2 Esdras
6:1 A řekl mi: Na počátku, když byla země učiněna, dříve
hranice světa stály, nebo foukaly větry,
6:2 Než zahřmělo a rozjasnilo se, aneb základy ráje
byly položeny,
6:3 Než byly vidět krásné květiny, nebo kdy byly pohyblivé síly
ustaveno dříve, než se shromáždilo nespočetné množství andělů
spolu,
6:4 Nebo kdy byly výšky vzduchu pozdviženy před mírami
byla pojmenována obloha, nebo kdy byly komíny na Sionu horké,
6:5 A dříve, než byla vyhledávána nynější léta, a nebo vůbec vynálezy jejich
ti, kteří nyní hřeší, byli obráceni, dříve než byli zapečetěni, kteří mají
shromáždili víru v poklad:
6:6 Tehdy jsem uvážil tyto věci a všechny byly učiněny skrze mne
sám a skrze nikoho jiného: skrze mne také budou ukončeni a skrze
žádný jiný.
6:7 Odpověděl jsem a řekl jsem: Jaké bude rozdělení?
časy? aneb kdy bude konec prvního a počátek jeho
to následuje?
6:8 Řekl mi: "Od Abrahama až po Izáka, když byli Jákob a Ezau."
Jákobův zrozen z něho držel nejprve patu Ezauovu.
6:9 Ezau je totiž konec světa a Jákob je jeho počátek
následuje.
6:10 Ruka člověka je mezi patou a rukou: jiná otázka,
Esdrasi, neptej se.
6:11 Odpověděl jsem tedy a řekl: Pane, který vládne, pokud jsem našel
přízeň v tvých očích,
6:12 Prosím tě, ukaž svému služebníku konec svých znamení,
minulou noc mi ukázal část.
6:13 Odpověděl mi a řekl: "Postav se na nohy své a slyš a."
mocně znějící hlas.
6:14 A bude to jakoby velký pohyb; ale místo, kde jsi
stojánek nesmí být posunut.
6:15 A proto, když mluví, nebojte se, neboť slovo jest z
konec a základ země je pochopen.
6:16 A proč? nebo řeč těchto věcí se chvěje a hýbe: neboť
ví, že konec těchto věcí se musí změnit.
6:17 A stalo se, že když jsem to uslyšel, postavil jsem se na nohy své
poslouchali, a hle, byl tu hlas, který mluvil, a zvuk
bylo to jako zvuk mnoha vod.
6:18 A řeklo: Hle, přicházejí dny, kdy se začnu přibližovat a
navštívit ty, kteří přebývají na zemi,
6:19 A začne po nich zjišťovat, co to je, že ublížili
nespravedlivě s jejich nespravedlností, a když trápení Sionu
bude splněno;
6:20 A až svět, který začne mizet, skončí,
pak ukážu tyto známky: knihy budou otevřeny před
oblohu a uvidí všechny pohromadě:
6:21 I roční děti budou mluvit svým hlasem, ženy
s dítětem porodí předčasně narozené děti ve věku tří nebo čtyř měsíců
staří a budou žít a vstanou.
6:22 A náhle se objeví osetá místa jako neosetá, plné skladiště
bude náhle nalezen prázdný:
6:23 A trubka vydá zvuk, který když každý slyší, slyší
bude mít najednou strach.
6:24 V ten čas budou přátelé bojovat jeden proti druhému jako nepřátelé, a
země bude stát ve strachu s těmi, kdo na ní přebývají, prameny
fontán se zastaví a za tři hodiny nezůstanou
běh.
6:25 Kdo zůstane z toho všeho, co jsem ti řekl, uteče,
a viz mé spasení a konec tvého světa.
6:26 A uvidí to muži, kteří jsou přijati, kteří neokusili smrt
od jejich narození: a srdce obyvatel bude změněno, a
přešel v jiný význam.
6:27 Neboť zlo bude zažehnáno a lest bude uhašeno.
6:28 Pokud jde o víru, ta bude vzkvétat, porušení bude přemoženo a bude
pravda, která byla tak dlouho bez ovoce, bude oznámena.
6:29 A když se mnou mluvil, hle, koukal jsem na mála a mála
před nímž jsem stál.
6:30 Tato slova mi řekl; Přišel jsem, abych ti ukázal čas
příští noc.
