1 Soluňským
2:1 Sami, bratři, vězte, že jsme k vám vstoupili, že nebyl
nadarmo:
2:2 Ale i potom jsme předtím trpěli a byli ostudní
prosili jsme, jak víte, ve Filipech, byli jsme smělí ve svém Bohu mluvit
vám evangelium Boží s mnoha spory.
2:3 Naše nabádání nebylo z lsti ani nečistoty, ani lsti.
2:4 Ale jako nám bylo od Boha dovoleno, abychom byli důvěřováni evangeliu
tak mluvíme; ne jako milí lidé, ale Bůh, který zkouší naše srdce.
2:5 Neboť jsme nikdy nepoužili lichotivá slova, jak víte, ani a
závoj žádostivosti; Bůh je svědkem:
2:6 Ani od lidí jsme nehledali slávu, ani od vás, ani od jiných, když jsme
mohlo být břemenem, jako Kristovi apoštolové.
2:7 Ale byli jsme mezi vámi mírní, jako chůva opatruje své děti.
2:8 Byli jsme tedy ochotni mít po tobě láskyplnou touhu
předáváme vám nejen evangelium Boží, ale i naše vlastní duše,
protože jste nám byli milí.
2:9 Nebo pamatujete, bratří, na naši práci a námahu, na lopotnou noc
a den, protože bychom nikomu z vás nebyli účtováni, kázali jsme
vám evangelium Boží.
2:10 Vy jste svědkové a také Bůh, jak jsme svatí, spravedliví a bezúhonní
chovali jsme se mezi vámi, kteří věříte:
2:11 Jak víte, jak jsme každého z vás nabádali, utěšovali a napomínali,
jako otec své děti,
2:12 Abyste chodili hodni Boha, který vás povolal do svého království
a sláva.
2:13 Proto i my Bohu bez přestání děkujeme, protože když vy
přijali jste slovo Boží, které jste od nás slyšeli, nepřijali jste je jako
slovo lidské, ale jak tomu ve skutečnosti je, slovo Boží, které skutečně
působí i ve vás věřících.
2:14 Neboť vy, bratří, jste se stali následovníky církví Božích, které v
Judejci jsou v Kristu Ježíši, neboť i vy jste trpěli podobně
vaši vlastní krajané, stejně jako Židé:
2:15 Kteříž zabili Pána Ježíše i své proroky a měli
nás pronásledovali; a nelíbí se Bohu a odporují všem lidem.
2:16 Zakazuje nám mluvit k pohanům, aby byli spaseni, aby se naplnili
ustavičně přihlížej na hříchy jejich, neboť hněv došel na ně do krajnosti.
2:17 Ale my, bratři, jsme od vás na krátkou dobu v přítomnosti, ne
v srdci se tím hojněji snažil vidět tvou tvář s velkým
touha.
2:18 Pročež bychom byli přišli k vám, já Pavel, jednou a znovu; ale
Satan nám bránil.
2:19 Neboť co je naší nadějí, nebo radostí nebo korunou plesání? Ani vy tam nejste
přítomnost našeho Pána Ježíše Krista při jeho příchodu?
2:20 Neboť vy jste naše sláva a radost.