1 Maccabees
10:1 Ve sto šedesátém roce Alexandr, syn Antiochův
jménem Epifanés, vytáhl a vzal Ptolemaidu, neboť lid měl
přijal ho, pomocí čehož tam vládl,
10:2 Když o tom král Demetrius uslyšel, shromáždil mnoho lidí
velký hostitel a vytáhl proti němu do boje.
10:3 Demetrius navíc poslal dopisy Jonatanovi s láskyplnými slovy, tak jako
zvětšil ho.
10:4 Řekl totiž: "Uzavřeme s ním nejprve mír, než se k němu připojí."
Alexander proti nám:
10:5 Jinak si vzpomene na všechna zla, která jsme proti němu provedli, a
proti jeho bratřím a jeho lidu.
10:6 Proto mu dal moc shromažďovat zástup a k
opatřit zbraně, aby mu mohl pomoci v bitvě: i to přikázal
rukojmí, která byla ve věži, by ho měla vydat.
10:7 Potom přišel Jonatan do Jeruzaléma a četl dopisy v obecenstvu
všechen lid a ti, kteří byli ve věži:
10:8 Kteří se velmi báli, když slyšeli, že mu král dal
pravomoc shromáždit hostitele.
10:9 Načež oni z věže vydali svá rukojmí Jonatanovi a
předal je jejich rodičům.
10:10 Když se tak stalo, usadil se Jonatan v Jeruzalémě a začal stavět
opravit město.
10:11 Přikázal dělníkům postavit hradby a horu Sion a
asi se čtvercovými kameny na opevnění; a oni tak učinili.
10:12 Cizinci, kteří byli v pevnostech, které měl Bacchides
postavil, utekl;
10:13 Každý opustil své místo a odešel do své země.
10:14 Pouze v Betsuře někteří z těch, kteří opustili zákon a zákon
přikázání zůstala nehybná, neboť to bylo jejich útočiště.
10:15 Když král Alexandr uslyšel, jaké sliby Demetrius poslal
Jonathan: když mu také bylo řečeno o bitvách a ušlechtilých skutcích, které
on a jeho bratři vykonali a o bolestech, které vytrpěli,
10:16 Řekl: "Najdeme takového muže?" nyní jej tedy uděláme
náš přítel a společník.
10:17 Na to napsal dopis a poslal mu ho podle těchto
slova, říkat,
10:18 Král Alexandr posílá pozdrav svému bratru Jonatanovi:
10:19 Slyšeli jsme o tobě, že jsi muž velikou moc, a vyšli jsme vstříc
být naším přítelem.
10:20 Proto tě dnes ustanovujeme za velekněze tvého
národ a být nazýván přítelem krále; (a s tím ho poslal
purpurové roucho a zlatou korunu:) a požaduji, aby ses zúčastnil naší strany,
a udržuj s námi přátelství.
10:21 Sedmého měsíce roku sto šedesátého o slavnosti
z příbytků Jonatan oblékl svaté roucho a shromáždil se
síly a poskytl mnoho brnění.
10:22 Když to Demetrius uslyšel, velmi se zarmoutil a řekl:
10:23 Co jsme udělali, že nám Alexandr zabránil v přátelství?
Židy, aby se posílil?
10:24 Napíšu jim také slova povzbuzení a slíbím jim
důstojnosti a dary, abych mohl mít jejich pomoc.
10:25 Poslal k nim proto: Krále Demetria k
lid Židů posílá pozdrav:
10:26 Dodržovali jste s námi smlouvy a zůstali jste v našem přátelství,
nepřipojujete se k našim nepřátelům, slyšeli jsme o tom a jsme
rád.
10:27 Proto nám nyní buďte věrní, a bude nám dobře
odplatit ti to, co děláš v náš prospěch,
10:28 A dá vám mnoho imunit a dá vám odměny.
10:29 A nyní vás osvobozuji a pro vás propouštím všechny Židy
tributů a ze zvyků soli a z korunových daní,
10:30 A z toho, co mi přísluší přijmout za třetí díl
nebo semeno a polovinu plodů stromů vypustím
dnes, aby nebyli vzati z judské země,
ani ze tří vlád, které jsou k tomu přidány z
země Samaří a Galileje od tohoto dne až na věky.
10:31 Ať je i Jeruzalém svatý a svobodný, i s jeho hranicemi
desetiny a pocty.
10:32 A co se týče věže v Jeruzalémě, vzdávám se moci
a dej veleknězi, ať do ní postaví muže, jaké chce
rozhodnout si to ponechat.