6:31 Budeš-li se ještě více modlit a sedm dní postit, řeknu ti
větší věci ve dne, než jsem slyšel.
6:32 Nebo tvůj hlas je slyšen před Nejvyšším, neboť Silný viděl
tvé spravedlivé jednání, viděl i tvou čistotu, kterou máš
měl od svého mládí.
6:33 Proto mě poslal, abych ti to všechno ukázal a řekl
tobě buď útěchou a neboj se
6:34 A nepospíchejte s časy minulými, abyste marně mysleli, že
nesmíš spěchat z posledních časů.
6:35 A stalo se potom, že jsem znovu plakal a postil jsem se sedm dní
podobně, abych splnil tři týdny, které mi řekl.
6:36 A osmé noci se mé srdce znovu rozhořčilo ve mně a začal jsem
mluvit před Nejvyšším.
6:37 Můj duch byl velmi zapálen a má duše byla v tísni.
6:38 Řekl jsem: "Pane, ty jsi mluvil od počátku stvoření,
dokonce první den, a řekl to takto; Budiž nebe a země; a
tvé slovo bylo dokonalé dílo.
6:39 A pak byl duch a temnota a ticho byly na všech stranách;
zvuk lidského hlasu se ještě nezformoval.
6:40 Tehdy jsi rozkázal, aby z tvých pokladů vyšlo krásné světlo, že
tvá práce se může objevit.
6:41 Druhého dne jsi stvořil ducha oblohy a
přikázal rozdělit se a rozdělit se mezi ně
vody, aby jedna část vystoupila a druhá zůstala dole.
6:42 Třetího dne jsi rozkázal, aby se sbíraly vody
v sedmé části země: šest poplácání usušíš a uchováš
s úmyslem, aby z nich někteří byli zasazeni od Boha a obděláni
může ti sloužit.
6:43 Neboť jakmile vyšlo slovo tvé, dílo bylo vykonáno.
6:44 Neboť hned bylo veliké a nesčetné ovoce a mnoho a
potápěčské potěšení pro chuť a květiny neměnné barvy a
vůně nádherné vůně: a to bylo hotovo třetí den.
6:45 Čtvrtého dne jsi přikázal, aby svítilo slunce a
měsíc jí dej světlo a hvězdy by měly být v pořádku:
6:46 A dal jim příkaz, aby konali službu člověku, která měla být učiněna.
6:47 Pátého dne jsi řekl sedmému dílu, kde jsou vody
byli shromážděni, aby rodila živé tvory, drůbež a
ryby: a tak se stalo.
6:48 Neboť němá voda a bez života zrodila živé tvory
přikázání Boží, aby všichni lidé chválili tvé podivuhodné skutky.
6:49 Tehdy jsi ustanovil dvě živé bytosti, tu, kterou jsi povolal
Enoch a druhý Leviatan;
6:50 A oddělil jsem jedno od druhého: pro část sedmou, totiž:
kde se voda shromáždila, možná je oba neudržela.
6:51 Enochovi jsi dal jeden díl, který byl třetího dne vysušený, to jest
měl by bydlet ve stejné části, kde je tisíc kopců:
6:52 Leviatanovi jsi však dal sedmý díl, totiž vlhký; a
nechal jsi ho sežrat, koho chceš a kdy.
6:53 Šestého dne jsi dal zemi přikázání, které předtím
mělo by to plodit zvířata, dobytek a plazy:
6:54 A po nich také Adam, kterého jsi učinil pánem nad všemi svými tvory.
z něho pocházíme my všichni a také lid, který jsi vyvolil.
6:55 To vše jsem mluvil před tebou, Hospodine, protože jsi to učinil
svět pro naše dobro
6:56 O ostatních lidech, kteří také pocházejí z Adama, jsi to řekl
nic nejsou, ale jsou jako plivance a připodobňují je
jejich hojnost až do kapky, která padá z nádoby.
6:57 A nyní, Hospodine, hle, tito pohané, o nichž se kdy mluvilo
nic, začali být nad námi pány a požírat nás.
6:58 Ale my, tvůj lid, který jsi nazval svým prvorozeným, jsme jen tvůj
zplozený a tvůj vroucí milenec jsou vydáni do jejich rukou.
6:59 Jestliže je nyní svět stvořen pro naše dobro, proč ho nemáme?
dědictví se světem? jak dlouho to vydrží?