2 Esdras 4:1 Anděl, který byl ke mně poslán, jménem Uriel, mi dal Odpovědět, 4:2 Řekl: "Srdce tvé daleko zašlo v tomto světě a ty to myslíš." pochopit cestu Nejvyššího? 4:3 I řekl jsem: Ano, můj pane. I odpověděl mi a řekl: Jsem poslán ukaž ti tři cesty a tři podobenství před tebou: 4:4 A jestli mě můžeš prohlásit za jednoho, ukážu ti i cestu, která je chceš vidět, a já ti ukážu, odkud to zlé srdce přichází. 4:5 Řekl jsem: "Pověz, můj pane." Potom mi řekl: Jdi, zvaž mě tíhu ohně, nebo mi změř poryv větru, nebo mě zavolej znovu den, který je minulostí. 4:6 Odpověděl jsem: "Kdo je toho schopen, to ty." měl by se mě na takové věci ptát? 4:7 A řekl mi: Kdybych se tě měl zeptat, jak velká jsou příbytky v té uprostřed moře nebo kolik pramenů je na začátku hlubiny, nebo kolik pramenů je nad nebeskou klenbou, nebo které jsou výstupy z ráje: 4:8 Možná bys mi řekl: Nikdy jsem nesestoupil do hlubiny, ani do pekla, ani jsem nikdy nevylezl do nebe. 4:9 Nicméně nyní jsem se tě zeptal, ale pouze o oheň a vítr a o den, kterým jsi prošel, a věcí, z nichž jsi nelze je oddělit, a přesto mi na ně nemůžeš odpovědět. 4:10 Dále mi řekl: "Tvoje věci a ti, kdo jsou dospělí." s tebou, nemůžeš vědět; 4:11 Jak by pak tvá nádoba mohla pochopit cestu Nejvyššího? a svět je nyní navenek zkažený, aby pochopil korupce, která je v mých očích evidentní? 4:12 Řekl jsem mu: "Bylo by lepší, kdybychom nebyli." měli bychom žít stále ve špatnosti a trpět a nevědět pročež. 4:13 Odpověděl mi a řekl: Šel jsem do lesa na rovinu stromy si nechaly poradit, 4:14 Řekl: "Pojď, pojďme bojovat proti moři, aby mohlo." odejděte před námi a ať si uděláme další lesy. 4:15 Podobně se poradily i mořské záplavy a řekly: "Pojď, vystupme a podmaňme si lesy roviny, abychom i tam mohli udělat z nás jinou zemi. 4:16 Myšlenka na dřevo byla marná, protože přišel oheň a pohltil je. 4:17 Myšlenka na mořskou záplavu přišla rovněž vniveč písek se postavil a zastavil je. 4:18 Kdybys teď soudil mezi těmito dvěma, koho bys začal? ospravedlnit? nebo koho bys odsuzoval? 4:19 Odpověděl jsem a řekl: Vpravdě je to pošetilé uvažovat oba vymyšleno, neboť země je dána dřevu a moře má také jeho místo, kde nese jeho záplavy. 4:20 Odpověděl mi a řekl: Správně jsi rozhodl, ale proč Nesoudíš i sám sebe? 4:21 Nebo jako je země dána dřevu a moře jeho povodně: tak ti, kteří bydlí na zemi, ničemu nerozumí ale to, co je na zemi, a ten, kdo přebývá nad nebesy může rozumět pouze věcem, které jsou nad výšinou nebes. 4:22 Odpověděl jsem a řekl: Prosím tě, Pane, dej mi to porozumění: 4:23 Neboť moje mysl nebyla zvědavá na vysoké věci, ale na takové věci, jako je procházejte kolem nás denně, a proto je Izrael vydán k potupě pohany, a proč je dán lid, kterého jsi miloval k bezbožným národům a proč je zákon našich předků přinesen k ničemu a psané smlouvy vstoupí v platnost, 4:24 A pomineme ze světa jako kobylky a náš život je údiv a strach a nejsme hodni dosáhnout milosrdenství. 