a postit se, dokud nebudu zemřít. 10:5 Potom jsem opustil rozjímání, ve kterých jsem byl, a v hněvu jsem k ní promluvil: rčení, 10:6 Ty pošetilá žena nade všecko, nevidíš naše truchlení, a co se s námi děje? 10:7 Jak je ten Sion, naše matka, plný vší tíhy a velmi pokořen, truchlení velmi bolí? 10:8 A nyní, když všichni truchlíme a jsme smutní, protože jsme všichni v tísni, truchlíš pro jednoho syna? 10:9 Nebo zeptej se země, a ona ti poví, že ona by měla truchlit pro pád tolika lidí, kteří na ní rostou. 10:10 Neboť z ní vzešli všichni první a z ní všichni ostatní přijdou, a hle, jdou téměř všichni do záhuby a a mnoho z nich je zcela vykořeněno. 10:11 Kdo by tedy měl více truchlit než ona, která ztratila tak velké a zástup; a ne ty, kterého lituješ než jednoho? 10:12 Řekneš-li mi: Můj nářek není jako pozemský, protože jsem ztratil plod svého lůna, který jsem zplodil bolesti a holé smutky; 10:13 Ale ne tak země, neboť množství na ní přítomné podle toho běh země je pryč, jak přišel: 10:14 Potom pravím tobě: Jakož jsi rodil s prací; dokonce tak také země dává své ovoce, totiž člověka, od té doby počínaje od toho, který ji stvořil. 10:15 Nyní si tedy nechej svůj zármutek pro sebe a snášej s dobrou odvahou to, co tě potkalo. 10:16 Jestliže totiž uznáš Boží rozhodnutí za spravedlivé, ty i přijmou syna tvého včas, a budou chváleni mezi ženami. 10:17 Jdi tedy do města ke svému muži. 10:18 Řekla mi: "To neudělám, nepůjdu do města." ale tady zemřu. 10:19 A tak jsem s ní mluvil dále a řekl jsem: 10:20 Nedělejte to, ale nechte si poradit. mnou: pro kolik jsou protivenství Sion? buď potěšen smutkem Jeruzaléma. 10:21 Vidíš, že naše svatyně je zpustošena, náš oltář je zbořen, náš chrám zničen; 10:22 Náš žaltář je položen na zem, naše píseň je umlčena, naše radování je u konce, světlo našeho svícnu zhaslo, archa smlouva naše je zkažena, naše svaté věci jsou poskvrněny a jméno to, co je na nás vzýváno, je téměř zprofanováno: naše děti jsou vystaveny hanba, naši kněží jsou upáleni, naši levité odešli do zajetí, naši panny jsou poskvrněny a naše ženy zpustošeny; nesli naši spravedliví pryč, naši maličkí zničeni, naši mladí muži jsou přivedeni do otroctví, a naši silní muži zeslábnou; 10:23 A což je největší ze všech, pečeť Sionu ji nyní ztratila čest; neboť je vydána do rukou těch, kteří nás nenávidí. 10:24 Proto setřes svou velikou tíhu a zažeň zástup bolestí, aby mocný byl k tobě opět milosrdný, a Nejvyšší ti dá odpočinek a klid od tvé práce. 10:25 A stalo se, když jsem s ní mluvil, hle, na její tváři náhle zazářila nesmírně a její obličej se zalesknul, takže jsem bál se jí a přemýšlel, co by to mohlo být. 10:26 A hle, náhle vykřikla veliký strach, takže země se třásla při hluku ženy. 10:27 A viděl jsem, a hle, ta žena se mi již nezjevila, ale tam bylo postaveno město a velké místo se odkrylo základy: tehdy jsem se bál, křičel jsem mocným hlasem a řekl: 10:28 Kde je anděl Uriel, který ke mně přišel jako první? neboť má způsobilo, že jsem upadl do mnoha transů a můj konec se změnil v korupce a moje modlitba k pokárání. 