2 kroniky
6:1 Šalomoun řekl: "Hospodin řekl, že bude bydlet v houštině."
tma.
6:2 Ale vystavěl jsem ti dům k příbytku a místo tvé
bydlet na věky.
6:3 Král obrátil tvář a požehnal celému shromáždění
Izrael, a celé shromáždění Izraele stálo.
6:4 On řekl: "Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který má s rukama."
splnil to, co řekl ústy mému otci Davidovi, když řekl:
6:5 Ode dne, kdy jsem vyvedl svůj lid z egyptské země
nevybral si žádné město mezi všemi kmeny Izraele, kde by si postavil dům, že
moje jméno tam může být; ani jsem nevyvolil žádného muže za vládce nad mým
lid Izrael:
6:6 Ale vyvolil jsem Jeruzalém, aby tam bylo mé jméno; a mít
vyvolil Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem.
6:7 V srdci mého otce Davida bylo postavit dům pro ně
jméno Hospodina Boha Izraele.
6:8 Hospodin však řekl mému otci Davidovi: "Jak jsi to měl v srdci."
postavit dům mému jménu, dobře jsi udělal, že byl ve tvém
srdce:
6:9 Však dům nepostavíš; ale tvůj syn, který bude
vyjdi ze svých beder, postaví dům mému jménu.
6:10 Hospodin tedy splnil slovo své, které mluvil, neboť já jsem
vstal v pokoji mého otce Davida a usedl jsem na trůn
Izrael, jak Hospodin zaslíbil, a postavil dům pro jeho jméno
Hospodin Bůh Izraele.
6:11 Vložil jsem do ní truhlu, v níž je Hospodinova smlouva,
učinil se syny Izraele.
6:12 A postavil se před oltářem Hospodinovým před očima všech
izraelské shromáždění a rozpřáhl ruce:
6:13 Šalomoun totiž zhotovil měděné lešení o délce pěti loket
loket široký a tři loket vysoký a postavil ho doprostřed
a na něm stál a klekl na kolena přede všemi
izraelské shromáždění a vztáhl ruce k nebi,
6:14 Řekl: "Hospodine, Bože Izraele, v nebi není Bůh jako ty."
ani v zemi; který dodržuje smlouvu a prokazuje milosrdenství tvému
služebníci, kteří před tebou chodí celým srdcem:
6:15 Ty, který jsi zachoval u svého služebníka Davida, mého otce, to, co jsi ty
slíbil mu to; a mluvil ústy svými, a naplnil jsi to
svou rukou, jako je tomu dnes.
6:16 Nyní tedy, Hospodine, Bože Izraelský, měj se svým služebníkem Davidem
otče, co jsi mu slíbil, řka: Nezklame
jsi muž v mých očích, abys seděl na trůnu Izraele; přesto tak, že tvůj
děti dbejte na svou cestu, abyste chodili v mém zákoně, jako jste chodili vy
přede mnou.
6:17 Nyní tedy, Hospodine, Bože Izraele, nechť je ověřeno tvé slovo, které jsi ty
mluvil jsi se svým služebníkem Davidem.
6:18 Bude však Bůh skutečně přebývat s lidmi na zemi? hle, nebe
a nebesa nebes tě nemohou obsáhnout; oč méně tento dům
které jsem postavil!
6:19 Respektuj tedy modlitbu služebníka svého i jeho
prosba, Hospodine, můj Bože, abys vyslyšel volání a modlitbu
kterou se tvůj služebník před tebou modlí:
6:20 Aby oči tvé byly dnem i nocí otevřené na tento dům, na dům
místo, o kterém jsi řekl, že tam dáš své jméno; na
poslouchej modlitbu, kterou se tvůj služebník modlí na tomto místě.
6:21 Vyslyš prosby služebníka svého i svého
lid Izraelský, kterýž učiní na toto místo: slyš od
tvůj příbytek, dokonce z nebe; a když uslyšíš, odpusť.
6:22 Zhřeší-li člověk proti bližnímu svému, a bude na něho složena přísaha, aby učinil
on přísahá, a přísaha přijde před tvůj oltář v tomto domě;
6:23 Slyš pak s nebe, konej a suď služebníky své odplatou
bezbožný tím, že odplatí svou cestu na vlastní hlavu; a zdůvodněním
spravedlivého tím, že mu dáš podle jeho spravedlnosti.
