2 Esdras
4:1 Anděl, který byl ke mně poslán, jménem Uriel, mi dal
Odpovědět,
4:2 Řekl: "Srdce tvé daleko zašlo v tomto světě a ty to myslíš."
pochopit cestu Nejvyššího?
4:3 I řekl jsem: Ano, můj pane. I odpověděl mi a řekl: Jsem poslán
ukaž ti tři cesty a tři podobenství před tebou:
4:4 A jestli mě můžeš prohlásit za jednoho, ukážu ti i cestu, která je
chceš vidět, a já ti ukážu, odkud to zlé srdce
přichází.
4:5 Řekl jsem: "Pověz, můj pane." Potom mi řekl: Jdi, zvaž mě
tíhu ohně, nebo mi změř poryv větru, nebo mě zavolej
znovu den, který je minulostí.
4:6 Odpověděl jsem: "Kdo je toho schopen, to ty."
měl by se mě na takové věci ptát?
4:7 A řekl mi: Kdybych se tě měl zeptat, jak velká jsou příbytky v té
uprostřed moře nebo kolik pramenů je na začátku hlubiny,
nebo kolik pramenů je nad nebeskou klenbou, nebo které jsou výstupy
z ráje:
4:8 Možná bys mi řekl: Nikdy jsem nesestoupil do hlubiny,
ani do pekla, ani jsem nikdy nevylezl do nebe.
4:9 Nicméně nyní jsem se tě zeptal, ale pouze o oheň a vítr a o
den, kterým jsi prošel, a věcí, z nichž jsi
nelze je oddělit, a přesto mi na ně nemůžeš odpovědět.
4:10 Dále mi řekl: "Tvoje věci a ti, kdo jsou dospělí."
s tebou, nemůžeš vědět;
4:11 Jak by pak tvá nádoba mohla pochopit cestu Nejvyššího?
a svět je nyní navenek zkažený, aby pochopil
korupce, která je v mých očích evidentní?
4:12 Řekl jsem mu: "Bylo by lepší, kdybychom nebyli."
měli bychom žít stále ve špatnosti a trpět a nevědět
pročež.
4:13 Odpověděl mi a řekl: Šel jsem do lesa na rovinu
stromy si nechaly poradit,
4:14 Řekl: "Pojď, pojďme bojovat proti moři, aby mohlo."
odejděte před námi a ať si uděláme další lesy.
4:15 Podobně se poradily i mořské záplavy a řekly: "Pojď,
vystupme a podmaňme si lesy roviny, abychom i tam mohli
udělat z nás jinou zemi.
4:16 Myšlenka na dřevo byla marná, protože přišel oheň a pohltil je.
4:17 Myšlenka na mořskou záplavu přišla rovněž vniveč
písek se postavil a zastavil je.
4:18 Kdybys teď soudil mezi těmito dvěma, koho bys začal?
ospravedlnit? nebo koho bys odsuzoval?
4:19 Odpověděl jsem a řekl: Vpravdě je to pošetilé uvažovat oba
vymyšleno, neboť země je dána dřevu a moře má také
jeho místo, kde nese jeho záplavy.
4:20 Odpověděl mi a řekl: Správně jsi rozhodl, ale proč
Nesoudíš i sám sebe?
4:21 Nebo jako je země dána dřevu a moře jeho
povodně: tak ti, kteří bydlí na zemi, ničemu nerozumí
ale to, co je na zemi, a ten, kdo přebývá nad nebesy
může rozumět pouze věcem, které jsou nad výšinou nebes.
4:22 Odpověděl jsem a řekl: Prosím tě, Pane, dej mi to
porozumění:
4:23 Neboť moje mysl nebyla zvědavá na vysoké věci, ale na takové věci, jako je
procházejte kolem nás denně, a proto je Izrael vydán k potupě
pohany, a proč je dán lid, kterého jsi miloval
k bezbožným národům a proč je zákon našich předků přinesen
k ničemu a psané smlouvy vstoupí v platnost,
4:24 A pomineme ze světa jako kobylky a náš život je
údiv a strach a nejsme hodni dosáhnout milosrdenství.
4:25 Co tedy učiní svému jménu, kterým jsme povoláni? z nich
věci, na které jsem se ptal.
