2 Korintským
4:1 Když tedy máme tuto službu, jako jsme dosáhli milosrdenství, my
omdlévat ne;
4:2 Ale zřekli jste se skrytých věcí nepoctivosti a nevcházeli dovnitř
lstivost, ani zacházet se slovem Božím lstivě; ale tím
manifestace pravdy, která se doporučuje každému muži
svědomí v očích Božích.
4:3 Je-li však naše evangelium skryto, je skryto i těm, kdo jsou ztraceni.
4:4 V nichž bůh tohoto světa oslepil mysl těch, kteří
nevěřte, aby světlo slavného evangelia Kristova, který jest
obraz Boží, by jim měl zářit.
4:5 Nehlásáme totiž sebe, ale Krista Ježíše Pána; a my sami
vaše služebníky pro Ježíše.
4:6 Neboť Bůh, který přikázal světlu, aby zazářil ze tmy, zazářil
v našich srdcích, abychom dali světlo poznání slávy Boží v
tvář Ježíše Krista.
4:7 Ale my máme tento poklad v hliněných nádobách, že znamenitost
moc může být od Boha, a ne od nás.
4:8 Ze všech stran jsme sklíčeni, ale nejsme sklíčeni; jsme zmateni, ale
ne v zoufalství;
4:9 Pronásledován, ale ne opuštěn; svržen, ale ne zničen;
4:10 Stále nosící na těle umírání Pána Ježíše, že
i život Ježíše se může projevit v našem těle.
4:11 Neboť my, kteří jsme naživu, jsme vždy vydáváni na smrt pro Ježíše
Ježíšův život se také může projevit v našem smrtelném těle.
4:12 Smrt tedy působí v nás, ale život ve vás.
4:13 Máme stejného ducha víry, jak je psáno: I
uvěřil, a proto jsem mluvil; také věříme, a proto
mluvit;
4:14 Vědět, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí i nás
Ježíši, a představí nás s tebou.
4:15 Všechno je totiž pro vás, aby prošla hojná milost
díkůvzdání mnoha ke slávě Boží.
4:16 Proto neomdléváme; ale i když náš vnější člověk zahyne, přece
vnitřní člověk se den za dnem obnovuje.
4:17 Neboť naše lehké soužení, které je jen na okamžik, působí za nás a
daleko větší a věčná tíha slávy;
4:18 Nehledíme na to, co je vidět, ale na to, co je vidět
nejsou vidět: neboť věci, které jsou vidět, jsou dočasné; ale ty věci
které nejsou vidět, jsou věčné.