2 Esdras 9:1 Odpověděl mi tedy a řekl: Pečlivě měř čas a když uvidíš část znamení minulých, která jsem řekl ty předtím, 9:2 Potom pochopíš, že je to ten samý čas, ve kterém Nejvyšší začne navštěvovat svět, který stvořil. 9:3 Až budou vidět zemětřesení a bouře lidu ve světě: 9:4 Pak dobře pochopíš, že Nejvyšší z nich mluvil věci ode dnů, které byly před tebou, od počátku. 9:5 Jako všechno, co je stvořeno ve světě, má počátek a konec, a konec je jasný: 9:6 Tak i časy Nejvyššího mají v úžasu jasné počátky a mocná díla a konce v efektech a znameních. 9:7 A každý, kdo bude spasen a bude moci uniknout jeho prostřednictvím skutky a vírou, kterou jste uvěřili, 9:8 Budu uchráněn od zmíněných nebezpečí a uvidíš své spasení mé zemi a v mezích mých, neboť jsem je pro sebe posvětil začátek. 9:9 Tehdy budou v žalostném případě, kteří nyní zneužívali mé cesty ti, kteří je bezbožně zavrhli, budou přebývat v mukách. 9:10 Nebo ti, kteříž za svého života došli dobrodiní, a mne nepoznali; 9:11 A ti, kteří ošklivili můj zákon, dokud ještě měli svobodu, a kdy dosud jim bylo otevřeno místo pokání, nerozuměli, ale opovrhoval tím; 9:12 Tentýž to musí poznat po smrti bolestí. 9:13 A proto nebuď zvědavý, jak budou potrestáni bezbožní, a kdy: ale ptejte se, jak budou spaseni spravedliví, čí je svět, a pro koho je svět stvořen. 9:14 Potom jsem odpověděl a řekl: 9:15 Řekl jsem již dříve a nyní mluv a budu mluviti i později, že je mnohem více těch, kteří zahynou, než těch, kteří budou být zachráněn: 9:16 Jako vlna je větší než kapka. 9:17 On mi odpověděl: "Jaké je pole, takové je i semeno." jaké jsou květiny, takové jsou také barvy; jako je dělník, taková je také práce; a jak je hospodář sám, takový je i jeho také chov: neboť to byl čas světa. 9:18 A nyní, když jsem připravil svět, který ještě nebyl stvořen, i pro ně žít v tom nyní žít, nikdo proti mně nemluvil. 9:19 Tehdy všichni uposlechli, nyní však mravy stvořených v tomto světě, který je stvořen, jsou zkaženi věčným semenem a a zákon, který je nevyhledatelný, se zbavit. 9:20 Uvažoval jsem tedy o světě, a hle, bylo tu nebezpečí zařízení, která do něj vstoupila. 9:21 A viděl jsem, a ušetřil jsem to velmi, a zachoval jsem si hroznu shluk a rostlina velkých lidí. 9:22 Nechť tedy zahyne zástup, který se narodil nadarmo; a nech můj hrozen buďte zachováni, a rostlina má; neboť s velkou námahou jsem to dovedl k dokonalosti. 9:23 Jestliže však ještě sedm dní přestaneš, ne rychle v nich, 9:24 Jděte však na pole květin, kde se nestaví žádný dům, a jezte pouze polní květy; neokusujte maso, nepijte víno, ale jezte květiny pouze;) 9:25 A modlete se neustále k Nejvyššímu, pak přijdu a budu s ním mluvit tě. 9:26 Šel jsem tedy na pole, které se nazývá Ardath, jako on přikázal mi; a tam jsem seděl mezi květinami a jedl jsem z nich polní byliny a maso z nich mě nasytilo. 9:27 Po sedmi dnech jsem seděl na trávě a mé srdce bylo ve mně sklíčené. jako předtím: 9:28 Otevřel jsem ústa a začal mluvit před Nejvyšším a řekl jsem: 9:29 Pane, ty, který se nám ukazuješ, jsi byl ukázán i našim otcové na poušti, na místě, kde nikdo nešlape, v neúrodě místě, když vyšli z Egypta. 9:30 Řekl jsi: "Slyš mě, Izraeli!" a označ má slova, semene Jakuba. 9:31 Nebo hle, rozsévám ve vás svůj zákon a přinese ve vás ovoce a budete v něm poctěni na věky. 9:32 Naši otcové, kteří přijali zákon, jej nezachovávali a nezachovávali a ačkoli ovoce zákona tvého nezahynulo, ani nezhynulo mohl, protože byl tvůj; 9:33 Ale ti, kteří to přijali, zahynuli, protože nezachovali to, co bylo bylo v nich zaseto. 9:34 A hle, je zvykem, když země přijala semeno nebo moře loď nebo jakékoli plavidlo, maso nebo nápoj, to, co zahynulo, ve kterém bylo zaseto nebo vhozeno, 9:35 I to, co bylo zaseto nebo do ní vhozeno nebo přijato, se stává zahyne, a nezůstane s námi, ale s námi se tak nestalo. 9:36 My, kteří jsme přijali zákon, zahyneme hříchem i naše srdce který to dostal 9:37 Zákon nezahyne, ale zůstává ve své síle. 9:38 A když jsem to řekl ve svém srdci, ohlédl jsem se svýma očima zpět, a po pravé straně jsem viděl ženu, a hle, truchlila a plakala hlasem velikým a byla velmi zarmoucena v srdci, a její šaty byly nájem a měla popel na hlavě. 9:39 Nechal jsem odejít své myšlenky, ve kterých jsem byl, a obrátil jsem se k ní, 9:40 Řekl jí: "Proč pláčeš?" proč jsi tak smutný tvá mysl? 9:41 Řekla mi: "Pane, nech mě být, ať naříkám sám." přidejte k mému zármutku, neboť jsem rozrušený ve své mysli a velmi přiveden nízký. 9:42 Řekl jsem jí: "Co je ti?" řekni mi. 9:43 Řekla mi: "Já jsem tvůj služebník byl neplodný a neměl jsem dítě." i když jsem měla třicet let manžela, 9:44 A těch třicet let jsem nedělal nic jiného dnem i nocí a každou hodinu, ale modli se k Nejvyššímu. 9:45 Po třiceti letech mě Bůh vyslyšel, tvou služebnici, pohlédl na mou bídu, uváživ trápení mé, dal mi syna, a velmi jsem se z něho radoval, tak byl také můj manžel a všichni moji sousedé, a vzdávali jsme velikou čest k Všemohoucímu. 9:46 A živil jsem ho velkou námahou. 9:47 Když tedy vyrostl a přišel čas, kdy by měl mít ženu, já udělal hostinu.