1 Maccabees
6:1 Přibližně v té době cestoval král Antiochos po výšinách
slyšeli říkat, že Elymais v zemi Persie je velké město
proslulý bohatstvím, stříbrem a zlatem;
6:2 A že v něm byl velmi bohatý chrám, v němž byly pokrývky
zlato a pancíře a štíty, které Alexandr, syn Filipův,
Makedonský král, který mezi Řeky vládl jako první, odtud odešel.
6:3 Pročež přišel a hledal město dobyti a vyrabovati je; ale on
nemohli, protože ti z města byli varováni,
6:4 Povstal proti němu v boji, a tak utekl a odešel odtud s
velkou tíhu a vrátil se do Babylonu.
6:5 Navíc přišel jeden, který mu přinesl zvěst do Persie, že
vojska, která táhla proti judské zemi, byla dána na útěk:
6:6 A ten Lysias, který vyšel první s velkou mocí, byl zahnán
Židů; a že byli posíleni brněním a silou,
a zásobu kořisti, kterou získali od armád, které měli
zničeno:
6:7 Také že strhli tu ohavnost, na kterou se postavil
oltář v Jeruzalémě a že obešli svatyni
s vysokými hradbami jako dříve a jeho město Betsura.
6:8 Když král uslyšel tato slova, byl ohromen a dojat.
načež ho položil na postel a onemocněl žalem,
protože ho to nepotkalo, jak hledal.
6:9 A tam pokračoval mnoho dní, protože jeho zármutek byl stále větší a větší,
a počítal s tím, že má zemřít.
6:10 Proto zavolal všechny své přátele a řekl jim: "Spánku."
je pryč z mých očí, a mé srdce slábne po velké péči.
6:11 A pomyslel jsem si: Do jakého soužení jsem přišel a jak
je to velká záplava bídy, kde jsem teď! neboť jsem byl štědrý a
milovaný v mé moci.
6:12 Nyní si však vzpomínám na zlo, které jsem napáchal v Jeruzalémě a na které jsem se podílel
všechny zlaté a stříbrné nádoby, které v něm byly, a poslal do
zničit obyvatele Judeje bez příčiny.
6:13 Chápu tedy, že kvůli tomu přišly tyto nepokoje
já, a hle, hynu velkým žalem v cizí zemi.
6:14 Potom zavolal Filipa, jednoho ze svých přátel, kterého ustanovil vládcem
celá jeho říše,
6:15 A dal mu korunu, své roucho a jeho pečeť až do konce
měl vychovat svého syna Antiocha a živit ho pro království.
6:16 Král Antiochos tam zemřel ve sto čtyřicátém devátém roce.
6:17 Když Lysias poznal, že král zemřel, postavil Antiocha za svého
syna, kterého v mládí vychoval, aby kraloval místo něj a jeho
jménem nazval Eupator.
6:18 Zhruba v tuto dobu ti, kteří byli ve věži, Izraelce uzavřeli
o svatyni a vždy hledali jejich bolest a posílení
pohanů.
6:19 Jidáš je chtěl zničit a svolal všechen lid
společně je obléhat.
6:20 Sešli se tedy a ve stém padesátém je oblehli
roku a vyrobil držáky pro střelbu proti nim a další motory.
6:21 Někteří z obležených však vyšli, k nimž někteří
bezbožní muži Izraele se spojili:
6:22 Šli ke králi a řekli: "Jak dlouho to ještě potrvá?
vykonat soud a pomstít naše bratry?
6:23 Byli jsme ochotni sloužit tvému otci a dělat, co on chtěl,
a poslouchat jeho přikázání;
6:24 Pročež oni z našeho národa obléhají věž a jsou odcizeni
od nás: navíc nás zabili, kolik si mohli posvítit, a
zkazil naše dědictví.
6:25 Vztáhli ruku nejen proti nám, ale také
proti jejich hranicím.
6:26 A hle, dnes obléhají věž v Jeruzalémě, aby ji dobyli
to: také svatyni a Betsura opevnili.
6:27 Pročež když jim rychle nezabráníš, udělají to
větší věci než tyto, ani nad nimi nebudeš moci vládnout.
6:28 Když to král uslyšel, rozhněval se a shromáždil všechny
jeho přátelé a kapitáni jeho armády a ti, kteří měli na starosti
kůň.
6:29 Přišli k němu i z jiných království a z mořských ostrovů,
skupiny najatých vojáků.
6:30 Takže počet jeho vojska byl sto tisíc pěších, a
cvičilo dvacet tisíc jezdců a dva a třicet slonů
bitva.
6:31 Tito prošli Idumeou a postavili se proti Betsuře, což oni
mnoho dní útočili a dělali motory války; ale přišli z Betsury
ven a spálil je ohněm a bojoval udatně.
6:32 Na to sestoupil Jidáš z věže a usadil se v Batzachariáši,
proti královu táboru.
6:33 Potom král vstávající velmi časně vyrazil se svým vojskem směrem k
Bathzacharias, kde je jeho armády připravily k boji, a zazněl
trubky.