6:24 A bude-li lid tvůj Izrael poražen před nepřítelem, protože
zhřešili proti tobě; a vrátí se a vyzná tvé jméno,
a modli se a modli se před tebou v tomto domě;
6:25 Slyš pak z nebes a odpusť svému lidu hřích
Izraele a přiveď je zpět do země, kterou jsi jim dal, a
ke svým otcům.
6:26 Když se nebe zavřou a neprší, protože mají
zhřešil proti tobě; ale když se budou modlit k tomuto místu a vyznávat tvé
pojmenuj a odvrať se od jejich hříchu, když je budeš sužovat;
6:27 Slyš pak s nebe a odpusť hřích služebníků svým i hříchů svých
lid tvůj Izraelský, když jsi je naučil dobré cestě, v níž jsou
měl by chodit; a sešli déšť na svou zemi, kterou jsi dal své
lidé o dědictví.
6:28 Bude-li v zemi nouze, bude-li mor, bude-li
tryskání nebo plíseň, kobylky nebo housenky; pokud jejich nepřátelé obléhají
ve městech jejich země; jakoukoli bolest nebo jakoukoli nemoc
tam být:
6:29 Jakou modlitbu nebo prosbu tedy kdokoli vznese?
nebo všeho lidu tvého Izraele, až každý pozná svou bolest a
svůj vlastní zármutek a roztáhne ruce v tomto domě:
6:30 Vyslyš z nebe svůj příbytek, odpusť a odplať
každému podle všech cest jeho, jehož srdce znáš;
(neboť ty znáš jen srdce dětí lidských:)
6:31 Aby se tě báli a chodili po tvých cestách, dokud budou žít
zemi, kterou jsi dal našim otcům.
6:32 Navíc o cizinci, který není z tvého lidu Izraele, ale
přišel z daleké země pro tvé veliké jméno a tvou moc
ruku a vztaženou paži; když přijdou a budou se modlit v tomto domě;
6:33 Slyš tedy z nebes, ze svého příbytku, a konej
podle všeho, co k tobě cizinec volá; že všichni lidé
země ať zná tvé jméno a bude se tě bát jako tvůj lid
Izraeli, a věz, že tento dům, který jsem postavil, se nazývá tvým
název.
6:34 Vytáhne-li tvůj lid do války proti svým nepřátelům cestou, kterou jsi ty
pošleš je, a budou se k tobě modlit směrem k tomuto městu, které jsi ty
vyvolil jsi a dům, který jsem vystavěl pro tvé jméno;
6:35 Vyslyš z nebes jejich modlitbu a jejich prosbu, a
udržet jejich věc.
6:36 Zhřeší-li proti tobě (neboť není člověka, který by nehřešil) a
rozhněváš se na ně a vydáš je před jejich nepřáteli, a
odnesou je jako zajatce do země vzdálené nebo blízké;
6:37 Pokud si však myslí, že jsou v zemi, kam jsou neseni
v zajetí a otoč se a modli se k tobě v zemi jejich zajetí,
řka: Zhřešili jsme, zle jsme učinili a bezbožně jsme jednali;
6:38 Jestliže se k tobě vrátí celým svým srdcem a celou svou duší
zemi jejich zajetí, kam je odvedli jako zajatce,
a modli se směrem k jejich zemi, kterou jsi dal jejich otcům, a
k městu, které sis vyvolil, a k domu, který já
postavil pro tvé jméno:
6:39 Slyš tedy z nebes, z příbytku svého, jejich
modlitbu a jejich prosby a zachovat jejich věc a odpustit
tvůj lid, který proti tobě zhřešil.
6:40 Nyní, můj Bože, dej, prosím, tvé oči otevřené a uši tvé
dávejte pozor na modlitbu, která se koná na tomto místě.
6:41 Nyní tedy vstaň, Hospodine, Bože, na místo svého odpočinku, ty i
truhla síly tvé, kněží tvoji, Hospodine Bože, ať jsou oblečeni
spasení a svatí tvoji ať se radují v dobrotě.
6:42 Hospodine, Bože, neodvracej tvář svého pomazaného, pamatuj
milosrdenství Davida, tvého služebníka.