4:26 Odpověděl mi a řekl: "Čím více hledáš, tím více jsi."
budu se divit; neboť svět rychle pomine,
4:27 A nemůže pochopit věci, které jsou zaslíbeny spravedlivým
čas přijde: neboť tento svět je plný nepravosti a slabostí.
4:28 Ale o věcech, na které se mě ptáš, tobě povím;
neboť zlo je zaseto, ale jeho zkáza ještě nepřišla.
4:29 Nebude-li tedy to, co se zaseje, obráceno vzhůru nohama, a nebude-li
místo, kde je zaséváno zlo, nepomine, pak nemůže přijít ono
poseto dobrým.
4:30 Neboť zrno zlého semene bylo zaseto do srdce Adamova z
počátek, a kolik bezbožnosti to přineslo až do tohoto času?
a kolik ještě vydá, dokud nepřijde čas mlácení?
4:31 Přemýšlejte nyní sami o tom, jak velké ovoce nešlechetnosti je zrno zla
semeno přineslo.
4:32 A když budou useknuty uši, kterých není počet, jak velké
zaplní patro?
4:33 Odpověděl jsem: Jak a kdy se to stane?
proč jsou naše léta málo a zlá?
4:34 On mi odpověděl: "Nespěchej nad Nejvyššího."
nebo marný je tvůj spěch, abys byl nad ním, neboť jsi mnoho překonal.
4:35 Neptali se na tyto věci také duše spravedlivých
jejich komnatách, řkouce: Jak dlouho budu doufat v tento způsob? když
přijde ovoce podlahy naší odměny?
4:36 Na to jim odpověděl archanděl Uriel a řekl:
I když se ve vás naplní počet semen, neboť odvážil
svět v rovnováze.
4:37 Mírou měří časy; a podle počtu sečetl
časy; a nehýbe jimi ani jimi nehýbe, dokud nebude řečené opatření
splnil.
4:38 Odpověděl jsem a řekl: Pane, který vládneš, i my všichni jsme sytí
bezbožnosti.
4:39 A pro naše dobro se snad stane, že podlahy spravedlivých
nejsou naplněni pro hříchy těch, kteří přebývají na zemi.
4:40 Odpověděl mi a řekl: Jdi k těhotné ženě a zeptej se
z ní, když splní svých devět měsíců, pokud její lůno může zachovat
zrození už v ní.
4:41 Řekl jsem: Ne, Pane, to nemůže. I řekl mi: V
hrob komory duší jsou jako lůno ženy:
4:42 Jako žena, která porodí, spěchá, aby unikla nutnosti
práce: tak i tato místa spěchají, aby ty věci odevzdali
které jsou jim zavázány.
4:43 Od počátku pohleď, co chceš vidět, bude ukázáno
tě.
4:44 Odpověděl jsem, řekl jsem: Nalezl-li jsem u tebe přízeň, a jestli ano
být možný, a pokud se tedy setkám,
4:45 Ukaž mi tedy, zda má přijít více, než je minulost, nebo více minulosti
než má přijít.
4:46 Co je minulé, vím, ale co má přijít, nevím.
4:47 Řekl mi: "Postav se na pravou stranu, a já to vysvětlím."
podobenství tobě.
4:48 Stál jsem tedy a uviděl, a hle, přede mnou procházela rozpálená hořící pec
já: a stalo se, že když plamen zmizel, podíval jsem se a
hle, kouř zůstal nehybný.
4:49 Potom přede mnou prošel vodnatý oblak a seslal mnoho
déšť s bouří; a když bouřlivý déšť pominul, kapky zůstaly
ještě pořád.
4:50 Řekl mi: "Uvaž se sebou!" jako déšť je více než
kapky, a jako oheň je větší než kouř; ale kapky a
kouř zůstává pozadu: takže množství, které uplynulo, více přesáhlo.
4:51 Modlil jsem se a řekl: "Můžeš žít, myslíš, až do té doby?" nebo
co se stane v těch dnech?
4:52 Odpověděl mi a řekl: "Pokud jde o známky, na které se mě ptáš,
ať ti o nich zčásti povím, ale abych se dotkl života tvého, nejsem poslán
ukázat ti; neboť to neznám.