4:25 Co tedy učiní svému jménu, kterým jsme povoláni? z nich věci, na které jsem se ptal. 4:26 Odpověděl mi a řekl: "Čím více hledáš, tím více jsi." budu se divit; neboť svět rychle pomine, 4:27 A nemůže pochopit věci, které jsou zaslíbeny spravedlivým čas přijde: neboť tento svět je plný nepravosti a slabostí. 4:28 Ale o věcech, na které se mě ptáš, tobě povím; neboť zlo je zaseto, ale jeho zkáza ještě nepřišla. 4:29 Nebude-li tedy to, co se zaseje, obráceno vzhůru nohama, a nebude-li místo, kde je zaséváno zlo, nepomine, pak nemůže přijít ono poseto dobrým. 4:30 Neboť zrno zlého semene bylo zaseto do srdce Adamova z počátek, a kolik bezbožnosti to přineslo až do tohoto času? a kolik ještě vydá, dokud nepřijde čas mlácení? 4:31 Přemýšlejte nyní sami o tom, jak velké ovoce nešlechetnosti je zrno zla semeno přineslo. 4:32 A když budou useknuty uši, kterých není počet, jak velké zaplní patro? 4:33 Odpověděl jsem: Jak a kdy se to stane? proč jsou naše léta málo a zlá? 4:34 On mi odpověděl: "Nespěchej nad Nejvyššího." nebo marný je tvůj spěch, abys byl nad ním, neboť jsi mnoho překonal. 4:35 Neptali se na tyto věci také duše spravedlivých jejich komnatách, řkouce: Jak dlouho budu doufat v tento způsob? když přijde ovoce podlahy naší odměny? 4:36 Na to jim odpověděl archanděl Uriel a řekl: I když se ve vás naplní počet semen, neboť odvážil svět v rovnováze. 4:37 Mírou měří časy; a podle počtu sečetl časy; a nehýbe jimi ani jimi nehýbe, dokud nebude řečené opatření splnil. 4:38 Odpověděl jsem a řekl: Pane, který vládneš, i my všichni jsme sytí bezbožnosti. 4:39 A pro naše dobro se snad stane, že podlahy spravedlivých nejsou naplněni pro hříchy těch, kteří přebývají na zemi. 4:40 Odpověděl mi a řekl: Jdi k těhotné ženě a zeptej se z ní, když splní svých devět měsíců, pokud její lůno může zachovat zrození už v ní. 4:41 Řekl jsem: Ne, Pane, to nemůže. I řekl mi: V hrob komory duší jsou jako lůno ženy: 4:42 Jako žena, která porodí, spěchá, aby unikla nutnosti práce: tak i tato místa spěchají, aby ty věci odevzdali které jsou jim zavázány. 4:43 Od počátku pohleď, co chceš vidět, bude ukázáno tě. 4:44 Odpověděl jsem, řekl jsem: Nalezl-li jsem u tebe přízeň, a jestli ano být možný, a pokud se tedy setkám, 4:45 Ukaž mi tedy, zda má přijít více, než je minulost, nebo více minulosti než má přijít. 4:46 Co je minulé, vím, ale co má přijít, nevím. 4:47 Řekl mi: "Postav se na pravou stranu, a já to vysvětlím." podobenství tobě. 4:48 Stál jsem tedy a uviděl, a hle, přede mnou procházela rozpálená hořící pec já: a stalo se, že když plamen zmizel, podíval jsem se a hle, kouř zůstal nehybný. 4:49 Potom přede mnou prošel vodnatý oblak a seslal mnoho déšť s bouří; a když bouřlivý déšť pominul, kapky zůstaly ještě pořád. 4:50 Řekl mi: "Uvaž se sebou!" jako déšť je více než kapky, a jako oheň je větší než kouř; ale kapky a kouř zůstává pozadu: takže množství, které uplynulo, více přesáhlo. 4:51 Modlil jsem se a řekl: "Můžeš žít, myslíš, až do té doby?" nebo co se stane v těch dnech? 4:52 Odpověděl mi a řekl: "Pokud jde o známky, na které se mě ptáš, ať ti o nich zčásti povím, ale abych se dotkl života tvého, nejsem poslán ukázat ti; neboť to neznám.