10:33 Navíc jsem svobodně propustil každého z těch Židů
vyvedl zajatce z judské země do kterékoli části mého království,
a budu chtít, aby všichni moji důstojníci odváděli poplatky i za dobytek.
10:34 Dále chci, aby všechny svátky, sabaty a novoluní
slavnostní dny a tři dny před svátkem a tři dny
po svátku bude imunita a svoboda pro všechny Židy v
moje říše.
10:35 Žádný člověk také nebude mít pravomoc vměšovat se do někoho z nich nebo je obtěžovat
v jakékoli záležitosti.
10:36 Učiním dále, aby bylo zapsáno mezi královské vojsko
třicet tisíc mužů Židů, kterým bude dána mzda, jako
patří všem královským silám.
10:37 Někteří z nich budou umístěni na královské pevnosti, z nichž
také někteří budou ustanoveni nad záležitostmi království, které jsou z
důvěřuj: a chci, aby jejich dozorci a vladaři byli sami sebou,
a aby žili podle svých vlastních zákonů, jak přikázal král
v zemi Judeje.
10:38 A pokud jde o tři vlády, které byly přidány k Judeji z
země Samaří, ať jsou připojeni k Judeji, aby byli
počítá se s tím, že je pod jedním, ani není zavázán poslouchat jinou autoritu než tu
velekněze.
10:39 Pokud jde o Ptolemaidu a zemi k ní patřící, dávám ji zdarma
dar do svatyně v Jeruzalémě na nezbytné výdaje
svatyně.
10:40 Navíc dávám každý rok patnáct tisíc šekelů stříbra
královské účty z míst příslušejících.
10:41 A všechen přebytek, který důstojníci nezaplatili jako dříve,
od nynějška budou vydány na dílo chrámové.
10:42 A kromě toho těch pět tisíc šekelů stříbra, které vzali
z použití chrámu z účtů rok co rok, i ty
věci budou propuštěny, protože to kněžím náleží
ministr.
10:43 A ať jsou kdokoli, kdo utíká do jeruzalémského chrámu, nebo je
v rámci svobod zde uvedených, býti zavázán králi nebo za kohokoli
ostatní věci, ať jsou na svobodě a vše, co mají v mém
oblast.
10:44 Také na stavbu a opravu děl svatyně
výdaje budou uvedeny z králových účtů.
10:45 Ano, a pro stavbu zdí Jeruzaléma a opevnění
z toho kolem dokola budou vydány výdaje z králových účtů,
stejně jako pro stavbu hradeb v Judeji.
10:46 Když pak Jonatan a lid uslyšeli tato slova, nevěřili
k nim, ani je nepřijímali, protože si vzpomněli na velké zlo
které učinil v Izraeli; neboť je velmi sužoval.
10:47 Ale s Alexandrem byli spokojeni, protože on byl první, kdo
prosili o opravdový mír s nimi a byli s ním spojenci
vždy.
10:48 Potom shromáždil král Alexandr velké vojsko a utábořil se naproti
Demetrius.
10:49 Když se oba králové spojili do boje, Demetriův zástup uprchl
Alexandr ho následoval a zvítězil nad nimi.
10:50 A pokračoval v bitvě velmi bolestně, dokud slunce nezapadlo
den byl zabit Demetrius.
10:51 Poté Alexandr vyslal velvyslance k egyptskému králi Ptolemai s a
zpráva v tomto smyslu:
10:52 Nakolik jsem se vrátil do své říše a usedl jsem na trůn svého
předkové a získali nadvládu a svrhli Demetria a
obnovil naši zemi;
10:53 Neboť když jsem se s ním zapojil do boje, byl on i jeho vojsko
námi zneklidněni, takže sedíme na trůnu jeho království:
10:54 Udělejme tedy nyní spolek přátelství a dej mi nyní
a budu tvým zetěm a dám obojí
tebe i ní podle tvé důstojnosti.
1S 10:55 Král Ptolemee odpověděl: "Šťastný den, v němž."
navrátil jsi se do země otců svých a usedl jsi na trůn
jejich království.
10:56 A nyní ti učiním, jak jsi psal: sejdeme se tedy v
Ptolemais, abychom se viděli; neboť ožením svou dceru
tebe podle tvého přání.
10:57 Ptolemee tedy vyšel se svou dcerou Kleopatrou z Egypta a oni přišli
Ptolemaidě ve sto šedesáti a druhém roce:
10:58 Když se s ním setkal král Alexandr, dal mu svou dceru
Kleopatra a oslavila svatbu v Ptolemaidě s velkou slávou, as
způsob králů je.
10:59 Král Alexandr napsal Jonatanovi, aby přišel
potkat ho.
