1 Soluňským 2:1 Sami, bratři, vězte, že jsme k vám vstoupili, že nebyl nadarmo: 2:2 Ale i potom jsme předtím trpěli a byli ostudní prosili jsme, jak víte, ve Filipech, byli jsme smělí ve svém Bohu mluvit vám evangelium Boží s mnoha spory. 2:3 Naše nabádání nebylo z lsti ani nečistoty, ani lsti. 2:4 Ale jako nám bylo od Boha dovoleno, abychom byli důvěřováni evangeliu tak mluvíme; ne jako milí lidé, ale Bůh, který zkouší naše srdce. 2:5 Neboť jsme nikdy nepoužili lichotivá slova, jak víte, ani a závoj žádostivosti; Bůh je svědkem: 2:6 Ani od lidí jsme nehledali slávu, ani od vás, ani od jiných, když jsme mohlo být břemenem, jako Kristovi apoštolové. 2:7 Ale byli jsme mezi vámi mírní, jako chůva opatruje své děti. 2:8 Byli jsme tedy ochotni mít po tobě láskyplnou touhu předáváme vám nejen evangelium Boží, ale i naše vlastní duše, protože jste nám byli milí. 2:9 Nebo pamatujete, bratří, na naši práci a námahu, na lopotnou noc a den, protože bychom nikomu z vás nebyli účtováni, kázali jsme vám evangelium Boží. 2:10 Vy jste svědkové a také Bůh, jak jsme svatí, spravedliví a bezúhonní chovali jsme se mezi vámi, kteří věříte: 2:11 Jak víte, jak jsme každého z vás nabádali, utěšovali a napomínali, jako otec své děti, 2:12 Abyste chodili hodni Boha, který vás povolal do svého království a sláva. 2:13 Proto i my Bohu bez přestání děkujeme, protože když vy přijali jste slovo Boží, které jste od nás slyšeli, nepřijali jste je jako slovo lidské, ale jak tomu ve skutečnosti je, slovo Boží, které skutečně působí i ve vás věřících. 2:14 Neboť vy, bratří, jste se stali následovníky církví Božích, které v Judejci jsou v Kristu Ježíši, neboť i vy jste trpěli podobně vaši vlastní krajané, stejně jako Židé: 2:15 Kteříž zabili Pána Ježíše i své proroky a měli nás pronásledovali; a nelíbí se Bohu a odporují všem lidem. 2:16 Zakazuje nám mluvit k pohanům, aby byli spaseni, aby se naplnili ustavičně přihlížej na hříchy jejich, neboť hněv došel na ně do krajnosti. 2:17 Ale my, bratři, jsme od vás na krátkou dobu v přítomnosti, ne v srdci se tím hojněji snažil vidět tvou tvář s velkým touha. 2:18 Pročež bychom byli přišli k vám, já Pavel, jednou a znovu; ale Satan nám bránil. 2:19 Neboť co je naší nadějí, nebo radostí nebo korunou plesání? Ani vy tam nejste přítomnost našeho Pána Ježíše Krista při jeho příchodu? 2:20 Neboť vy jste naše sláva a radost.