2 Esdras 6:1 A řekl mi: Na počátku, když byla země učiněna, dříve hranice světa stály, nebo foukaly větry, 6:2 Než zahřmělo a rozjasnilo se, aneb základy ráje byly položeny, 6:3 Než byly vidět krásné květiny, nebo kdy byly pohyblivé síly ustaveno dříve, než se shromáždilo nespočetné množství andělů spolu, 6:4 Nebo kdy byly výšky vzduchu pozdviženy před mírami byla pojmenována obloha, nebo kdy byly komíny na Sionu horké, 6:5 A dříve, než byla vyhledávána nynější léta, a nebo vůbec vynálezy jejich ti, kteří nyní hřeší, byli obráceni, dříve než byli zapečetěni, kteří mají shromáždili víru v poklad: 6:6 Tehdy jsem uvážil tyto věci a všechny byly učiněny skrze mne sám a skrze nikoho jiného: skrze mne také budou ukončeni a skrze žádný jiný. 6:7 Odpověděl jsem a řekl jsem: Jaké bude rozdělení? časy? aneb kdy bude konec prvního a počátek jeho to následuje? 6:8 Řekl mi: "Od Abrahama až po Izáka, když byli Jákob a Ezau." Jákobův zrozen z něho držel nejprve patu Ezauovu. 6:9 Ezau je totiž konec světa a Jákob je jeho počátek následuje. 6:10 Ruka člověka je mezi patou a rukou: jiná otázka, Esdrasi, neptej se. 6:11 Odpověděl jsem tedy a řekl: Pane, který vládne, pokud jsem našel přízeň v tvých očích, 6:12 Prosím tě, ukaž svému služebníku konec svých znamení, minulou noc mi ukázal část. 6:13 Odpověděl mi a řekl: "Postav se na nohy své a slyš a." mocně znějící hlas. 6:14 A bude to jakoby velký pohyb; ale místo, kde jsi stojánek nesmí být posunut. 6:15 A proto, když mluví, nebojte se, neboť slovo jest z konec a základ země je pochopen. 6:16 A proč? nebo řeč těchto věcí se chvěje a hýbe: neboť ví, že konec těchto věcí se musí změnit. 6:17 A stalo se, že když jsem to uslyšel, postavil jsem se na nohy své poslouchali, a hle, byl tu hlas, který mluvil, a zvuk bylo to jako zvuk mnoha vod. 6:18 A řeklo: Hle, přicházejí dny, kdy se začnu přibližovat a navštívit ty, kteří přebývají na zemi, 6:19 A začne po nich zjišťovat, co to je, že ublížili nespravedlivě s jejich nespravedlností, a když trápení Sionu bude splněno; 6:20 A až svět, který začne mizet, skončí, pak ukážu tyto známky: knihy budou otevřeny před oblohu a uvidí všechny pohromadě: 6:21 I roční děti budou mluvit svým hlasem, ženy s dítětem porodí předčasně narozené děti ve věku tří nebo čtyř měsíců staří a budou žít a vstanou. 6:22 A náhle se objeví osetá místa jako neosetá, plné skladiště bude náhle nalezen prázdný: 6:23 A trubka vydá zvuk, který když každý slyší, slyší bude mít najednou strach. 6:24 V ten čas budou přátelé bojovat jeden proti druhému jako nepřátelé, a země bude stát ve strachu s těmi, kdo na ní přebývají, prameny fontán se zastaví a za tři hodiny nezůstanou běh. 6:25 Kdo zůstane z toho všeho, co jsem ti řekl, uteče, a viz mé spasení a konec tvého světa. 6:26 A uvidí to muži, kteří jsou přijati, kteří neokusili smrt od jejich narození: a srdce obyvatel bude změněno, a přešel v jiný význam. 6:27 Neboť zlo bude zažehnáno a lest bude uhašeno. 6:28 Pokud jde o víru, ta bude vzkvétat, porušení bude přemoženo a bude pravda, která byla tak dlouho bez ovoce, bude oznámena. 6:29 A když se mnou mluvil, hle, koukal jsem na mála a mála před nímž jsem stál. 6:30 Tato slova mi řekl; Přišel jsem, abych ti ukázal čas příští noc. 6:31 Budeš-li se ještě více modlit a sedm dní postit, řeknu ti větší věci ve dne, než jsem slyšel. 