1 Maccabees 1:1 A stalo se po tom Alexandrovi, synu Filipova, Makedonského, který vyšel ze země Chettiim, porazil Dareia krále Peršané a Médové, že kraloval místo něj, první nad Řeckem, 1:2 A rozpoutal mnoho válek, získal mnoho pevností a pobil krále Země, 1:3 A prošel až do končin země a ukořistil mnohé národy, takže země před ním ztichla; načež byl povýšen a jeho srdce bylo pozdviženo. 1:4 A shromáždil mocný silný zástup a vládl zemím a národů a králů, kteří se stali jeho poplatníky. 1:5 Po těchto věcech onemocněl a poznal, že má zemřít. 1:6 Proto povolal své služebníky, kteří byli ctihodní a byli vychoval s ním od mládí a rozdělil mezi ně své království, dokud byl ještě naživu. 1:7 Alexandr tedy kraloval dvanáct let a potom zemřel. 1:8 Jeho služebníci vládli každý na svém místě. 1:9 A po jeho smrti všichni na sebe nasadili koruny; stejně tak jejich synové po nich mnoho let, a zla se rozmnožila na zemi. 1:10 A vyšel z nich zlý kořen Antiochos s příjmením Epifanes, syn krále Antiocha, který byl rukojmím v Římě, a on kraloval ve sto třicátém sedmém roce království Řekové. 1:11 V těch dnech tam vyšli z Izraele bezbožní muži, kteří mnohé přesvědčili, řka: Pojďme a učiňme smlouvu s pohany, kteří jsou kulatí o nás: neboť od té doby, co jsme od nich odešli, máme mnoho zármutku. 1:12 Toto zařízení je tedy potěšilo. 1:13 Někteří z lidí zde byli tak napřed, že šli k král, který jim dal oprávnění dělat podle nařízení pohanů: 1:14 Načež postavili v Jeruzalémě místo cvičení podle zvyky pohanů: 1:15 A učinili se neobřezanými a opustili svatou smlouvu, a připojili se k pohanům a byli prodáni, aby dělali neplechu. 1:16 Když bylo království ustaveno před Antiochem, myslel si to vládl nad Egyptem, aby mohl mít nadvládu nad dvěma říšemi. 1:17 Proto vešel do Egypta s velkým zástupem, s vozy, a sloni a jezdci a velké námořnictvo, 1:18 A válčil proti Ptolemai, králi egyptskému, ale Ptolemae se bál ho a utekl; a mnozí byli k smrti zraněni. 1:19 Tak získali pevná města v egyptské zemi a on je dobyl zkazí to. 1:20 Poté, co Antiochus porazil Egypt, vrátil se znovu do země sto čtyřicátého třetího roku a vytáhli proti Izraeli a Jeruzalému s velkým množstvím, 1:21 A vešel pyšně do svatyně a odnesl zlatý oltář, a svícen světla a všechny jeho nádoby, 1:22 A stůl na předkládání a nádoby na nalévání a koflíky. a kadidelnice ze zlata a závoj, a koruna a zlato ozdoby, které byly před chrámem, všechny, které stáhl. 1:23 Vzal také stříbro a zlato a drahé nádoby vzal skryté poklady, které našel. 1:24 A když všecko pobral, vešel do své země a učinil a velký masakr a mluvil velmi hrdě. 1:25 Proto byl v Izraeli veliký smutek na každém místě oni byli; 1:26 Knížata a starší truchlili, panny a mládenci zeslábl a krása žen se změnila. 1:27 Každý ženich začal naříkat i ta, která seděla v manželství komora byla těžká, 1:28 Země byla také přesunuta pro její obyvatele a celý dům Jákoba byl pokryt zmatkem. 1:29 A po uplynutí dvou let poslal král svého hlavního výběrčího daň judským městům, kteří přišli do Jeruzaléma s velkým zástup, 1:30 A mluvili k nim slova pokojná, ale všecko byl lest, neboť když oni dal mu důvěru, spadl náhle na město a porazil ho velmi bolestivý a zničil mnoho lidí v Izraeli. 