1 Maccabees 10:1 Ve sto šedesátém roce Alexandr, syn Antiochův jménem Epifanés, vytáhl a vzal Ptolemaidu, neboť lid měl přijal ho, pomocí čehož tam vládl, 10:2 Když o tom král Demetrius uslyšel, shromáždil mnoho lidí velký hostitel a vytáhl proti němu do boje. 10:3 Demetrius navíc poslal dopisy Jonatanovi s láskyplnými slovy, tak jako zvětšil ho. 10:4 Řekl totiž: "Uzavřeme s ním nejprve mír, než se k němu připojí." Alexander proti nám: 10:5 Jinak si vzpomene na všechna zla, která jsme proti němu provedli, a proti jeho bratřím a jeho lidu. 10:6 Proto mu dal moc shromažďovat zástup a k opatřit zbraně, aby mu mohl pomoci v bitvě: i to přikázal rukojmí, která byla ve věži, by ho měla vydat. 10:7 Potom přišel Jonatan do Jeruzaléma a četl dopisy v obecenstvu všechen lid a ti, kteří byli ve věži: 10:8 Kteří se velmi báli, když slyšeli, že mu král dal pravomoc shromáždit hostitele. 10:9 Načež oni z věže vydali svá rukojmí Jonatanovi a předal je jejich rodičům. 10:10 Když se tak stalo, usadil se Jonatan v Jeruzalémě a začal stavět opravit město. 10:11 Přikázal dělníkům postavit hradby a horu Sion a asi se čtvercovými kameny na opevnění; a oni tak učinili. 10:12 Cizinci, kteří byli v pevnostech, které měl Bacchides postavil, utekl; 10:13 Každý opustil své místo a odešel do své země. 10:14 Pouze v Betsuře někteří z těch, kteří opustili zákon a zákon přikázání zůstala nehybná, neboť to bylo jejich útočiště. 10:15 Když král Alexandr uslyšel, jaké sliby Demetrius poslal Jonathan: když mu také bylo řečeno o bitvách a ušlechtilých skutcích, které on a jeho bratři vykonali a o bolestech, které vytrpěli, 10:16 Řekl: "Najdeme takového muže?" nyní jej tedy uděláme náš přítel a společník. 10:17 Na to napsal dopis a poslal mu ho podle těchto slova, říkat, 10:18 Král Alexandr posílá pozdrav svému bratru Jonatanovi: 10:19 Slyšeli jsme o tobě, že jsi muž velikou moc, a vyšli jsme vstříc být naším přítelem. 10:20 Proto tě dnes ustanovujeme za velekněze tvého národ a být nazýván přítelem krále; (a s tím ho poslal purpurové roucho a zlatou korunu:) a požaduji, aby ses zúčastnil naší strany, a udržuj s námi přátelství. 10:21 Sedmého měsíce roku sto šedesátého o slavnosti z příbytků Jonatan oblékl svaté roucho a shromáždil se síly a poskytl mnoho brnění. 10:22 Když to Demetrius uslyšel, velmi se zarmoutil a řekl: 10:23 Co jsme udělali, že nám Alexandr zabránil v přátelství? Židy, aby se posílil? 10:24 Napíšu jim také slova povzbuzení a slíbím jim důstojnosti a dary, abych mohl mít jejich pomoc. 10:25 Poslal k nim proto: Krále Demetria k lid Židů posílá pozdrav: 10:26 Dodržovali jste s námi smlouvy a zůstali jste v našem přátelství, nepřipojujete se k našim nepřátelům, slyšeli jsme o tom a jsme rád. 10:27 Proto nám nyní buďte věrní, a bude nám dobře odplatit ti to, co děláš v náš prospěch, 10:28 A dá vám mnoho imunit a dá vám odměny. 10:29 A nyní vás osvobozuji a pro vás propouštím všechny Židy tributů a ze zvyků soli a z korunových daní, 10:30 A z toho, co mi přísluší přijmout za třetí díl nebo semeno a polovinu plodů stromů vypustím dnes, aby nebyli vzati z judské země, ani ze tří vlád, které jsou k tomu přidány z země Samaří a Galileje od tohoto dne až na věky. 10:31 Ať je i Jeruzalém svatý a svobodný, i s jeho hranicemi desetiny a pocty. 10:32 A co se týče věže v Jeruzalémě, vzdávám se moci a dej veleknězi, ať do ní postaví muže, jaké chce rozhodnout si to ponechat. 10:33 Navíc jsem svobodně propustil každého z těch Židů vyvedl zajatce z judské země do kterékoli části mého království, a budu chtít, aby všichni moji důstojníci odváděli poplatky i za dobytek. 