2 kroniky 6:1 Šalomoun řekl: "Hospodin řekl, že bude bydlet v houštině." tma. 6:2 Ale vystavěl jsem ti dům k příbytku a místo tvé bydlet na věky. 6:3 Král obrátil tvář a požehnal celému shromáždění Izrael, a celé shromáždění Izraele stálo. 6:4 On řekl: "Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který má s rukama." splnil to, co řekl ústy mému otci Davidovi, když řekl: 6:5 Ode dne, kdy jsem vyvedl svůj lid z egyptské země nevybral si žádné město mezi všemi kmeny Izraele, kde by si postavil dům, že moje jméno tam může být; ani jsem nevyvolil žádného muže za vládce nad mým lid Izrael: 6:6 Ale vyvolil jsem Jeruzalém, aby tam bylo mé jméno; a mít vyvolil Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem. 6:7 V srdci mého otce Davida bylo postavit dům pro ně jméno Hospodina Boha Izraele. 6:8 Hospodin však řekl mému otci Davidovi: "Jak jsi to měl v srdci." postavit dům mému jménu, dobře jsi udělal, že byl ve tvém srdce: 6:9 Však dům nepostavíš; ale tvůj syn, který bude vyjdi ze svých beder, postaví dům mému jménu. 6:10 Hospodin tedy splnil slovo své, které mluvil, neboť já jsem vstal v pokoji mého otce Davida a usedl jsem na trůn Izrael, jak Hospodin zaslíbil, a postavil dům pro jeho jméno Hospodin Bůh Izraele. 6:11 Vložil jsem do ní truhlu, v níž je Hospodinova smlouva, učinil se syny Izraele. 6:12 A postavil se před oltářem Hospodinovým před očima všech izraelské shromáždění a rozpřáhl ruce: 6:13 Šalomoun totiž zhotovil měděné lešení o délce pěti loket loket široký a tři loket vysoký a postavil ho doprostřed a na něm stál a klekl na kolena přede všemi izraelské shromáždění a vztáhl ruce k nebi, 6:14 Řekl: "Hospodine, Bože Izraele, v nebi není Bůh jako ty." ani v zemi; který dodržuje smlouvu a prokazuje milosrdenství tvému služebníci, kteří před tebou chodí celým srdcem: 6:15 Ty, který jsi zachoval u svého služebníka Davida, mého otce, to, co jsi ty slíbil mu to; a mluvil ústy svými, a naplnil jsi to svou rukou, jako je tomu dnes. 6:16 Nyní tedy, Hospodine, Bože Izraelský, měj se svým služebníkem Davidem otče, co jsi mu slíbil, řka: Nezklame jsi muž v mých očích, abys seděl na trůnu Izraele; přesto tak, že tvůj děti dbejte na svou cestu, abyste chodili v mém zákoně, jako jste chodili vy přede mnou. 6:17 Nyní tedy, Hospodine, Bože Izraele, nechť je ověřeno tvé slovo, které jsi ty mluvil jsi se svým služebníkem Davidem. 6:18 Bude však Bůh skutečně přebývat s lidmi na zemi? hle, nebe a nebesa nebes tě nemohou obsáhnout; oč méně tento dům které jsem postavil! 6:19 Respektuj tedy modlitbu služebníka svého i jeho prosba, Hospodine, můj Bože, abys vyslyšel volání a modlitbu kterou se tvůj služebník před tebou modlí: 6:20 Aby oči tvé byly dnem i nocí otevřené na tento dům, na dům místo, o kterém jsi řekl, že tam dáš své jméno; na poslouchej modlitbu, kterou se tvůj služebník modlí na tomto místě. 6:21 Vyslyš prosby služebníka svého i svého lid Izraelský, kterýž učiní na toto místo: slyš od tvůj příbytek, dokonce z nebe; a když uslyšíš, odpusť. 6:22 Zhřeší-li člověk proti bližnímu svému, a bude na něho složena přísaha, aby učinil on přísahá, a přísaha přijde před tvůj oltář v tomto domě; 6:23 Slyš pak s nebe, konej a suď služebníky své odplatou bezbožný tím, že odplatí svou cestu na vlastní hlavu; a zdůvodněním spravedlivého tím, že mu dáš podle jeho spravedlnosti. 