1:31 A když vzal kořist města, zapálil je a strhli domy a jejich zdi ze všech stran. 1:32 Ale ženy a děti je zajaly a posedly dobytek. 1:33 Potom vystavěli město Davidovo s velkou a pevnou zdí s mocnými věžemi a učinili z něj pevnou pevnost. 1:34 A dali tam hříšný národ, lidi ničemné a opevněné sami v něm. 1:35 Uložili to i s brněním a potravinami, a když se shromáždili spolu kořist z Jeruzaléma, složili je tam, a tak oni stal se bolestivou léčkou: 1:36 Bylo to místo, kde se číhalo proti svatyni, a zlo protivník Izraele. 1:37 Tak prolévali nevinnou krev ze všech stran svatyně a poskvrnil to: 1:38 Obyvatelé Jeruzaléma před nimi uprchli. načež se město stalo příbytkem cizinců a stalo se zvláštní pro ty, kteří se v ní narodili; a její vlastní děti ji opustily. 1:39 Její svatyně byla zpustošena jako poušť, její svátky se obrátily v truchlení, její sabaty v potupu její cti v pohrdání. 1:40 Jak byla její sláva, tak se rozrostla její hanba a její znamenitost se změnila v smutek. 1:41 Král Antiochus psal celému svému království, aby vše bylo jeden lid, 1:42 Každý by měl opustit své zákony, tak se shodli všichni pohané na příkaz krále. 1:43 Ano, i mnozí z Izraelitů souhlasili s jeho náboženstvím a obětovali modlám a znesvětili sobotu. 1:44 Král totiž poslal dopisy po poslech do Jeruzaléma a do Jeruzaléma judská města, aby se řídila podivnými zákony země, 1:45 A zakažte zápalné oběti, oběti a úlitby v zemi chrám; a aby znesvětili sabaty a svátky: 1:46 A znečišťujte svatyni a svatý lid: 1:47 Postavte oltáře, háje a kaple modly a obětujte vepřové maso a nečistá zvířata: 1:48 Aby také nechali své děti neobřezané a udělali si své duše ohavné všemožnou nečistotou a zneuctěním: 1:49 Až do konce mohou zapomenout na zákon a změnit všechna nařízení. 1:50 A kdo by nejednal podle přikázání královského, ten řekl, měl by zemřít. 1:51 Stejným způsobem napsal do celého svého království a ustanovil dohlížitelé nade vším lidem, přikazujíce judským městům oběť, město po městě. 1:52 Potom se k nim shromáždilo mnoho lidí, aby to každý pochopil opustil zákon; a tak páchali zlo v zemi; 1:53 A zahnali Izraelity do tajných míst, dokonce kamkoli mohli utéct pro pomoc. 1:54 Patnáctého dne měsíce Casleu, ve sto čtyřiceti letech pátého roku postavili na oltáři ohavnost zkázy, a stavěli modlářské oltáře po městech Judských se všech stran; 1:55 A pálili kadidlo u dveří jejich domů a na ulicích. 1:56 A když roztrhali knihy zákona, které našli, spálili je ohněm. 1:57 A kdokoli byl nalezen u kterékoli knihy zákona, nebo pokud někdo byl oddáni zákonu, královo přikázání bylo, že mají dát ho k smrti. 1:58 Tak činili z pravomoci své Izraelitům každý měsíc, aby jako mnoho jakých bylo nalezeno ve městech. 1:59 Dvacátého pátého dne v měsíci obětovali oltář modly, který byl na oltáři Božím. 1:60 V kterou dobu podle přikázání usmrtili jistou ženy, které způsobily obřezání jejich dětí. 1:61 Nemluvňata jim pověsili na krk a vykradli jejich domy, a zabil ty, kteří je obřezali. 1:62 Mnozí v Izraeli však byli plně rozhodnuti a potvrzeni sami v sobě nejíst nic nečistého. 1:63 Proto raději zemřou, aby se neposkvrnili masem, a aby neznesvěcovali svatou smlouvu, tak zemřeli. 1:64 A byl na Izrael velmi veliký hněv.