2 Korintským
7:1 Majíce tedy tato zaslíbení, milovaní, očisťme se
se ode všech špíny těla a ducha zdokonalujeme
svatost v bázni Boží.
7:2 Přijmi nás; nikomu jsme neublížili, nikomu jsme neublížili, ano
podvedl žádného muže.
7:3 Nemluvím to, abych vás odsoudil, neboť jsem již dříve řekl, že jste uvnitř
naše srdce zemřít a žít s tebou.
7:4 Velká je má smělost v řeči k vám, velká je má chvála vůči vám.
Jsem naplněn útěchou, ve všem našem soužení se nesmírně raduji.
7:5 Když jsme přišli do Makedonie, naše tělo nemělo odpočinek, ale my
byli znepokojeni ze všech stran; venku byly boje, uvnitř byly obavy.
7:6 Avšak Bůh, který potěšuje svržené, nás potěšil
příchodem Tita;
7:7 A nejen svým příchodem, ale útěchou, kterou byl
tě utěšoval, když nám řekl tvou upřímnou touhu, tvé truchlení,
tvá vroucí mysl ke mně; takže jsem se radoval o to víc.
7:8 Neboť ač jsem tě litoval dopisem, nelituji pokání, ačkoli jsem činil
čiňte pokání, neboť jsem poznal, že vás týž list zarmoutil
bylo to jen na sezónu.
7:9 Nyní se raduji, ne že jste se litovali, ale že jste se zarmoutili
pokání, neboť jste byli zbožně litováni, abyste mohli
přijmout škodu od nás v ničem.
7:10 Neboť Boží zármutek působí pokání ke spasení, z něhož se nečiní pokání.
ale zármutek světa působí smrt.
7:11 Neboť vizte totéž, že jste se rmoutili po zbožném druhu,
jakou pečlivost to ve vás udělalo, ano, jaké očištění vás samotných,
ano, jaké rozhořčení, ano, jaký strach, ano, jaká vehementní touha, ano,
jaká horlivost, ano, jaká pomsta! Ve všem jste se schvalovali
aby bylo v této věci jasno.
7:12 A tak, ačkoli jsem vám psal, neudělal jsem to pro jeho věc, která měla
udělal špatně, ani pro jeho věc, která utrpěla špatně, ale o naši péči
neboť se vám může zjevit před očima Božími.
7:13 Proto jsme byli potěšeni ve vaší útěše, ano, a to nesmírně
více jsme se radovali z radosti Tita, protože jeho duch byl osvěžen
vy všichni.
7:14 Nebo jestli jsem se mu něčím chlubil tebou, nestydím se; ale jako
všechno jsme vám mluvili v pravdě, tak i naše vychloubání, které jsem učinil
před Titem, je nalezena pravda.
7:15 A jeho vnitřní náklonnost je hojnější k tobě, zatímco on
pamatuje na poslušnost vás všech, jak s bázní a třesením se
ho přijal.
7:16 Raduji se tedy, že v tebe mám ve všem důvěru.