6:24 A bude-li lid tvůj Izrael poražen před nepřítelem, protože zhřešili proti tobě; a vrátí se a vyzná tvé jméno, a modli se a modli se před tebou v tomto domě; 6:25 Slyš pak z nebes a odpusť svému lidu hřích Izraele a přiveď je zpět do země, kterou jsi jim dal, a ke svým otcům. 6:26 Když se nebe zavřou a neprší, protože mají zhřešil proti tobě; ale když se budou modlit k tomuto místu a vyznávat tvé pojmenuj a odvrať se od jejich hříchu, když je budeš sužovat; 6:27 Slyš pak s nebe a odpusť hřích služebníků svým i hříchů svých lid tvůj Izraelský, když jsi je naučil dobré cestě, v níž jsou měl by chodit; a sešli déšť na svou zemi, kterou jsi dal své lidé o dědictví. 6:28 Bude-li v zemi nouze, bude-li mor, bude-li tryskání nebo plíseň, kobylky nebo housenky; pokud jejich nepřátelé obléhají ve městech jejich země; jakoukoli bolest nebo jakoukoli nemoc tam být: 6:29 Jakou modlitbu nebo prosbu tedy kdokoli vznese? nebo všeho lidu tvého Izraele, až každý pozná svou bolest a svůj vlastní zármutek a roztáhne ruce v tomto domě: 6:30 Vyslyš z nebe svůj příbytek, odpusť a odplať každému podle všech cest jeho, jehož srdce znáš; (neboť ty znáš jen srdce dětí lidských:) 6:31 Aby se tě báli a chodili po tvých cestách, dokud budou žít zemi, kterou jsi dal našim otcům. 6:32 Navíc o cizinci, který není z tvého lidu Izraele, ale přišel z daleké země pro tvé veliké jméno a tvou moc ruku a vztaženou paži; když přijdou a budou se modlit v tomto domě; 6:33 Slyš tedy z nebes, ze svého příbytku, a konej podle všeho, co k tobě cizinec volá; že všichni lidé země ať zná tvé jméno a bude se tě bát jako tvůj lid Izraeli, a věz, že tento dům, který jsem postavil, se nazývá tvým název. 6:34 Vytáhne-li tvůj lid do války proti svým nepřátelům cestou, kterou jsi ty pošleš je, a budou se k tobě modlit směrem k tomuto městu, které jsi ty vyvolil jsi a dům, který jsem vystavěl pro tvé jméno; 6:35 Vyslyš z nebes jejich modlitbu a jejich prosbu, a udržet jejich věc. 6:36 Zhřeší-li proti tobě (neboť není člověka, který by nehřešil) a rozhněváš se na ně a vydáš je před jejich nepřáteli, a odnesou je jako zajatce do země vzdálené nebo blízké; 6:37 Pokud si však myslí, že jsou v zemi, kam jsou neseni v zajetí a otoč se a modli se k tobě v zemi jejich zajetí, řka: Zhřešili jsme, zle jsme učinili a bezbožně jsme jednali; 6:38 Jestliže se k tobě vrátí celým svým srdcem a celou svou duší zemi jejich zajetí, kam je odvedli jako zajatce, a modli se směrem k jejich zemi, kterou jsi dal jejich otcům, a k městu, které sis vyvolil, a k domu, který já postavil pro tvé jméno: 6:39 Slyš tedy z nebes, z příbytku svého, jejich modlitbu a jejich prosby a zachovat jejich věc a odpustit tvůj lid, který proti tobě zhřešil. 6:40 Nyní, můj Bože, dej, prosím, tvé oči otevřené a uši tvé dávejte pozor na modlitbu, která se koná na tomto místě. 6:41 Nyní tedy vstaň, Hospodine, Bože, na místo svého odpočinku, ty i truhla síly tvé, kněží tvoji, Hospodine Bože, ať jsou oblečeni spasení a svatí tvoji ať se radují v dobrotě. 6:42 Hospodine, Bože, neodvracej tvář svého pomazaného, pamatuj milosrdenství Davida, tvého služebníka.