1 Samuel 20:1 David utekl z Náiotu v Rámě, přišel a řekl před Jonatanem: Co jsem udělal? co je moje nepravost? a jaký je můj hřích před tvým? Otče, že hledá můj život? 20:2 I řekl jemu: Chraň Bůh; nezemřeš: aj, otče můj neudělá nic velkého ani malého, ale že mi to ukáže: a proč by měl můj otec tuto věc přede mnou skrývat? není to tak. 20:3 David navíc přísahal a řekl: Tvůj otec jistě ví, že já nalezl jsi milost v očích tvých; I řekl: Ať se to Jonatan nedozví toto, aby nebyl zarmoucen, ale jako živ jest Hospodin a jako duše tvá žiju, mezi mnou a smrtí je jen krůček. 20,4 Tedy řekl Jonatan Davidovi: Po čemž duše tvá touží, vyrovnám udělej to pro tebe. 20:5 David řekl Jonatanovi: "Hle, zítra je novoluní a já." ať nezanedbává sedět s králem u stolu, ale nech mě jít, ať mohu schovám se na poli až do třetího dne večer. 20:6 Jestli mě tvému otci vůbec stýskám, řekni: "David vážně požádal o dovolení." mi, aby běžel do Betléma města svého; nebo jest ročně obětovat se tam za celou rodinu. 20:7 Řekne-li takto: Dobře; služebník tvůj bude mít pokoj, ale bude-li velmi hněv, pak se ujistěte, že zlo určuje on. 20:8 Proto nalož laskavě se svým služebníkem; neboť jsi přinesl služebníka tvého ve smlouvu Hospodinovu s tebou; je ve mně nepravost, zabij mě sám; neboť proč bys měl přinášet já tvému otci? 20:9 Jonatan řekl: "Buď pryč od tebe, kdybych to věděl." Zlo bylo rozhodnuto mým otcem přijít na tebe, pak bych nechtěl říct ti to? 20:10 David řekl Jonatanovi: "Kdo mi to řekne?" nebo co když tvůj otec odpovědět ti zhruba? 20:11 Jonatan Davidovi řekl: "Pojď, vyjdeme na pole." I vyšli oba do pole. 20:12 Jonatan řekl Davidovi: Hospodine, Bože Izraele, když jsem zatroubil můj otec zítra nebo třetího dne, a hle, kdyby Budiž Davidovi dobro, a neposílám k tobě, abych to neukázal tě; 20:13 To a ještě mnohem více učiň Hospodin Jonatanovi, pokud se to však líbí mému otci učiň to zlé, pak ti to ukážu a pošlu tě pryč, abys byl jdi v pokoji, a Hospodin s tebou, jako byl s mým otec. 20:14 A ty nejen, dokud budu živ, mi prokážeš dobrotu Pane, abych nezemřel: 20:15 Ale také své milosrdenství nevyženeš z mého domu navěky. ne, když Hospodin vyhladil nepřátele Davidovy každého z nich tvář země. 20:16 Tedy uzavřel Jonatan smlouvu s domem Davidovým, řka: Nechť! Hospodin to vyžaduje i z rukou Davidových nepřátel. 20:17 Jonatan zapřísáhl Davida znovu, protože ho miloval miloval ho jako on miloval svou vlastní duši. 20:18 Jonatan Davidovi řekl: "Zítra je novoluní." zmeškaj, protože tvé místo bude prázdné. 20:19 A když se zdržíš tři dny, sestoupíš rychle, a přijď na místo, kde jsi se schoval, když jsi obchodoval byl v ruce a zůstane u kamene Ezel. 20:20 A vystřelím tři šípy po jeho boku, jako bych střílel do a označit. 20:21 A hle, pošlu chlapce se slovy: "Jdi, najdi šípy." Kdybych výslovně řekni chlapci: Hle, šípy jsou na této straně tebe, vezmi je; pak přijď ty, neboť máš pokoj a žádné zranění; tak jako Hospodin žije. 20:22 Řeknu-li však takto mladíkovi: Hle, šípy jsou dál tě; jdi, neboť Hospodin tě propustil. 20:23 A co se týče věci, o které jsme mluvili ty a já, viz Hospodin buď mezi tebou a mnou na věky. 20:24 David se tedy skryl na poli, a když nastalo novoluní, král ho posadil k jídlu. 20:25 Král se posadil na své místo jako jindy, dokonce na místo vedle I povstal Jonatan a Abner seděl po boku Saulova a Davida místo bylo prázdné. 20:26 Saul však toho dne nic nepromluvil; myslel si totiž: Něco ho potkalo, není čistý; určitě není čistý. 20:27 A stalo se nazítří, což byl druhý den toho dne I řekl Saul svému Jonatanovi synu, pročež nepřichází syn Jišajův k jídlu, ani včera, ani dnes? 20:28 Jonatan Saulovi odpověděl: "David mě vážně požádal, abych šel." Betlém: 20:29 A řekl: Nech mě jít, prosím. protože naše rodina má oběť město; a můj bratr mi přikázal, abych tam byl Nalezl jsem milost v tvých očích, nech mě odejít, prosím, a uvidím moji bratři. Proto nepřichází ke stolu královskému. 20:30 Saulův hněv vzplanul proti Jonatanovi a řekl mu: Synu zvrácené vzpurné ženy, nevím, že máš vyvolil si syna Izaiho k vlastnímu zmatku a ke zmatku z nahoty matky tvé? 20:31 Dokud syn Jišajův žije na zemi, nebudeš buď ustaven, ani tvé království. Pročež nyní pošli a přiveď ho k mně, neboť jistě zemře. 2S 20,32 Jonatan odpověděl Saulovi, svému otci, a řekl jemu: "Proč?" bude zabit? co udělal? 20:33 A Saul po něm hodil oštěpem, aby ho udeřil, takže Jonatan věděl, že jeho otec se rozhodl zabít Davida. 20:34 Jonatan vstal od stolu v prudkém hněvu a nejedl žádné maso. druhého dne v měsíci, neboť byl zarmoucen pro Davida, protože jeho otec mu udělal ostudu. 20:35 A stalo se ráno, že vyšel Jonatan do domu pole v čase určeném s Davidem a s ním malý chlapec. 20:36 Řekl svému chlapci: "Utíkej a zjisti ty šípy, které střílím." A když se chlapec rozběhl, vystřelil šíp mimo sebe. 20:37 A když chlapec přišel na místo šípu, který měl Jonatan střelil Jonathan za chlapcem a řekl: Není šíp za ním tě? 20:38 Jonatan za chlapcem zvolal: "Pospěš si, nezdržuj se." A Jonatanův chlapec sebral šípy a přišel ke svému pánovi. 20:39 Chlapec však nic nevěděl: věděli to jen Jonatan a David. 20:40 Jonatan dal své dělostřelectvo svému chlapci a řekl mu: "Jdi, odnést je do města. 20:41 A jakmile chlapec odešel, David vstal z místa naproti na jih, padl tváří k zemi a poklonil se tři časy: a líbali jeden druhého a plakali jeden s druhým, až David překonal. 20:42 Jonatan Davidovi řekl: "Jdi v pokoji, protože jsme oba přísahali." o nás ve jménu Hospodinově, řka: Hospodin buď mezi mnou a tebou, a mezi semenem mým a semenem tvým na věky. A vstal a odešel: a Jonatan vešel do města.