10:34 Dále chci, aby všechny svátky, sabaty a novoluní slavnostní dny a tři dny před svátkem a tři dny po svátku bude imunita a svoboda pro všechny Židy v moje říše. 10:35 Žádný člověk také nebude mít pravomoc vměšovat se do někoho z nich nebo je obtěžovat v jakékoli záležitosti. 10:36 Učiním dále, aby bylo zapsáno mezi královské vojsko třicet tisíc mužů Židů, kterým bude dána mzda, jako patří všem královským silám. 10:37 Někteří z nich budou umístěni na královské pevnosti, z nichž také někteří budou ustanoveni nad záležitostmi království, které jsou z důvěřuj: a chci, aby jejich dozorci a vladaři byli sami sebou, a aby žili podle svých vlastních zákonů, jak přikázal král v zemi Judeje. 10:38 A pokud jde o tři vlády, které byly přidány k Judeji z země Samaří, ať jsou připojeni k Judeji, aby byli počítá se s tím, že je pod jedním, ani není zavázán poslouchat jinou autoritu než tu velekněze. 10:39 Pokud jde o Ptolemaidu a zemi k ní patřící, dávám ji zdarma dar do svatyně v Jeruzalémě na nezbytné výdaje svatyně. 10:40 Navíc dávám každý rok patnáct tisíc šekelů stříbra královské účty z míst příslušejících. 10:41 A všechen přebytek, který důstojníci nezaplatili jako dříve, od nynějška budou vydány na dílo chrámové. 10:42 A kromě toho těch pět tisíc šekelů stříbra, které vzali z použití chrámu z účtů rok co rok, i ty věci budou propuštěny, protože to kněžím náleží ministr. 10:43 A ať jsou kdokoli, kdo utíká do jeruzalémského chrámu, nebo je v rámci svobod zde uvedených, býti zavázán králi nebo za kohokoli ostatní věci, ať jsou na svobodě a vše, co mají v mém oblast. 10:44 Také na stavbu a opravu děl svatyně výdaje budou uvedeny z králových účtů. 10:45 Ano, a pro stavbu zdí Jeruzaléma a opevnění z toho kolem dokola budou vydány výdaje z králových účtů, stejně jako pro stavbu hradeb v Judeji. 10:46 Když pak Jonatan a lid uslyšeli tato slova, nevěřili k nim, ani je nepřijímali, protože si vzpomněli na velké zlo které učinil v Izraeli; neboť je velmi sužoval. 10:47 Ale s Alexandrem byli spokojeni, protože on byl první, kdo prosili o opravdový mír s nimi a byli s ním spojenci vždy. 10:48 Potom shromáždil král Alexandr velké vojsko a utábořil se naproti Demetrius. 10:49 Když se oba králové spojili do boje, Demetriův zástup uprchl Alexandr ho následoval a zvítězil nad nimi. 10:50 A pokračoval v bitvě velmi bolestně, dokud slunce nezapadlo den byl zabit Demetrius. 10:51 Poté Alexandr vyslal velvyslance k egyptskému králi Ptolemai s a zpráva v tomto smyslu: 10:52 Nakolik jsem se vrátil do své říše a usedl jsem na trůn svého předkové a získali nadvládu a svrhli Demetria a obnovil naši zemi; 10:53 Neboť když jsem se s ním zapojil do boje, byl on i jeho vojsko námi zneklidněni, takže sedíme na trůnu jeho království: 10:54 Udělejme tedy nyní spolek přátelství a dej mi nyní a budu tvým zetěm a dám obojí tebe i ní podle tvé důstojnosti. 1S 10:55 Král Ptolemee odpověděl: "Šťastný den, v němž." navrátil jsi se do země otců svých a usedl jsi na trůn jejich království. 10:56 A nyní ti učiním, jak jsi psal: sejdeme se tedy v Ptolemais, abychom se viděli; neboť ožením svou dceru tebe podle tvého přání. 10:57 Ptolemee tedy vyšel se svou dcerou Kleopatrou z Egypta a oni přišli Ptolemaidě ve sto šedesáti a druhém roce: 10:58 Když se s ním setkal král Alexandr, dal mu svou dceru Kleopatra a oslavila svatbu v Ptolemaidě s velkou slávou, as způsob králů je. 10:59 Král Alexandr napsal Jonatanovi, aby přišel potkat ho. 10:60 Který se potom čestně vydal do Ptolemaidy, kde se setkal s oběma králi, a dal jim a jejich přátelům stříbro a zlato a mnoho darů a našli v jejich očích přízeň. 