1 králů
21:1 Po těchto věcech se stalo, že Nábot Jizreelský měl a
vinici, která byla v Jizreel, tvrdá u paláce krále Achaba
Samaří.
21:2 Achab mluvil k Nábotovi, řka: Dej mi svou vinici, ať mohu
mít ji za zahradu bylin, protože je blízko mého domu, a já
dá ti za to lepší vinici, než je ona; nebo, pokud se to zdá dobré
tobě to dám v penězích.
21:3 Nábot řekl Achabovi: "Nech mi Hospodin, abych dal
dědictví otců mých tobě.
21:4 Achab vešel do svého domu ztěžkaný a nespokojený pro to slovo
což mu mluvil Nábot Jizreelský, nebo řekl: Chci
nedej tobě dědictví otců mých. A položil ho
své lože a odvrátil tvář, a nechtěl jíst chleba.
21:5 Přišla k němu jeho žena Jezábel a řekla mu: "Proč je tvůj duch?"
tak smutný, že nejíš chleba?
21:6 Řekl jí: "Protože jsem mluvil s Nábotem Jizreelským,
řekl jemu: Dej mi svou vinici za peníze; nebo jinak, prosím
dám ti za ni jinou vinici, a on odpověděl: Dám
nedej tobě svou vinici.
21:7 Jeho žena Jezábel mu řekla: "Ty nyní vládneš královstvím?
Izrael? vstaň a jez chléb, a veselé srdce tvé buď: dám
tobě vinici Nábota Jizreelského.
21:8 Napsala tedy dopisy jménem Achabovým a zapečeťovala je jeho pečetí
poslal dopisy starším a šlechticům, kteří byli v jeho
město, obydlí s Nábotem.
21:9 A napsala v dopisech, řka: Vyhláste půst a posaďte Nábota
vysoko mezi lidmi:
21:10 A postavte před něj dva muže, syny Beliala, aby proti němu svědčili
řka: Rouhal ses Bohu a králi. A pak ho odnes
ven a ukamenujte ho, ať zemře.
21:11 A muži jeho města, starší a šlechtici, kteří byli
obyvatelé v jeho městě, učinili, jak jim Jezábel poslala, a jak to
bylo napsáno v dopisech, které jim poslala.
21:12 Vyhlásili půst a povýšili Nábota mezi lid.
21:13 Vešli dva muži, synové Belialovi, a posadili se před ním
muži Belialové svědčili proti němu, dokonce proti Nábotovi, v
před lidem a řekl: Nábot se rouhal Bohu a králi.
Potom ho vyvedli z města a ukamenovali ho kamením.
že zemřel.
21:14 Potom poslali k Jezábel se slovy: Nábot je ukamenován a je mrtev.
21:15 A stalo se, když Jezábel slyšela, že Nábot byl ukamenován, a byl
mrtvá, která Jezábel řekla Achabovi: Vstaň, ujmi se vinice
Nábota Jizreelského, který ti odmítl dát za peníze: za
Nábot není živý, ale mrtvý.
21:16 A když uslyšel Achab, že Nábot zemřel, stalo se, že Achab
povstal, aby sestoupil do vinice Nábota Jizreelského, aby vzal
držení toho.
21:17 I stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi Tišbejskému:
21:18 Vstaň, jdi vstříc izraelskému králi Achabovi, který je v Samaří.
je na vinici Nábotově, kam sestoupil, aby ji obsadil.
21:19 A ty k němu promluvíš: "Toto praví Hospodin: Máš
zabil, a také se zmocnil? A ty k němu promluvíš,
řka: Takto praví Hospodin: Na místě, kde psi olizovali krev
Nábot budou lízat tvou krev, tvou.
21:20 I řekl Achab Eliášovi: Nalezl jsi mě, nepříteli můj? A on
odpověděl: Nalezl jsem tě, protože jsi se zaprodal, abys činil zlé
v očích Hospodinových.
21:21 Hle, uvedu na tebe zlo a vezmu tvé potomstvo,
a vyhladí od Achaba toho, kdo močí na zeď, i jeho
která je zavřená a ponechána v Izraeli,
21:22 Svůj dům učiní jako dům Jeroboáma, syna Nebatova,
a jako dům Baaši, syna Achijášova, pro provokaci
čím jsi mne popudil k hněvu a přivedl k hříchu Izraele.
21:23 I o Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi sežerou Jezábel.
u zdi Jezreelu.
21:24 Toho, kdo zemřel Achabovi ve městě, sežerou psi; a on to
dietu na poli bude žrát nebeské ptactvo.
21:25 Nebyl však nikdo jako Achab, který se prodal k práci
špatnost v Hospodinových očích, kterou podnítila Jezábel, jeho žena.
21:26 A velmi ohavně se řídil modlami podle všeho
jako Emorejci, které Hospodin vyhnal před syny jejich
Izrael.
21:27 A stalo se, když uslyšel Achab ta slova, že roztrhl své
šaty a oblékl si tělo žíní, postil se a ležel
žíně a šel tiše.
21:28 I stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi Tišbejskému:
21:29 Vidíš, jak se Achab přede mnou ponižuje? protože se pokořuje
sám před sebe nepřivedu to zlé za dnů jeho, ale za jeho
za synových dnů přivedu zlo na jeho dům.