2 Esdras
10:1 A stalo se, že když syn můj vstoupil na svatbu
komory, spadl a zemřel.
10:2 Potom jsme všichni svrhli světla a všichni moji sousedé povstali
potěš mě: tak jsem odpočíval až do druhého dne v noci.
10:3 A stalo se, když všichni přestali mě utěšovat, k
konec bych mohl být zticha; pak jsem v noci vstal, utekl jsem a přišel sem
do tohoto pole, jak vidíte.
10:4 Nechci se nyní vrátit do města, ale zůstat zde, a
nejíst ani nepít, ale neustále truchlit a postit se, dokud nebudu
zemřít.
10:5 Potom jsem opustil rozjímání, ve kterých jsem byl, a v hněvu jsem k ní promluvil:
rčení,
10:6 Ty pošetilá žena nade všecko, nevidíš naše truchlení, a
co se s námi děje?
10:7 Jak je ten Sion, naše matka, plný vší tíhy a velmi pokořen,
truchlení velmi bolí?
10:8 A nyní, když všichni truchlíme a jsme smutní, protože jsme všichni v tísni,
truchlíš pro jednoho syna?
10:9 Nebo zeptej se země, a ona ti poví, že ona by měla
truchlit pro pád tolika lidí, kteří na ní rostou.
10:10 Neboť z ní vzešli všichni první a z ní všichni ostatní
přijdou, a hle, jdou téměř všichni do záhuby a a
mnoho z nich je zcela vykořeněno.
10:11 Kdo by tedy měl více truchlit než ona, která ztratila tak velké a
zástup; a ne ty, kterého lituješ než jednoho?
10:12 Řekneš-li mi: Můj nářek není jako pozemský,
protože jsem ztratil plod svého lůna, který jsem zplodil
bolesti a holé smutky;
10:13 Ale ne tak země, neboť množství na ní přítomné podle toho
běh země je pryč, jak přišel:
10:14 Potom pravím tobě: Jakož jsi rodil s prací; dokonce
tak také země dává své ovoce, totiž člověka, od té doby
počínaje od toho, který ji stvořil.
10:15 Nyní si tedy nechej svůj zármutek pro sebe a snášej s dobrou odvahou
to, co tě potkalo.
10:16 Jestliže totiž uznáš Boží rozhodnutí za spravedlivé, ty
i přijmou syna tvého včas, a budou chváleni mezi ženami.
10:17 Jdi tedy do města ke svému muži.
10:18 Řekla mi: "To neudělám, nepůjdu do města."
ale tady zemřu.
10:19 A tak jsem s ní mluvil dále a řekl jsem:
10:20 Nedělejte to, ale nechte si poradit. mnou: pro kolik jsou protivenství
Sion? buď potěšen smutkem Jeruzaléma.
10:21 Vidíš, že naše svatyně je zpustošena, náš oltář je zbořen,
náš chrám zničen;
10:22 Náš žaltář je položen na zem, naše píseň je umlčena, naše
radování je u konce, světlo našeho svícnu zhaslo, archa
smlouva naše je zkažena, naše svaté věci jsou poskvrněny a jméno
to, co je na nás vzýváno, je téměř zprofanováno: naše děti jsou vystaveny
hanba, naši kněží jsou upáleni, naši levité odešli do zajetí, naši
panny jsou poskvrněny a naše ženy zpustošeny; nesli naši spravedliví
pryč, naši maličkí zničeni, naši mladí muži jsou přivedeni do otroctví,
a naši silní muži zeslábnou;
10:23 A což je největší ze všech, pečeť Sionu ji nyní ztratila
čest; neboť je vydána do rukou těch, kteří nás nenávidí.
10:24 Proto setřes svou velikou tíhu a zažeň zástup
bolestí, aby mocný byl k tobě opět milosrdný, a
Nejvyšší ti dá odpočinek a klid od tvé práce.
10:25 A stalo se, když jsem s ní mluvil, hle, na její tváři
náhle zazářila nesmírně a její obličej se zalesknul, takže jsem
bál se jí a přemýšlel, co by to mohlo být.
10:26 A hle, náhle vykřikla veliký strach, takže
země se třásla při hluku ženy.