10:29 A když jsem mluvil tato slova, aj, přišel ke mně a podíval se na mě. 10:30 A hle, ležel jsem jako mrtvý, a můj rozum byl a vzal mne za pravici, potěšil mne a postavil mě na nohy a řekl mi: 10:31 Co ti je? a proč jsi tak znepokojený? a proč je tvůj rozum trápí, a myšlenky srdce tvého? 10:32 Řekl jsem: "Protože jsi mě opustil, a přesto jsem učinil podle tvá slova a šel jsem do pole, a hle, viděl jsem, a přece vidím, že nejsem schopen vyjádřit. 10:33 Řekl mi: "Vstaň mužně, poradím ti." 10:34 Řekl jsem: Mluv, můj pane, ve mně; jen mě neopouštěj, abych nezemřel zmaření mé naděje. 10:35 Viděl jsem, že jsem nevěděl, a slyšel jsem, že nevím. 10:36 Nebo je můj smysl oklamán nebo má duše ve snu? 10:37 Nyní tě tedy prosím, abys svému služebníku ukázal toto vidění. 10:38 Odpověděl mi a řekl: "Slyš mě, a já ti to oznámím." řekni ti, proč se bojíš, neboť Nejvyšší mnohé odhalí tajné věci tobě. 10:39 Viděl, že tvá cesta je správná, protože se neustále trápíš za svůj lid a běduješ nad Sionem. 10:40 Toto je tedy smysl vidění, které jsi nedávno viděl: 10:41 Viděl jsi ženu truchlící a začal jsi ji utěšovat. 10:42 Nyní však již nevidíš podobu té ženy, ale zjevila se tobě město postavené. 10:43 I když ti řekla o smrti svého syna, toto je řešení: 10:44 Tato žena, kterou jsi viděl, je Sion, a když ti řekla: i ta, kterou vidíš jako stavěné město, 10:45 Kdežto, pravím, řekla tobě, že je jí třicet let neplodná: to je třicet let, kdy se nepřinášela žádná oběť její. 10:46 Ale po třiceti letech Šalomoun postavil město a přinesl oběti: a pak porodila neplodného syna. 10:47 A když ti řekla, že ho živila prací, to bylo obydlí v Jeruzalémě. 10:48 Ale ona ti řekla: "Můj syn přichází v manželství." komora náhodou selhala a zemřela: to byla ta zkáza přišel do Jeruzaléma. 10:49 A hle, viděl jsi její podobu, a protože pro ni truchlila Synu, počal jsi ji utěšovati, a o tom, co má náhodou se ti otevřou. 10:50 Nyní Nejvyšší vidí, že jsi nepředstíraně zarmoucen a trpíš pro ni celým svým srdcem, tak ti to ukázal jas její slávy a půvab její krásy: 10:51 Proto jsem ti přikázal zůstat na poli, kde žádný dům nebyl postaveno: 10:52 Věděl jsem, že ti to Nejvyšší ukáže. 10:53 Proto jsem ti přikázal jít na pole, kde není žádný základ nějaká budova byla. 10:54 Nebo na místě, kde Nejvyšší začíná ukazovat své město, tam nemůže budova nikoho stát. 10:55 A proto se neboj, ať se tvé srdce neděsí, ale jdi své cestu dovnitř a uvidíte krásu a velikost budovy, stejně jako tvé oči mohou vidět: 10:56 A tehdy uslyšíš, co tvé uši pochopí. 10:57 Požehnaný jsi nad mnohé jiné a jsi povolán Nejvyšším; a takoví jsou jen málo. 10:58 Zítra v noci tu zůstaneš; 10:59 A tak ti Nejvyšší ukáže vidění vysokých věcí, kteréž Nejvyšší učiní těm, kteří přebývají na zemi v posledních dnech. Tak jsem spal tu noc a další, jak mi přikázal.