1 Samuel
20:1 David utekl z Náiotu v Rámě, přišel a řekl před Jonatanem:
Co jsem udělal? co je moje nepravost? a jaký je můj hřích před tvým?
Otče, že hledá můj život?
20:2 I řekl jemu: Chraň Bůh; nezemřeš: aj, otče můj
neudělá nic velkého ani malého, ale že mi to ukáže: a
proč by měl můj otec tuto věc přede mnou skrývat? není to tak.
20:3 David navíc přísahal a řekl: Tvůj otec jistě ví, že já
nalezl jsi milost v očích tvých; I řekl: Ať se to Jonatan nedozví
toto, aby nebyl zarmoucen, ale jako živ jest Hospodin a jako duše tvá
žiju, mezi mnou a smrtí je jen krůček.
20,4 Tedy řekl Jonatan Davidovi: Po čemž duše tvá touží, vyrovnám
udělej to pro tebe.
20:5 David řekl Jonatanovi: "Hle, zítra je novoluní a já."
ať nezanedbává sedět s králem u stolu, ale nech mě jít, ať mohu
schovám se na poli až do třetího dne večer.
20:6 Jestli mě tvému otci vůbec stýskám, řekni: "David vážně požádal o dovolení."
mi, aby běžel do Betléma města svého; nebo jest ročně
obětovat se tam za celou rodinu.
20:7 Řekne-li takto: Dobře; služebník tvůj bude mít pokoj, ale bude-li
velmi hněv, pak se ujistěte, že zlo určuje on.
20:8 Proto nalož laskavě se svým služebníkem; neboť jsi přinesl
služebníka tvého ve smlouvu Hospodinovu s tebou;
je ve mně nepravost, zabij mě sám; neboť proč bys měl přinášet
já tvému otci?
20:9 Jonatan řekl: "Buď pryč od tebe, kdybych to věděl."
Zlo bylo rozhodnuto mým otcem přijít na tebe, pak bych nechtěl
říct ti to?
20:10 David řekl Jonatanovi: "Kdo mi to řekne?" nebo co když tvůj otec
odpovědět ti zhruba?
20:11 Jonatan Davidovi řekl: "Pojď, vyjdeme na pole."
I vyšli oba do pole.
20:12 Jonatan řekl Davidovi: Hospodine, Bože Izraele, když jsem zatroubil
můj otec zítra nebo třetího dne, a hle, kdyby
Budiž Davidovi dobro, a neposílám k tobě, abych to neukázal
tě;
20:13 To a ještě mnohem více učiň Hospodin Jonatanovi, pokud se to však líbí mému otci
učiň to zlé, pak ti to ukážu a pošlu tě pryč, abys byl
jdi v pokoji, a Hospodin s tebou, jako byl s mým
otec.
20:14 A ty nejen, dokud budu živ, mi prokážeš dobrotu
Pane, abych nezemřel:
20:15 Ale také své milosrdenství nevyženeš z mého domu navěky.
ne, když Hospodin vyhladil nepřátele Davidovy každého z nich
tvář země.
20:16 Tedy uzavřel Jonatan smlouvu s domem Davidovým, řka: Nechť!
Hospodin to vyžaduje i z rukou Davidových nepřátel.
20:17 Jonatan zapřísáhl Davida znovu, protože ho miloval
miloval ho jako on miloval svou vlastní duši.
20:18 Jonatan Davidovi řekl: "Zítra je novoluní."
zmeškaj, protože tvé místo bude prázdné.
20:19 A když se zdržíš tři dny, sestoupíš rychle,
a přijď na místo, kde jsi se schoval, když jsi obchodoval
byl v ruce a zůstane u kamene Ezel.
20:20 A vystřelím tři šípy po jeho boku, jako bych střílel do a
označit.
20:21 A hle, pošlu chlapce se slovy: "Jdi, najdi šípy." Kdybych
výslovně řekni chlapci: Hle, šípy jsou na této straně tebe,
vezmi je; pak přijď ty, neboť máš pokoj a žádné zranění; tak jako
Hospodin žije.
20:22 Řeknu-li však takto mladíkovi: Hle, šípy jsou dál
tě; jdi, neboť Hospodin tě propustil.
20:23 A co se týče věci, o které jsme mluvili ty a já, viz
Hospodin buď mezi tebou a mnou na věky.
20:24 David se tedy skryl na poli, a když nastalo novoluní,
král ho posadil k jídlu.
20:25 Král se posadil na své místo jako jindy, dokonce na místo vedle
I povstal Jonatan a Abner seděl po boku Saulova a Davida
místo bylo prázdné.
20:26 Saul však toho dne nic nepromluvil; myslel si totiž:
Něco ho potkalo, není čistý; určitě není čistý.
20:27 A stalo se nazítří, což byl druhý den toho dne
I řekl Saul svému Jonatanovi
synu, pročež nepřichází syn Jišajův k jídlu, ani včera,
ani dnes?
20:28 Jonatan Saulovi odpověděl: "David mě vážně požádal, abych šel."
Betlém:
20:29 A řekl: Nech mě jít, prosím. protože naše rodina má oběť
město; a můj bratr mi přikázal, abych tam byl
Nalezl jsem milost v tvých očích, nech mě odejít, prosím, a uvidím
moji bratři. Proto nepřichází ke stolu královskému.
20:30 Saulův hněv vzplanul proti Jonatanovi a řekl mu:
Synu zvrácené vzpurné ženy, nevím, že máš
vyvolil si syna Izaiho k vlastnímu zmatku a ke zmatku
z nahoty matky tvé?
20:31 Dokud syn Jišajův žije na zemi, nebudeš
buď ustaven, ani tvé království. Pročež nyní pošli a přiveď ho k
mně, neboť jistě zemře.
2S 20,32 Jonatan odpověděl Saulovi, svému otci, a řekl jemu: "Proč?"
bude zabit? co udělal?
20:33 A Saul po něm hodil oštěpem, aby ho udeřil, takže Jonatan věděl, že
jeho otec se rozhodl zabít Davida.
20:34 Jonatan vstal od stolu v prudkém hněvu a nejedl žádné maso.
druhého dne v měsíci, neboť byl zarmoucen pro Davida, protože jeho
otec mu udělal ostudu.
20:35 A stalo se ráno, že vyšel Jonatan do domu
pole v čase určeném s Davidem a s ním malý chlapec.
20:36 Řekl svému chlapci: "Utíkej a zjisti ty šípy, které střílím."
A když se chlapec rozběhl, vystřelil šíp mimo sebe.
20:37 A když chlapec přišel na místo šípu, který měl Jonatan
střelil Jonathan za chlapcem a řekl: Není šíp za ním
tě?
20:38 Jonatan za chlapcem zvolal: "Pospěš si, nezdržuj se." A
Jonatanův chlapec sebral šípy a přišel ke svému pánovi.
20:39 Chlapec však nic nevěděl: věděli to jen Jonatan a David.
20:40 Jonatan dal své dělostřelectvo svému chlapci a řekl mu: "Jdi,
odnést je do města.
20:41 A jakmile chlapec odešel, David vstal z místa naproti
na jih, padl tváří k zemi a poklonil se tři
časy: a líbali jeden druhého a plakali jeden s druhým, až
David překonal.
20:42 Jonatan Davidovi řekl: "Jdi v pokoji, protože jsme oba přísahali."
o nás ve jménu Hospodinově, řka: Hospodin buď mezi mnou a tebou,
a mezi semenem mým a semenem tvým na věky. A vstal a odešel:
a Jonatan vešel do města.