10:61 V té době někteří moroví spoluobčané z Izraele, muži zlého života, shromáždili se proti němu, aby ho obvinili, ale král nechtěl vyslechni je. 10:62 A nadto král přikázal svléknouti si roucha, a oblékli ho do purpuru: a učinili tak. 10:63 Posadil ho o samotě a řekl svým knížatům: "Jděte s ním." doprostřed města a prohlaste, aby si nikdo nestěžoval proti němu v jakékoli věci a aby ho žádný člověk pro žádný způsob neobtěžoval způsobit. 10:64 Když jeho žalobci viděli, že byl poctěn podle provoláním a oděni do purpuru všichni utekli. 10:65 Král ho tedy poctil a zapsal mezi své přední přátele učinil jej vévodou a účastným jeho panství. 10:66 Potom se Jonatan vrátil do Jeruzaléma s pokojem a radostí. 10:67 Dále v; sto šedesát a pátý rok přišel syn Demetrius Demetria z Kréty do země jeho otců: 10:68 Když to král Alexandr slyšel, litoval a vrátil se do Antiochie. 10:69 Demetrius pak učinil Apollónia místodržitelem Celosyrie svým vojevůdcem, kteří shromáždili veliký zástup, utábořili se v Jamnii a poslali do Jonatan, velekněz, řekl: 10:70 Ty jediný se proti nám pozvedáváš a já se smějem k opovržení. pro tebe a pohaněný, a proč se chlubíš svou mocí proti nám v horách? 10:71 Nyní tedy, doufáš-li ve svou sílu, sestup k nám do prostého pole a tam zkusme věc společně: neboť s já jsem síla měst. 10:72 Zeptejte se a zjistěte, kdo jsem já, a ostatní, kteří se na nás podílejí, a budou řekni tobě, že tvá noha nemůže létat v jejich vlastní zemi. 10:73 Proto nyní nebudeš moci snášet jezdce a tak velké síla v rovině, kde není ani kámen, ani pazourek, ani místo uprchnout do. 10:74 Když tedy Jonatan slyšel tato Apolloniova slova, byl dojat mysli, a vyvolil deset tisíc mužů, vyšel z Jeruzaléma, kdež Simon, jeho bratr, se s ním setkal, aby mu pomohl. 1S 10:75 I rozbil stany své proti Joppe. oni z Joppy ho zavřeli města, protože tam měl Apollonius posádku. 10:76 Jonatan ho oblehl, načež ho vpustili z města dovnitř. pro strach: a tak Jonatan získal Joppu. 10:77 O čemž, když Apollonius uslyšel, vzal tři tisíce jezdců s a velký zástup lokajů a šel do Azotu jako ten, kdo putoval, a tím ho vytáhl do pláně. protože měl velké číslo jezdců, do nichž vkládal důvěru. 10:78 Jonatan ho následoval do Azotu, kde se vojska spojila bitva. 10:79 Apollonius nyní nechal tisíc jezdců v záloze. 10:80 Jonatan poznal, že za ním je úklad; protože měli obklíčil své vojsko a vrhal šípy na lid od rána do rána večer. 10:81 Ale lid se zastavil, jak jim přikázal Jonatan, a tak koně nepřátel byli unavení. 10:82 Potom přivedl Šimona své vojsko a postavil je proti sluhům, (neboť byli utraceni jezdci), kteří byli od něj poraženi a utekli. 10:83 Jezdci se také rozprchli po poli a utekli do Azotu šli do Betdagonu, chrámu jejich modly, pro bezpečí. 10:84 Ale Jonatan zapálil Azotus a města kolem něj a dobyl jejich kořist; a Dagonův chrám s těmi, kteří do něj uprchli, shořel ohněm. 10:85 Tak bylo spáleno a pobito mečem skoro osm tisíc muži. 10:86 Odtamtud Jonatan vyvedl své vojsko a utábořil se proti Ascalonu, kam vyšli muži města a setkali se s ním s velkou okázalostí. 10:87 Potom se Jonatan a jeho vojsko vrátili do Jeruzaléma, majíce nějaké kazí. 10:88 Když král ALexander slyšel tyto věci, poctil Jonatana ještě více. 10:89 A poslal mu zlatou sponu, jak se má dát těm, kteří jsou z krve královské: dal jemu také Akkarón s mezemi jeho v držení.