10:60 Který se potom čestně vydal do Ptolemaidy, kde se setkal s oběma králi,
a dal jim a jejich přátelům stříbro a zlato a mnoho darů a
našli v jejich očích přízeň.
10:61 V té době někteří moroví spoluobčané z Izraele, muži zlého života,
shromáždili se proti němu, aby ho obvinili, ale král nechtěl
vyslechni je.
10:62 A nadto král přikázal svléknouti si roucha, a
oblékli ho do purpuru: a učinili tak.
10:63 Posadil ho o samotě a řekl svým knížatům: "Jděte s ním."
doprostřed města a prohlaste, aby si nikdo nestěžoval
proti němu v jakékoli věci a aby ho žádný člověk pro žádný způsob neobtěžoval
způsobit.
10:64 Když jeho žalobci viděli, že byl poctěn podle
provoláním a oděni do purpuru všichni utekli.
10:65 Král ho tedy poctil a zapsal mezi své přední přátele
učinil jej vévodou a účastným jeho panství.
10:66 Potom se Jonatan vrátil do Jeruzaléma s pokojem a radostí.
10:67 Dále v; sto šedesát a pátý rok přišel syn Demetrius
Demetria z Kréty do země jeho otců:
10:68 Když to král Alexandr slyšel, litoval a vrátil se
do Antiochie.
10:69 Demetrius pak učinil Apollónia místodržitelem Celosyrie svým vojevůdcem,
kteří shromáždili veliký zástup, utábořili se v Jamnii a poslali do
Jonatan, velekněz, řekl:
10:70 Ty jediný se proti nám pozvedáváš a já se smějem k opovržení.
pro tebe a pohaněný, a proč se chlubíš svou mocí proti nám
v horách?
10:71 Nyní tedy, doufáš-li ve svou sílu, sestup k nám
do prostého pole a tam zkusme věc společně: neboť s
já jsem síla měst.
10:72 Zeptejte se a zjistěte, kdo jsem já, a ostatní, kteří se na nás podílejí, a budou
řekni tobě, že tvá noha nemůže létat v jejich vlastní zemi.
10:73 Proto nyní nebudeš moci snášet jezdce a tak velké
síla v rovině, kde není ani kámen, ani pazourek, ani místo
uprchnout do.
10:74 Když tedy Jonatan slyšel tato Apolloniova slova, byl dojat
mysli, a vyvolil deset tisíc mužů, vyšel z Jeruzaléma, kdež
Simon, jeho bratr, se s ním setkal, aby mu pomohl.
1S 10:75 I rozbil stany své proti Joppe. oni z Joppy ho zavřeli
města, protože tam měl Apollonius posádku.
10:76 Jonatan ho oblehl, načež ho vpustili z města dovnitř.
pro strach: a tak Jonatan získal Joppu.
10:77 O čemž, když Apollonius uslyšel, vzal tři tisíce jezdců s a
velký zástup lokajů a šel do Azotu jako ten, kdo putoval, a
tím ho vytáhl do pláně. protože měl velké číslo
jezdců, do nichž vkládal důvěru.
10:78 Jonatan ho následoval do Azotu, kde se vojska spojila
bitva.
10:79 Apollonius nyní nechal tisíc jezdců v záloze.
10:80 Jonatan poznal, že za ním je úklad; protože měli
obklíčil své vojsko a vrhal šípy na lid od rána do rána
večer.
10:81 Ale lid se zastavil, jak jim přikázal Jonatan, a tak
koně nepřátel byli unavení.
10:82 Potom přivedl Šimona své vojsko a postavil je proti sluhům,
(neboť byli utraceni jezdci), kteří byli od něj poraženi a utekli.
10:83 Jezdci se také rozprchli po poli a utekli do Azotu
šli do Betdagonu, chrámu jejich modly, pro bezpečí.
10:84 Ale Jonatan zapálil Azotus a města kolem něj a dobyl
jejich kořist; a Dagonův chrám s těmi, kteří do něj uprchli,
shořel ohněm.
10:85 Tak bylo spáleno a pobito mečem skoro osm tisíc
muži.
10:86 Odtamtud Jonatan vyvedl své vojsko a utábořil se proti Ascalonu,
kam vyšli muži města a setkali se s ním s velkou okázalostí.
10:87 Potom se Jonatan a jeho vojsko vrátili do Jeruzaléma, majíce nějaké
kazí.
10:88 Když král ALexander slyšel tyto věci, poctil Jonatana ještě
více.
10:89 A poslal mu zlatou sponu, jak se má dát těm, kteří jsou
z krve královské: dal jemu také Akkarón s mezemi jeho
v držení.