1 Maccabees 6:1 Přibližně v té době cestoval král Antiochos po výšinách slyšeli říkat, že Elymais v zemi Persie je velké město proslulý bohatstvím, stříbrem a zlatem; 6:2 A že v něm byl velmi bohatý chrám, v němž byly pokrývky zlato a pancíře a štíty, které Alexandr, syn Filipův, Makedonský král, který mezi Řeky vládl jako první, odtud odešel. 6:3 Pročež přišel a hledal město dobyti a vyrabovati je; ale on nemohli, protože ti z města byli varováni, 6:4 Povstal proti němu v boji, a tak utekl a odešel odtud s velkou tíhu a vrátil se do Babylonu. 6:5 Navíc přišel jeden, který mu přinesl zvěst do Persie, že vojska, která táhla proti judské zemi, byla dána na útěk: 6:6 A ten Lysias, který vyšel první s velkou mocí, byl zahnán Židů; a že byli posíleni brněním a silou, a zásobu kořisti, kterou získali od armád, které měli zničeno: 6:7 Také že strhli tu ohavnost, na kterou se postavil oltář v Jeruzalémě a že obešli svatyni s vysokými hradbami jako dříve a jeho město Betsura. 6:8 Když král uslyšel tato slova, byl ohromen a dojat. načež ho položil na postel a onemocněl žalem, protože ho to nepotkalo, jak hledal. 6:9 A tam pokračoval mnoho dní, protože jeho zármutek byl stále větší a větší, a počítal s tím, že má zemřít. 6:10 Proto zavolal všechny své přátele a řekl jim: "Spánku." je pryč z mých očí, a mé srdce slábne po velké péči. 6:11 A pomyslel jsem si: Do jakého soužení jsem přišel a jak je to velká záplava bídy, kde jsem teď! neboť jsem byl štědrý a milovaný v mé moci. 6:12 Nyní si však vzpomínám na zlo, které jsem napáchal v Jeruzalémě a na které jsem se podílel všechny zlaté a stříbrné nádoby, které v něm byly, a poslal do zničit obyvatele Judeje bez příčiny. 6:13 Chápu tedy, že kvůli tomu přišly tyto nepokoje já, a hle, hynu velkým žalem v cizí zemi. 6:14 Potom zavolal Filipa, jednoho ze svých přátel, kterého ustanovil vládcem celá jeho říše, 6:15 A dal mu korunu, své roucho a jeho pečeť až do konce měl vychovat svého syna Antiocha a živit ho pro království. 6:16 Král Antiochos tam zemřel ve sto čtyřicátém devátém roce. 6:17 Když Lysias poznal, že král zemřel, postavil Antiocha za svého syna, kterého v mládí vychoval, aby kraloval místo něj a jeho jménem nazval Eupator. 6:18 Zhruba v tuto dobu ti, kteří byli ve věži, Izraelce uzavřeli o svatyni a vždy hledali jejich bolest a posílení pohanů. 6:19 Jidáš je chtěl zničit a svolal všechen lid společně je obléhat. 6:20 Sešli se tedy a ve stém padesátém je oblehli roku a vyrobil držáky pro střelbu proti nim a další motory. 6:21 Někteří z obležených však vyšli, k nimž někteří bezbožní muži Izraele se spojili: 6:22 Šli ke králi a řekli: "Jak dlouho to ještě potrvá? vykonat soud a pomstít naše bratry? 6:23 Byli jsme ochotni sloužit tvému otci a dělat, co on chtěl, a poslouchat jeho přikázání; 6:24 Pročež oni z našeho národa obléhají věž a jsou odcizeni od nás: navíc nás zabili, kolik si mohli posvítit, a zkazil naše dědictví. 6:25 Vztáhli ruku nejen proti nám, ale také proti jejich hranicím. 6:26 A hle, dnes obléhají věž v Jeruzalémě, aby ji dobyli to: také svatyni a Betsura opevnili. 6:27 Pročež když jim rychle nezabráníš, udělají to větší věci než tyto, ani nad nimi nebudeš moci vládnout. 6:28 Když to král uslyšel, rozhněval se a shromáždil všechny jeho přátelé a kapitáni jeho armády a ti, kteří měli na starosti kůň. 6:29 Přišli k němu i z jiných království a z mořských ostrovů, skupiny najatých vojáků. 6:30 Takže počet jeho vojska byl sto tisíc pěších, a cvičilo dvacet tisíc jezdců a dva a třicet slonů bitva. 6:31 Tito prošli Idumeou a postavili se proti Betsuře, což oni mnoho dní útočili a dělali motory války; ale přišli z Betsury ven a spálil je ohněm a bojoval udatně. 6:32 Na to sestoupil Jidáš z věže a usadil se v Batzachariáši, proti královu táboru. 6:33 Potom král vstávající velmi časně vyrazil se svým vojskem směrem k Bathzacharias, kde je jeho armády připravily k boji, a zazněl trubky. 