1 králů 3:1 Šalomoun se sblížil s faraonem, králem Egypta, a vzal faraonův dceru a přivedl ji do města Davidova, dokud neudělal konec stavby vlastního domu a domu Hospodinova a zdi kolem Jeruzaléma. 3:2 Pouze lid obětoval na výšinách, protože tam nebyl žádný dům stavěni ke jménu Hospodinovu až do těch dnů. 3:3 Šalomoun miloval Hospodina a chodil v ustanoveních svého otce Davida. jen on obětoval a pálil kadidlo na výšinách. 3:4 Král pak odešel do Gibeonu, aby tam obětoval; protože to bylo skvělé výšina: tisíc zápalných obětí na to Šalomoun obětoval oltář. 3:5 V Gibeonu se ve snu v noci ukázal Hospodin Šalomounovi a Bůh řekl: Požádej, co ti dám. 3:6 Šalomoun řekl: "Ukázal jsi svému služebníku Davidovi, mému otci." veliké milosrdenství, když před tebou chodil v pravdě a v spravedlnosti a upřímnosti srdce s tebou; a ty jsi zachoval pro něho to veliké milosrdenství, že jsi mu dal syna, aby seděl jeho trůn, jako je tomu dnes. 3:7 Nyní jsi, Hospodine, můj Bože, ustanovil jsi králem svého služebníka místo Davida můj otec: a já jsem jen malé dítě: nevím, jak jít ven ani přijít v. 3:8 A tvůj služebník je uprostřed tvého lidu, který sis vyvolil, a skvělí lidé, které nelze spočítat ani spočítat pro množství. 3:9 Dej tedy svému služebníku rozumné srdce, aby soudil tvůj lid, abych mohl rozlišovat mezi dobrým a špatným: neboť kdo je schopen to posoudit tvůj tak skvělý lid? 3:10 A ta řeč se zalíbila Hospodinu, že se Šalomoun na tuto věc zeptal. 3:11 Bůh mu řekl: "Protože jsi se na to zeptal, ale neprosil." žádal si dlouhý život; ani jsi pro sebe nežádal bohatství, ani žádal jsi o život svých nepřátel; ale žádal jsi sám sebe porozumění k rozlišování soudu; 3:12 Hle, učinil jsem podle tvých slov: hle, dal jsem tobě moudrého a chápavé srdce; takže předtím nebyl nikdo jako ty tobě, ani po tobě nepovstane nikdo podobný tobě. 3:13 A dal jsem ti i to, oč jsi nežádal, obojí bohatství, a čest, aby nebylo mezi králi podobných ty všechny tvé dny. 3:14 A budeš-li choditi po cestách mých, budeš zachovávati ustanovení má a má přikázání, jak chodil tvůj otec David, tehdy prodloužím tvé dní. 3:15 Šalomoun se probudil; a hle, byl to sen. A přišel Jeruzaléma a stál před schránou Hospodinovy smlouvy a obětovali zápalné oběti a obětovali pokojné oběti a přinášeli a hostinu všem jeho služebníkům. 3:16 Tu přišly ke králi dvě ženy, které byly nevěstky, a postavily se před ním. 3:17 Jedna žena řekla: "Pane můj, já a tato žena bydlíme v jednom domě." a narodilo se mi dítě s ní v domě. 3:18 A stalo se třetího dne poté, co jsem byl vysvobozen, že toto byla také porodena žena, a byli jsme spolu; nebyl tam nikdo cizí s námi v domě, zachraňte nás dva v domě. 3:19 A dítě této ženy zemřelo v noci; protože to překryla. 3:20 Vstala o půlnoci a vzala mého syna vedle mne, zatímco tvého služebná spala a položila si to do svých ňader a své mrtvé dítě položila do mých ňadra. 3:21 A když jsem ráno vstal, abych nasál své dítě, hle, bylo mrtvý, ale když jsem to ráno uvážil, hle, nebylo to moje syna, kterého jsem nesl. 3:22 A druhá žena řekla: Ne; ale živý je můj syn a mrtvý je tvůj syn. A toto řeklo: Ne; ale mrtvý je tvůj syn a živý je můj syn. Tak mluvili před králem. 3:23 Král řekl: "Ten praví: To je můj syn, který žije, i tvůj." syn je mrtev, a druhý říká: Ne; ale tvůj syn je mrtvý a můj syn je živý. 3:24 Král řekl: "Přines mi meč." A přinesli před nimi meč král. 3:25 Král řekl: "Rozděl živé dítě na dvě části a polovinu dej tomu." jeden a půl druhému. 3:26 Žena, jejíž živé dítě bylo, řekla králi za ni vnitřnosti zatoužily po jejím synovi a řekla: Můj pane, dej jí živé dítě a v žádném případě ho nezabíjejte. Ale ten druhý řekl: Nech to být ani můj ani tvůj, ale rozděl to. 3:27 Král odpověděl: "Dej jí to živé dítě a ne." moudře zabij to: ona jest matka jeho. 3:28 Celý Izrael uslyšel o soudu, který vynesl král; a oni báli se krále, neboť viděli, že moudrost Boží jest v něm, aby činil rozsudek.