1 Maccabees
1:1 A stalo se po tom Alexandrovi, synu Filipova, Makedonského, který
vyšel ze země Chettiim, porazil Dareia krále
Peršané a Médové, že kraloval místo něj, první nad Řeckem,
1:2 A rozpoutal mnoho válek, získal mnoho pevností a pobil krále
Země,
1:3 A prošel až do končin země a ukořistil mnohé
národy, takže země před ním ztichla; načež byl
povýšen a jeho srdce bylo pozdviženo.
1:4 A shromáždil mocný silný zástup a vládl zemím a
národů a králů, kteří se stali jeho poplatníky.
1:5 Po těchto věcech onemocněl a poznal, že má zemřít.
1:6 Proto povolal své služebníky, kteří byli ctihodní a byli
vychoval s ním od mládí a rozdělil mezi ně své království,
dokud byl ještě naživu.
1:7 Alexandr tedy kraloval dvanáct let a potom zemřel.
1:8 Jeho služebníci vládli každý na svém místě.
1:9 A po jeho smrti všichni na sebe nasadili koruny; stejně tak jejich
synové po nich mnoho let, a zla se rozmnožila na zemi.
1:10 A vyšel z nich zlý kořen Antiochos s příjmením Epifanes,
syn krále Antiocha, který byl rukojmím v Římě, a on
kraloval ve sto třicátém sedmém roce království
Řekové.
1:11 V těch dnech tam vyšli z Izraele bezbožní muži, kteří mnohé přesvědčili,
řka: Pojďme a učiňme smlouvu s pohany, kteří jsou kulatí
o nás: neboť od té doby, co jsme od nich odešli, máme mnoho zármutku.
1:12 Toto zařízení je tedy potěšilo.
1:13 Někteří z lidí zde byli tak napřed, že šli k
král, který jim dal oprávnění dělat podle nařízení pohanů:
1:14 Načež postavili v Jeruzalémě místo cvičení podle
zvyky pohanů:
1:15 A učinili se neobřezanými a opustili svatou smlouvu, a
připojili se k pohanům a byli prodáni, aby dělali neplechu.
1:16 Když bylo království ustaveno před Antiochem, myslel si to
vládl nad Egyptem, aby mohl mít nadvládu nad dvěma říšemi.
1:17 Proto vešel do Egypta s velkým zástupem, s vozy,
a sloni a jezdci a velké námořnictvo,
1:18 A válčil proti Ptolemai, králi egyptskému, ale Ptolemae se bál
ho a utekl; a mnozí byli k smrti zraněni.
1:19 Tak získali pevná města v egyptské zemi a on je dobyl
zkazí to.
1:20 Poté, co Antiochus porazil Egypt, vrátil se znovu do země
sto čtyřicátého třetího roku a vytáhli proti Izraeli a Jeruzalému
s velkým množstvím,
1:21 A vešel pyšně do svatyně a odnesl zlatý oltář,
a svícen světla a všechny jeho nádoby,
1:22 A stůl na předkládání a nádoby na nalévání a koflíky.
a kadidelnice ze zlata a závoj, a koruna a zlato
ozdoby, které byly před chrámem, všechny, které stáhl.
1:23 Vzal také stříbro a zlato a drahé nádoby
vzal skryté poklady, které našel.
1:24 A když všecko pobral, vešel do své země a učinil a
velký masakr a mluvil velmi hrdě.
1:25 Proto byl v Izraeli veliký smutek na každém místě
oni byli;
1:26 Knížata a starší truchlili, panny a mládenci
zeslábl a krása žen se změnila.
1:27 Každý ženich začal naříkat i ta, která seděla v manželství
komora byla těžká,
1:28 Země byla také přesunuta pro její obyvatele a celý dům
Jákoba byl pokryt zmatkem.
1:29 A po uplynutí dvou let poslal král svého hlavního výběrčího
daň judským městům, kteří přišli do Jeruzaléma s velkým
zástup,
1:30 A mluvili k nim slova pokojná, ale všecko byl lest, neboť když oni
dal mu důvěru, spadl náhle na město a porazil ho
velmi bolestivý a zničil mnoho lidí v Izraeli.