6:34 A až do konce by mohli vyprovokovat slony k boji, ukázali jim krev hroznů a moruší. 6:35 Kromě toho rozdělili zvířata mezi vojska a pro každého slona jmenovali tisíc mužů vyzbrojených poštovními plášti a s mosaznými přilbami na hlavách; a kromě toho pro každou zvěř bylo vysvěceno pět set jezdců z nejlepších. 6:36 Tito byli připraveni při každé příležitosti, kdekoli byla šelma, a kamkoli ta šelma šla, tam i ona šla, aniž se odvrátila mu. 6:37 A na zvířatech byly silné dřevěné věže, které přikrývaly každý z nich a byli jim opásáni prostředky: bylo také na každého dva a třicet silných mužů, kteří na nich bojovali, vedle Indiána, který mu vládl. 6:38 Pokud jde o zbytek jezdců, postavili je na tu a tu stranu na straně dvou částí hostitele, která jim dává znamení, co mají dělat, a být zapřažen všude uprostřed řad. 6:39 Když slunce svítilo na zlaté a měděné štíty, hory třpytil se v něm a zářil jako ohnivé lampy. 6:40 Část královského vojska se tedy rozprostřela po vysokých horách a část v údolích pod nimi pochodovali bezpečně a v pořádku. 6:41 Pročež všickni, kteří slyšeli hluk jejich množství a pochodování družiny a chrastění postrojů byly přesunuty: pro armáda byla velmi velká a mocná. 6:42 Jidáš a jeho vojsko se přiblížili a vstoupili do boje a tam bylo pobito královským vojskem šest set mužů. 6:43 Také Eleazar, příjmením Savaran, viděl, že jedna ze šelem je ozbrojená s královským postrojem, byl vyšší než všichni ostatní, a za předpokladu, že král byl nad ním, 6:44 Vydej se do nebezpečí, až do konce může vysvobodit svůj lid a dostat má věčné jméno: 6:45 Proto se na něj odvážně vrhl uprostřed bitvy, zabíjeli po pravici i po levici, takže byli rozděleni od něj na obou stranách. 6:46 Což se stalo, vplížil se pod slona, strčil ho pod zem a zabil on: načež na něj slon padl a tam zemřel. 6:47 Ostatní Židé však viděli sílu krále a násilí jeho sil se od nich odvrátil. 6:48 Královo vojsko vytáhlo do Jeruzaléma vstříc jim i králi rozbil své stany proti Judeji a proti hoře Sion. 6:49 S těmi, kteří byli v Betsuře, uzavřel mír, neboť oni vyšli město, protože tam neměli žádné potraviny, které by vydržely obléhání, to je to rok odpočinku pro zemi. 6:50 Král tedy vzal Betsuru a postavil tam posádku, aby ji střežila. 6:51 Svatyni oblehl mnoho dní a postavil tam dělostřelectvo s motory a nástroji k vrhání ohně a kamenů a kousků k lití šipky a smyčky. 6:52 Načež také vyrobili motory proti jejich motorům a drželi je bojovat dlouhou sezónu. 6:53 Nakonec však jejich nádoby byly bez potravin (protože to bylo sedmého roku, a ti v Judsku, kteří byli vysvobozeni z Pohané, sežrali zbytky obchodu;) 6:54 Ve svatyni jich zůstalo jen několik, protože tak učinil hladomor zvítězit nad nimi, že byli slabí, aby se rozptýlili, každý člověk na své místo. 6:55 V ten čas uslyšel Lysias říkat, že Filip, jehož král Antiochus, dokud žil, ustanovil vychovat svého syna Antiocha, že on může být králem, 6:56 Byl vrácen z Persie a Médie a také králův zástup, který šel s ním a že se snažil převzít vládu nad záležitostmi. 6:57 Proto šel ve vší spěchu a řekl králi a velitelům hostitel a společnost, Denně chátráme a naše zásoby jsou jen malé a místo, které obléháme, je silné a záležitosti království leží na nás: 6:58 Nyní tedy buďme přáteli s těmito muži a smiřme se s nimi s nimi i s celým jejich národem; 6:59 A uzavřete s nimi smlouvu, že budou žít podle svých zákonů jako oni učinili dříve, neboť se jim to nelíbí a toto všecko učinili věci, protože jsme zrušili jejich zákony. 6:60 Král a knížata byli spokojeni, proto k nim poslal udělat mír; a oni to přijali. 6:61 Také král a knížata jim přísahali, načež oni vyšel z pevnosti. 6:62 Král pak vstoupil na horu Sion; ale když viděl sílu místo, porušil svou přísahu, kterou učinil, a přikázal strhnout zeď kolem dokola. 6:63 Potom ve vší spěchu odešel a vrátil se do Antiochie, kde shledal Filipa, aby byl pánem města, a bojoval proti němu a dobyl město násilím.