10:27 A viděl jsem, a hle, ta žena se mi již nezjevila, ale tam
bylo postaveno město a velké místo se odkrylo
základy: tehdy jsem se bál, křičel jsem mocným hlasem a řekl:
10:28 Kde je anděl Uriel, který ke mně přišel jako první? neboť má
způsobilo, že jsem upadl do mnoha transů a můj konec se změnil v
korupce a moje modlitba k pokárání.
10:29 A když jsem mluvil tato slova, aj, přišel ke mně a podíval se
na mě.
10:30 A hle, ležel jsem jako mrtvý, a můj rozum byl
a vzal mne za pravici, potěšil mne a
postavil mě na nohy a řekl mi:
10:31 Co ti je? a proč jsi tak znepokojený? a proč je tvůj
rozum trápí, a myšlenky srdce tvého?
10:32 Řekl jsem: "Protože jsi mě opustil, a přesto jsem učinil podle
tvá slova a šel jsem do pole, a hle, viděl jsem, a přece vidím,
že nejsem schopen vyjádřit.
10:33 Řekl mi: "Vstaň mužně, poradím ti."
10:34 Řekl jsem: Mluv, můj pane, ve mně; jen mě neopouštěj, abych nezemřel
zmaření mé naděje.
10:35 Viděl jsem, že jsem nevěděl, a slyšel jsem, že nevím.
10:36 Nebo je můj smysl oklamán nebo má duše ve snu?
10:37 Nyní tě tedy prosím, abys svému služebníku ukázal toto
vidění.
10:38 Odpověděl mi a řekl: "Slyš mě, a já ti to oznámím."
řekni ti, proč se bojíš, neboť Nejvyšší mnohé odhalí
tajné věci tobě.
10:39 Viděl, že tvá cesta je správná, protože se neustále trápíš
za svůj lid a běduješ nad Sionem.
10:40 Toto je tedy smysl vidění, které jsi nedávno viděl:
10:41 Viděl jsi ženu truchlící a začal jsi ji utěšovat.
10:42 Nyní však již nevidíš podobu té ženy, ale zjevila se
tobě město postavené.
10:43 I když ti řekla o smrti svého syna, toto je řešení:
10:44 Tato žena, kterou jsi viděl, je Sion, a když ti řekla:
i ta, kterou vidíš jako stavěné město,
10:45 Kdežto, pravím, řekla tobě, že je jí třicet let
neplodná: to je třicet let, kdy se nepřinášela žádná oběť
její.
10:46 Ale po třiceti letech Šalomoun postavil město a přinesl oběti:
a pak porodila neplodného syna.
10:47 A když ti řekla, že ho živila prací, to bylo
obydlí v Jeruzalémě.
10:48 Ale ona ti řekla: "Můj syn přichází v manželství."
komora náhodou selhala a zemřela: to byla ta zkáza
přišel do Jeruzaléma.
10:49 A hle, viděl jsi její podobu, a protože pro ni truchlila
Synu, počal jsi ji utěšovati, a o tom, co má
náhodou se ti otevřou.
10:50 Nyní Nejvyšší vidí, že jsi nepředstíraně zarmoucen a
trpíš pro ni celým svým srdcem, tak ti to ukázal
jas její slávy a půvab její krásy:
10:51 Proto jsem ti přikázal zůstat na poli, kde žádný dům nebyl
postaveno:
10:52 Věděl jsem, že ti to Nejvyšší ukáže.
10:53 Proto jsem ti přikázal jít na pole, kde není žádný základ
nějaká budova byla.
10:54 Nebo na místě, kde Nejvyšší začíná ukazovat své město, tam
nemůže budova nikoho stát.
10:55 A proto se neboj, ať se tvé srdce neděsí, ale jdi své
cestu dovnitř a uvidíte krásu a velikost budovy, stejně jako
tvé oči mohou vidět:
10:56 A tehdy uslyšíš, co tvé uši pochopí.
10:57 Požehnaný jsi nad mnohé jiné a jsi povolán Nejvyšším;
a takoví jsou jen málo.
10:58 Zítra v noci tu zůstaneš;
10:59 A tak ti Nejvyšší ukáže vidění vysokých věcí, kteréž
Nejvyšší učiní těm, kteří přebývají na zemi v posledních dnech.
Tak jsem spal tu noc a další, jak mi přikázal.