2 Esdras
9:1 Odpověděl mi tedy a řekl: Pečlivě měř čas
a když uvidíš část znamení minulých, která jsem řekl
ty předtím,
9:2 Potom pochopíš, že je to ten samý čas, ve kterém
Nejvyšší začne navštěvovat svět, který stvořil.
9:3 Až budou vidět zemětřesení a bouře lidu
ve světě:
9:4 Pak dobře pochopíš, že Nejvyšší z nich mluvil
věci ode dnů, které byly před tebou, od počátku.
9:5 Jako všechno, co je stvořeno ve světě, má počátek a konec,
a konec je jasný:
9:6 Tak i časy Nejvyššího mají v úžasu jasné počátky
a mocná díla a konce v efektech a znameních.
9:7 A každý, kdo bude spasen a bude moci uniknout jeho prostřednictvím
skutky a vírou, kterou jste uvěřili,
9:8 Budu uchráněn od zmíněných nebezpečí a uvidíš své spasení
mé zemi a v mezích mých, neboť jsem je pro sebe posvětil
začátek.
9:9 Tehdy budou v žalostném případě, kteří nyní zneužívali mé cesty
ti, kteří je bezbožně zavrhli, budou přebývat v mukách.
9:10 Nebo ti, kteříž za svého života došli dobrodiní, a mne nepoznali;
9:11 A ti, kteří ošklivili můj zákon, dokud ještě měli svobodu, a kdy
dosud jim bylo otevřeno místo pokání, nerozuměli, ale
opovrhoval tím;
9:12 Tentýž to musí poznat po smrti bolestí.
9:13 A proto nebuď zvědavý, jak budou potrestáni bezbožní, a
kdy: ale ptejte se, jak budou spaseni spravedliví, čí je svět,
a pro koho je svět stvořen.
9:14 Potom jsem odpověděl a řekl:
9:15 Řekl jsem již dříve a nyní mluv a budu mluviti i později,
že je mnohem více těch, kteří zahynou, než těch, kteří budou
být zachráněn:
9:16 Jako vlna je větší než kapka.
9:17 On mi odpověděl: "Jaké je pole, takové je i semeno."
jaké jsou květiny, takové jsou také barvy; jako je dělník,
taková je také práce; a jak je hospodář sám, takový je i jeho
také chov: neboť to byl čas světa.
9:18 A nyní, když jsem připravil svět, který ještě nebyl stvořen, i pro ně
žít v tom nyní žít, nikdo proti mně nemluvil.
9:19 Tehdy všichni uposlechli, nyní však mravy stvořených
v tomto světě, který je stvořen, jsou zkaženi věčným semenem a a
zákon, který je nevyhledatelný, se zbavit.
9:20 Uvažoval jsem tedy o světě, a hle, bylo tu nebezpečí
zařízení, která do něj vstoupila.
9:21 A viděl jsem, a ušetřil jsem to velmi, a zachoval jsem si hroznu
shluk a rostlina velkých lidí.
9:22 Nechť tedy zahyne zástup, který se narodil nadarmo; a nech můj hrozen
buďte zachováni, a rostlina má; neboť s velkou námahou jsem to dovedl k dokonalosti.
9:23 Jestliže však ještě sedm dní přestaneš,
ne rychle v nich,
9:24 Jděte však na pole květin, kde se nestaví žádný dům, a jezte pouze
polní květy; neokusujte maso, nepijte víno, ale jezte květiny
pouze;)
9:25 A modlete se neustále k Nejvyššímu, pak přijdu a budu s ním mluvit
tě.
9:26 Šel jsem tedy na pole, které se nazývá Ardath, jako on
přikázal mi; a tam jsem seděl mezi květinami a jedl jsem z nich
polní byliny a maso z nich mě nasytilo.
9:27 Po sedmi dnech jsem seděl na trávě a mé srdce bylo ve mně sklíčené.
jako předtím:
9:28 Otevřel jsem ústa a začal mluvit před Nejvyšším a řekl jsem:
9:29 Pane, ty, který se nám ukazuješ, jsi byl ukázán i našim
otcové na poušti, na místě, kde nikdo nešlape, v neúrodě
místě, když vyšli z Egypta.
9:30 Řekl jsi: "Slyš mě, Izraeli!" a označ má slova, semene
Jakuba.
9:31 Nebo hle, rozsévám ve vás svůj zákon a přinese ve vás ovoce a
budete v něm poctěni na věky.
9:32 Naši otcové, kteří přijali zákon, jej nezachovávali a nezachovávali
a ačkoli ovoce zákona tvého nezahynulo, ani nezhynulo
mohl, protože byl tvůj;
9:33 Ale ti, kteří to přijali, zahynuli, protože nezachovali to, co bylo
bylo v nich zaseto.
9:34 A hle, je zvykem, když země přijala semeno nebo moře
loď nebo jakékoli plavidlo, maso nebo nápoj, to, co zahynulo, ve kterém
bylo zaseto nebo vhozeno,
9:35 I to, co bylo zaseto nebo do ní vhozeno nebo přijato, se stává
zahyne, a nezůstane s námi, ale s námi se tak nestalo.
9:36 My, kteří jsme přijali zákon, zahyneme hříchem i naše srdce
který to dostal
9:37 Zákon nezahyne, ale zůstává ve své síle.
9:38 A když jsem to řekl ve svém srdci, ohlédl jsem se svýma očima zpět,
a po pravé straně jsem viděl ženu, a hle, truchlila a plakala
hlasem velikým a byla velmi zarmoucena v srdci, a její šaty byly
nájem a měla popel na hlavě.
9:39 Nechal jsem odejít své myšlenky, ve kterých jsem byl, a obrátil jsem se k ní,
9:40 Řekl jí: "Proč pláčeš?" proč jsi tak smutný
tvá mysl?
9:41 Řekla mi: "Pane, nech mě být, ať naříkám sám."
přidejte k mému zármutku, neboť jsem rozrušený ve své mysli a velmi přiveden
nízký.
9:42 Řekl jsem jí: "Co je ti?" řekni mi.
9:43 Řekla mi: "Já jsem tvůj služebník byl neplodný a neměl jsem dítě."
i když jsem měla třicet let manžela,
9:44 A těch třicet let jsem nedělal nic jiného dnem i nocí a každou hodinu,
ale modli se k Nejvyššímu.
9:45 Po třiceti letech mě Bůh vyslyšel, tvou služebnici, pohlédl na mou bídu,
uváživ trápení mé, dal mi syna, a velmi jsem se z něho radoval, tak
byl také můj manžel a všichni moji sousedé, a vzdávali jsme velikou čest
k Všemohoucímu.
9:46 A živil jsem ho velkou námahou.
9:47 Když tedy vyrostl a přišel čas, kdy by měl mít ženu, já
udělal hostinu.