2 Korintským 11:1 Kéž byste před Bohem snesli se mnou trochu mé pošetilosti, a skutečně snesli se mnou. 11:2 Žárlím na tebe zbožnou žárlivostí, protože jsem tě zasnoubil jednomu manželovi, abych tě představil Kristu jako čistou pannu. 11:3 Ale bojím se, aby to nebylo jakkoli, jako had oklamal Evu svými rafinovanost, takže vaše mysl by měla být zkažená jednoduchostí, která je v Kristu. 11:4 Jestliže ten, který přichází, káže jiného Ježíše, kterého my nemáme kázali, nebo přijmete-li jiného ducha, kterého jste nepřijali, nebo jiné evangelium, které jste nepřijali, můžete dobře snést mu. 11:5 Domnívám se totiž, že jsem nebyl ani trochu pozadu za těmi nejpřednějšími apoštoly. 11:6 Ač jsem hrubý v řeči, ale ne v umění; ale byli jsme se mezi vámi ve všech věcech důkladně projevil. 11:7 Dopustil jsem se přestupku, když jsem se ponížil, abyste byli povýšeni? protože jsem vám svobodně kázal evangelium Boží? 11:8 Okradl jsem jiné církve a vybíral jsem z nich mzdu, abych vám sloužil. 11:9 Když jsem byl u vás a hledal jsem, nebyl jsem nikomu zavázán. za to, co mi chybělo, bratří, kteří přišli z Makedonie dodal: a ve všem jsem se držel, abych nebyl tíživý k tobě a tak se zachovám. 11:10 Protože je ve mně Kristova pravda, nikdo mi nezabrání v tomto vychloubání v oblastech Achaia. 11:11 Proč? protože tě nemiluji? Bůh ví. 11:12 Ale co dělám, to učiním, abych jim odřízl příležitost které touží po příležitosti; že kde se chlubí, lze je dokonce nalézt jako my. 11:13 Takoví jsou totiž falešní apoštolové, lstiví dělníci, kteří se proměňují do Kristových apoštolů. 11:14 A není divu; neboť sám Satan je proměněn v anděla světla. 11:15 Není tedy nic velkého, když se i jeho služebníci proměňují jako služebníci spravedlnosti; jehož konec bude podle jejich funguje. 11:16 Znovu říkám: Ať mě nikdo nepovažuje za blázna; když jinak, tak jako blázen přijmi mě, abych se trochu chlubil. 11:17 To, co mluvím, nemluvím podle Hospodina, ale tak, jak to bylo pošetile, v této důvěře vychloubání. 11:18 Když vidím, že se mnozí chlubí podle těla, budu se chlubit i já. 11:19 Nebo blázny rádi snášíte, neboť sami jste moudří. 11:20 Trpíte-li, když vás někdo uvede do otroctví, jestliže vás někdo pohltí, jestliže muž tě vezme, když se muž povyšuje, když tě muž udeří do tvář. 11:21 Mluvím o potupě, jako bychom byli slabí. Nicméně kdekoli je někdo smělý, (mluvím hloupě) jsem také smělý. 11:22 Jsou to Hebrejci? já také. Jsou to Izraelité? také já. Jsou oni semeno Abrahamovo? já taky. 11:23 Jsou to služebníci Kristovi? (Mluvím jako blázen) Jsem víc; v pracech hojnější, v pruzích nad míru, ve věznicích častější, v úmrtí často. 11:24 Z Židů jsem pětkrát přijal čtyřicet ran kromě jednoho. 11:25 Třikrát jsem byl bit tyčemi, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem trpěl ztroskotání, noc a den jsem byl v hlubinách; 11:26 Na cestách často, v nebezpečích vod, v nebezpečích lupičů, v nebezpečí od mých vlastních krajanů, v nebezpečí od pohanů, v nebezpečí v město, v nebezpečích na poušti, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratry; 11:27 V únavě a bolesti, v častém bdění, v hladu a žízni, v půstu často, v chladu a nahotě. 11:28 Kromě toho, co je venku, co na mě denně přichází, péči o všechny církve. 11:29 Kdo je slabý, a já nejsem slabý? kdo se urazí, a já nespálím? 11:30 Musím-li slávu potřebovat, budu se chlubit věcmi, které se týkají mých invalidity. 11:31 Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, kterému je požehnáno vždyť ví, že nelžu. 11:32 V Damašku místodržitel pod vedením krále Arety držel město Damascenes s posádkou, přející si mě zatknout: 11:33 A oknem v koši jsem byl spuštěn u zdi a utekl jsem jeho ruce.