6:32 Nebo tvůj hlas je slyšen před Nejvyšším, neboť Silný viděl tvé spravedlivé jednání, viděl i tvou čistotu, kterou máš měl od svého mládí. 6:33 Proto mě poslal, abych ti to všechno ukázal a řekl tobě buď útěchou a neboj se 6:34 A nepospíchejte s časy minulými, abyste marně mysleli, že nesmíš spěchat z posledních časů. 6:35 A stalo se potom, že jsem znovu plakal a postil jsem se sedm dní podobně, abych splnil tři týdny, které mi řekl. 6:36 A osmé noci se mé srdce znovu rozhořčilo ve mně a začal jsem mluvit před Nejvyšším. 6:37 Můj duch byl velmi zapálen a má duše byla v tísni. 6:38 Řekl jsem: "Pane, ty jsi mluvil od počátku stvoření, dokonce první den, a řekl to takto; Budiž nebe a země; a tvé slovo bylo dokonalé dílo. 6:39 A pak byl duch a temnota a ticho byly na všech stranách; zvuk lidského hlasu se ještě nezformoval. 6:40 Tehdy jsi rozkázal, aby z tvých pokladů vyšlo krásné světlo, že tvá práce se může objevit. 6:41 Druhého dne jsi stvořil ducha oblohy a přikázal rozdělit se a rozdělit se mezi ně vody, aby jedna část vystoupila a druhá zůstala dole. 6:42 Třetího dne jsi rozkázal, aby se sbíraly vody v sedmé části země: šest poplácání usušíš a uchováš s úmyslem, aby z nich někteří byli zasazeni od Boha a obděláni může ti sloužit. 6:43 Neboť jakmile vyšlo slovo tvé, dílo bylo vykonáno. 6:44 Neboť hned bylo veliké a nesčetné ovoce a mnoho a potápěčské potěšení pro chuť a květiny neměnné barvy a vůně nádherné vůně: a to bylo hotovo třetí den. 6:45 Čtvrtého dne jsi přikázal, aby svítilo slunce a měsíc jí dej světlo a hvězdy by měly být v pořádku: 6:46 A dal jim příkaz, aby konali službu člověku, která měla být učiněna. 6:47 Pátého dne jsi řekl sedmému dílu, kde jsou vody byli shromážděni, aby rodila živé tvory, drůbež a ryby: a tak se stalo. 6:48 Neboť němá voda a bez života zrodila živé tvory přikázání Boží, aby všichni lidé chválili tvé podivuhodné skutky. 6:49 Tehdy jsi ustanovil dvě živé bytosti, tu, kterou jsi povolal Enoch a druhý Leviatan; 6:50 A oddělil jsem jedno od druhého: pro část sedmou, totiž: kde se voda shromáždila, možná je oba neudržela. 6:51 Enochovi jsi dal jeden díl, který byl třetího dne vysušený, to jest měl by bydlet ve stejné části, kde je tisíc kopců: 6:52 Leviatanovi jsi však dal sedmý díl, totiž vlhký; a nechal jsi ho sežrat, koho chceš a kdy. 6:53 Šestého dne jsi dal zemi přikázání, které předtím mělo by to plodit zvířata, dobytek a plazy: 6:54 A po nich také Adam, kterého jsi učinil pánem nad všemi svými tvory. z něho pocházíme my všichni a také lid, který jsi vyvolil. 6:55 To vše jsem mluvil před tebou, Hospodine, protože jsi to učinil svět pro naše dobro 6:56 O ostatních lidech, kteří také pocházejí z Adama, jsi to řekl nic nejsou, ale jsou jako plivance a připodobňují je jejich hojnost až do kapky, která padá z nádoby. 6:57 A nyní, Hospodine, hle, tito pohané, o nichž se kdy mluvilo nic, začali být nad námi pány a požírat nás. 6:58 Ale my, tvůj lid, který jsi nazval svým prvorozeným, jsme jen tvůj zplozený a tvůj vroucí milenec jsou vydáni do jejich rukou. 6:59 Jestliže je nyní svět stvořen pro naše dobro, proč ho nemáme? dědictví se světem? jak dlouho to vydrží?