6:34 A až do konce by mohli vyprovokovat slony k boji, ukázali
jim krev hroznů a moruší.
6:35 Kromě toho rozdělili zvířata mezi vojska a pro každého
slona jmenovali tisíc mužů vyzbrojených poštovními plášti a
s mosaznými přilbami na hlavách; a kromě toho pro každou zvěř
bylo vysvěceno pět set jezdců z nejlepších.
6:36 Tito byli připraveni při každé příležitosti, kdekoli byla šelma, a
kamkoli ta šelma šla, tam i ona šla, aniž se odvrátila
mu.
6:37 A na zvířatech byly silné dřevěné věže, které přikrývaly
každý z nich a byli jim opásáni prostředky: bylo
také na každého dva a třicet silných mužů, kteří na nich bojovali,
vedle Indiána, který mu vládl.
6:38 Pokud jde o zbytek jezdců, postavili je na tu a tu stranu
na straně dvou částí hostitele, která jim dává znamení, co mají dělat, a
být zapřažen všude uprostřed řad.
6:39 Když slunce svítilo na zlaté a měděné štíty, hory
třpytil se v něm a zářil jako ohnivé lampy.
6:40 Část královského vojska se tedy rozprostřela po vysokých horách a
část v údolích pod nimi pochodovali bezpečně a v pořádku.
6:41 Pročež všickni, kteří slyšeli hluk jejich množství a pochodování
družiny a chrastění postrojů byly přesunuty: pro
armáda byla velmi velká a mocná.
6:42 Jidáš a jeho vojsko se přiblížili a vstoupili do boje a tam
bylo pobito královským vojskem šest set mužů.
6:43 Také Eleazar, příjmením Savaran, viděl, že jedna ze šelem je ozbrojená
s královským postrojem, byl vyšší než všichni ostatní, a za předpokladu, že
král byl nad ním,
6:44 Vydej se do nebezpečí, až do konce může vysvobodit svůj lid a dostat
má věčné jméno:
6:45 Proto se na něj odvážně vrhl uprostřed bitvy,
zabíjeli po pravici i po levici, takže byli rozděleni
od něj na obou stranách.
6:46 Což se stalo, vplížil se pod slona, strčil ho pod zem a zabil
on: načež na něj slon padl a tam zemřel.
6:47 Ostatní Židé však viděli sílu krále a
násilí jeho sil se od nich odvrátil.
6:48 Královo vojsko vytáhlo do Jeruzaléma vstříc jim i králi
rozbil své stany proti Judeji a proti hoře Sion.
6:49 S těmi, kteří byli v Betsuře, uzavřel mír, neboť oni vyšli
město, protože tam neměli žádné potraviny, které by vydržely obléhání, to
je to rok odpočinku pro zemi.
6:50 Král tedy vzal Betsuru a postavil tam posádku, aby ji střežila.
6:51 Svatyni oblehl mnoho dní a postavil tam dělostřelectvo
s motory a nástroji k vrhání ohně a kamenů a kousků k lití
šipky a smyčky.
6:52 Načež také vyrobili motory proti jejich motorům a drželi je
bojovat dlouhou sezónu.
6:53 Nakonec však jejich nádoby byly bez potravin (protože to bylo
sedmého roku, a ti v Judsku, kteří byli vysvobozeni z
Pohané, sežrali zbytky obchodu;)
6:54 Ve svatyni jich zůstalo jen několik, protože tak učinil hladomor
zvítězit nad nimi, že byli slabí, aby se rozptýlili, každý
člověk na své místo.
6:55 V ten čas uslyšel Lysias říkat, že Filip, jehož král Antiochus,
dokud žil, ustanovil vychovat svého syna Antiocha, že on
může být králem,
6:56 Byl vrácen z Persie a Médie a také králův zástup, který šel
s ním a že se snažil převzít vládu nad záležitostmi.
6:57 Proto šel ve vší spěchu a řekl králi a velitelům
hostitel a společnost, Denně chátráme a naše zásoby jsou jen
malé a místo, které obléháme, je silné a záležitosti
království leží na nás:
6:58 Nyní tedy buďme přáteli s těmito muži a smiřme se s nimi
s nimi i s celým jejich národem;
6:59 A uzavřete s nimi smlouvu, že budou žít podle svých zákonů jako oni
učinili dříve, neboť se jim to nelíbí a toto všecko učinili
věci, protože jsme zrušili jejich zákony.
6:60 Král a knížata byli spokojeni, proto k nim poslal
udělat mír; a oni to přijali.
6:61 Také král a knížata jim přísahali, načež oni
vyšel z pevnosti.
6:62 Král pak vstoupil na horu Sion; ale když viděl sílu
místo, porušil svou přísahu, kterou učinil, a přikázal
strhnout zeď kolem dokola.
6:63 Potom ve vší spěchu odešel a vrátil se do Antiochie, kde
shledal Filipa, aby byl pánem města, a bojoval proti němu a
dobyl město násilím.