1 králů 21:1 Po těchto věcech se stalo, že Nábot Jizreelský měl a vinici, která byla v Jizreel, tvrdá u paláce krále Achaba Samaří. 21:2 Achab mluvil k Nábotovi, řka: Dej mi svou vinici, ať mohu mít ji za zahradu bylin, protože je blízko mého domu, a já dá ti za to lepší vinici, než je ona; nebo, pokud se to zdá dobré tobě to dám v penězích. 21:3 Nábot řekl Achabovi: "Nech mi Hospodin, abych dal dědictví otců mých tobě. 21:4 Achab vešel do svého domu ztěžkaný a nespokojený pro to slovo což mu mluvil Nábot Jizreelský, nebo řekl: Chci nedej tobě dědictví otců mých. A položil ho své lože a odvrátil tvář, a nechtěl jíst chleba. 21:5 Přišla k němu jeho žena Jezábel a řekla mu: "Proč je tvůj duch?" tak smutný, že nejíš chleba? 21:6 Řekl jí: "Protože jsem mluvil s Nábotem Jizreelským, řekl jemu: Dej mi svou vinici za peníze; nebo jinak, prosím dám ti za ni jinou vinici, a on odpověděl: Dám nedej tobě svou vinici. 21:7 Jeho žena Jezábel mu řekla: "Ty nyní vládneš královstvím? Izrael? vstaň a jez chléb, a veselé srdce tvé buď: dám tobě vinici Nábota Jizreelského. 21:8 Napsala tedy dopisy jménem Achabovým a zapečeťovala je jeho pečetí poslal dopisy starším a šlechticům, kteří byli v jeho město, obydlí s Nábotem. 21:9 A napsala v dopisech, řka: Vyhláste půst a posaďte Nábota vysoko mezi lidmi: 21:10 A postavte před něj dva muže, syny Beliala, aby proti němu svědčili řka: Rouhal ses Bohu a králi. A pak ho odnes ven a ukamenujte ho, ať zemře. 21:11 A muži jeho města, starší a šlechtici, kteří byli obyvatelé v jeho městě, učinili, jak jim Jezábel poslala, a jak to bylo napsáno v dopisech, které jim poslala. 21:12 Vyhlásili půst a povýšili Nábota mezi lid. 21:13 Vešli dva muži, synové Belialovi, a posadili se před ním muži Belialové svědčili proti němu, dokonce proti Nábotovi, v před lidem a řekl: Nábot se rouhal Bohu a králi. Potom ho vyvedli z města a ukamenovali ho kamením. že zemřel. 21:14 Potom poslali k Jezábel se slovy: Nábot je ukamenován a je mrtev. 21:15 A stalo se, když Jezábel slyšela, že Nábot byl ukamenován, a byl mrtvá, která Jezábel řekla Achabovi: Vstaň, ujmi se vinice Nábota Jizreelského, který ti odmítl dát za peníze: za Nábot není živý, ale mrtvý. 21:16 A když uslyšel Achab, že Nábot zemřel, stalo se, že Achab povstal, aby sestoupil do vinice Nábota Jizreelského, aby vzal držení toho. 21:17 I stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi Tišbejskému: 21:18 Vstaň, jdi vstříc izraelskému králi Achabovi, který je v Samaří. je na vinici Nábotově, kam sestoupil, aby ji obsadil. 21:19 A ty k němu promluvíš: "Toto praví Hospodin: Máš zabil, a také se zmocnil? A ty k němu promluvíš, řka: Takto praví Hospodin: Na místě, kde psi olizovali krev Nábot budou lízat tvou krev, tvou. 21:20 I řekl Achab Eliášovi: Nalezl jsi mě, nepříteli můj? A on odpověděl: Nalezl jsem tě, protože jsi se zaprodal, abys činil zlé v očích Hospodinových. 21:21 Hle, uvedu na tebe zlo a vezmu tvé potomstvo, a vyhladí od Achaba toho, kdo močí na zeď, i jeho která je zavřená a ponechána v Izraeli, 21:22 Svůj dům učiní jako dům Jeroboáma, syna Nebatova, a jako dům Baaši, syna Achijášova, pro provokaci čím jsi mne popudil k hněvu a přivedl k hříchu Izraele. 21:23 I o Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi sežerou Jezábel. u zdi Jezreelu. 21:24 Toho, kdo zemřel Achabovi ve městě, sežerou psi; a on to dietu na poli bude žrát nebeské ptactvo. 21:25 Nebyl však nikdo jako Achab, který se prodal k práci špatnost v Hospodinových očích, kterou podnítila Jezábel, jeho žena. 21:26 A velmi ohavně se řídil modlami podle všeho jako Emorejci, které Hospodin vyhnal před syny jejich Izrael. 21:27 A stalo se, když uslyšel Achab ta slova, že roztrhl své šaty a oblékl si tělo žíní, postil se a ležel žíně a šel tiše. 21:28 I stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi Tišbejskému: 21:29 Vidíš, jak se Achab přede mnou ponižuje? protože se pokořuje sám před sebe nepřivedu to zlé za dnů jeho, ale za jeho za synových dnů přivedu zlo na jeho dům.