2 Korintským
11:1 Kéž byste před Bohem snesli se mnou trochu mé pošetilosti, a skutečně snesli
se mnou.
11:2 Žárlím na tebe zbožnou žárlivostí, protože jsem tě zasnoubil
jednomu manželovi, abych tě představil Kristu jako čistou pannu.
11:3 Ale bojím se, aby to nebylo jakkoli, jako had oklamal Evu svými
rafinovanost, takže vaše mysl by měla být zkažená jednoduchostí, která je
v Kristu.
11:4 Jestliže ten, který přichází, káže jiného Ježíše, kterého my nemáme
kázali, nebo přijmete-li jiného ducha, kterého jste nepřijali,
nebo jiné evangelium, které jste nepřijali, můžete dobře snést
mu.
11:5 Domnívám se totiž, že jsem nebyl ani trochu pozadu za těmi nejpřednějšími apoštoly.
11:6 Ač jsem hrubý v řeči, ale ne v umění; ale byli jsme
se mezi vámi ve všech věcech důkladně projevil.
11:7 Dopustil jsem se přestupku, když jsem se ponížil, abyste byli povýšeni?
protože jsem vám svobodně kázal evangelium Boží?
11:8 Okradl jsem jiné církve a vybíral jsem z nich mzdu, abych vám sloužil.
11:9 Když jsem byl u vás a hledal jsem, nebyl jsem nikomu zavázán.
za to, co mi chybělo, bratří, kteří přišli z Makedonie
dodal: a ve všem jsem se držel, abych nebyl tíživý
k tobě a tak se zachovám.
11:10 Protože je ve mně Kristova pravda, nikdo mi nezabrání v tomto vychloubání
v oblastech Achaia.
11:11 Proč? protože tě nemiluji? Bůh ví.
11:12 Ale co dělám, to učiním, abych jim odřízl příležitost
které touží po příležitosti; že kde se chlubí, lze je dokonce nalézt
jako my.
11:13 Takoví jsou totiž falešní apoštolové, lstiví dělníci, kteří se proměňují
do Kristových apoštolů.
11:14 A není divu; neboť sám Satan je proměněn v anděla světla.
11:15 Není tedy nic velkého, když se i jeho služebníci proměňují jako
služebníci spravedlnosti; jehož konec bude podle jejich
funguje.
11:16 Znovu říkám: Ať mě nikdo nepovažuje za blázna; když jinak, tak jako blázen
přijmi mě, abych se trochu chlubil.
11:17 To, co mluvím, nemluvím podle Hospodina, ale tak, jak to bylo
pošetile, v této důvěře vychloubání.
11:18 Když vidím, že se mnozí chlubí podle těla, budu se chlubit i já.
11:19 Nebo blázny rádi snášíte, neboť sami jste moudří.
11:20 Trpíte-li, když vás někdo uvede do otroctví, jestliže vás někdo pohltí, jestliže
muž tě vezme, když se muž povyšuje, když tě muž udeří do
tvář.
11:21 Mluvím o potupě, jako bychom byli slabí. Nicméně
kdekoli je někdo smělý, (mluvím hloupě) jsem také smělý.
11:22 Jsou to Hebrejci? já také. Jsou to Izraelité? také já. Jsou oni
semeno Abrahamovo? já taky.
11:23 Jsou to služebníci Kristovi? (Mluvím jako blázen) Jsem víc; v pracech
hojnější, v pruzích nad míru, ve věznicích častější, v
úmrtí často.
11:24 Z Židů jsem pětkrát přijal čtyřicet ran kromě jednoho.
11:25 Třikrát jsem byl bit tyčemi, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem trpěl
ztroskotání, noc a den jsem byl v hlubinách;
11:26 Na cestách často, v nebezpečích vod, v nebezpečích lupičů, v
nebezpečí od mých vlastních krajanů, v nebezpečí od pohanů, v nebezpečí v
město, v nebezpečích na poušti, v nebezpečích na moři, v nebezpečích
mezi falešnými bratry;
11:27 V únavě a bolesti, v častém bdění, v hladu a žízni,
v půstu často, v chladu a nahotě.
11:28 Kromě toho, co je venku, co na mě denně přichází,
péči o všechny církve.
11:29 Kdo je slabý, a já nejsem slabý? kdo se urazí, a já nespálím?
11:30 Musím-li slávu potřebovat, budu se chlubit věcmi, které se týkají mých
invalidity.
11:31 Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, kterému je požehnáno
vždyť ví, že nelžu.
11:32 V Damašku místodržitel pod vedením krále Arety držel město
Damascenes s posádkou, přející si mě zatknout:
11:33 A oknem v koši jsem byl spuštěn u zdi a utekl jsem
jeho ruce.