2 Korintským 4:1 Když tedy máme tuto službu, jako jsme dosáhli milosrdenství, my omdlévat ne; 4:2 Ale zřekli jste se skrytých věcí nepoctivosti a nevcházeli dovnitř lstivost, ani zacházet se slovem Božím lstivě; ale tím manifestace pravdy, která se doporučuje každému muži svědomí v očích Božích. 4:3 Je-li však naše evangelium skryto, je skryto i těm, kdo jsou ztraceni. 4:4 V nichž bůh tohoto světa oslepil mysl těch, kteří nevěřte, aby světlo slavného evangelia Kristova, který jest obraz Boží, by jim měl zářit. 4:5 Nehlásáme totiž sebe, ale Krista Ježíše Pána; a my sami vaše služebníky pro Ježíše. 4:6 Neboť Bůh, který přikázal světlu, aby zazářil ze tmy, zazářil v našich srdcích, abychom dali světlo poznání slávy Boží v tvář Ježíše Krista. 4:7 Ale my máme tento poklad v hliněných nádobách, že znamenitost moc může být od Boha, a ne od nás. 4:8 Ze všech stran jsme sklíčeni, ale nejsme sklíčeni; jsme zmateni, ale ne v zoufalství; 4:9 Pronásledován, ale ne opuštěn; svržen, ale ne zničen; 4:10 Stále nosící na těle umírání Pána Ježíše, že i život Ježíše se může projevit v našem těle. 4:11 Neboť my, kteří jsme naživu, jsme vždy vydáváni na smrt pro Ježíše Ježíšův život se také může projevit v našem smrtelném těle. 4:12 Smrt tedy působí v nás, ale život ve vás. 4:13 Máme stejného ducha víry, jak je psáno: I uvěřil, a proto jsem mluvil; také věříme, a proto mluvit; 4:14 Vědět, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí i nás Ježíši, a představí nás s tebou. 4:15 Všechno je totiž pro vás, aby prošla hojná milost díkůvzdání mnoha ke slávě Boží. 4:16 Proto neomdléváme; ale i když náš vnější člověk zahyne, přece vnitřní člověk se den za dnem obnovuje. 4:17 Neboť naše lehké soužení, které je jen na okamžik, působí za nás a daleko větší a věčná tíha slávy; 4:18 Nehledíme na to, co je vidět, ale na to, co je vidět nejsou vidět: neboť věci, které jsou vidět, jsou dočasné; ale ty věci které nejsou vidět, jsou věčné.