1:31 A když vzal kořist města, zapálil je a
strhli domy a jejich zdi ze všech stran.
1:32 Ale ženy a děti je zajaly a posedly dobytek.
1:33 Potom vystavěli město Davidovo s velkou a pevnou zdí
s mocnými věžemi a učinili z něj pevnou pevnost.
1:34 A dali tam hříšný národ, lidi ničemné a opevněné
sami v něm.
1:35 Uložili to i s brněním a potravinami, a když se shromáždili
spolu kořist z Jeruzaléma, složili je tam, a tak oni
stal se bolestivou léčkou:
1:36 Bylo to místo, kde se číhalo proti svatyni, a zlo
protivník Izraele.
1:37 Tak prolévali nevinnou krev ze všech stran svatyně a
poskvrnil to:
1:38 Obyvatelé Jeruzaléma před nimi uprchli.
načež se město stalo příbytkem cizinců a stalo se
zvláštní pro ty, kteří se v ní narodili; a její vlastní děti ji opustily.
1:39 Její svatyně byla zpustošena jako poušť, její svátky se obrátily
v truchlení, její sabaty v potupu její cti v pohrdání.
1:40 Jak byla její sláva, tak se rozrostla její hanba a její
znamenitost se změnila v smutek.
1:41 Král Antiochus psal celému svému království, aby vše bylo
jeden lid,
1:42 Každý by měl opustit své zákony, tak se shodli všichni pohané
na příkaz krále.
1:43 Ano, i mnozí z Izraelitů souhlasili s jeho náboženstvím a
obětovali modlám a znesvětili sobotu.
1:44 Král totiž poslal dopisy po poslech do Jeruzaléma a do Jeruzaléma
judská města, aby se řídila podivnými zákony země,
1:45 A zakažte zápalné oběti, oběti a úlitby v zemi
chrám; a aby znesvětili sabaty a svátky:
1:46 A znečišťujte svatyni a svatý lid:
1:47 Postavte oltáře, háje a kaple modly a obětujte vepřové
maso a nečistá zvířata:
1:48 Aby také nechali své děti neobřezané a udělali si své
duše ohavné všemožnou nečistotou a zneuctěním:
1:49 Až do konce mohou zapomenout na zákon a změnit všechna nařízení.
1:50 A kdo by nejednal podle přikázání královského, ten
řekl, měl by zemřít.
1:51 Stejným způsobem napsal do celého svého království a ustanovil
dohlížitelé nade vším lidem, přikazujíce judským městům
oběť, město po městě.
1:52 Potom se k nim shromáždilo mnoho lidí, aby to každý pochopil
opustil zákon; a tak páchali zlo v zemi;
1:53 A zahnali Izraelity do tajných míst, dokonce kamkoli mohli
utéct pro pomoc.
1:54 Patnáctého dne měsíce Casleu, ve sto čtyřiceti letech
pátého roku postavili na oltáři ohavnost zkázy,
a stavěli modlářské oltáře po městech Judských se všech stran;
1:55 A pálili kadidlo u dveří jejich domů a na ulicích.
1:56 A když roztrhali knihy zákona, které našli,
spálili je ohněm.
1:57 A kdokoli byl nalezen u kterékoli knihy zákona, nebo pokud někdo byl
oddáni zákonu, královo přikázání bylo, že mají dát
ho k smrti.
1:58 Tak činili z pravomoci své Izraelitům každý měsíc, aby jako
mnoho jakých bylo nalezeno ve městech.
1:59 Dvacátého pátého dne v měsíci obětovali
oltář modly, který byl na oltáři Božím.
1:60 V kterou dobu podle přikázání usmrtili jistou
ženy, které způsobily obřezání jejich dětí.
1:61 Nemluvňata jim pověsili na krk a vykradli jejich domy,
a zabil ty, kteří je obřezali.
1:62 Mnozí v Izraeli však byli plně rozhodnuti a potvrzeni sami v sobě
nejíst nic nečistého.
1:63 Proto raději zemřou, aby se neposkvrnili masem,
a aby neznesvěcovali svatou smlouvu, tak zemřeli.
1:64 A byl na Izrael velmi veliký hněv.