1 králů
3:1 Šalomoun se sblížil s faraonem, králem Egypta, a vzal faraonův
dceru a přivedl ji do města Davidova, dokud neudělal
konec stavby vlastního domu a domu Hospodinova a zdi
kolem Jeruzaléma.
3:2 Pouze lid obětoval na výšinách, protože tam nebyl žádný dům
stavěni ke jménu Hospodinovu až do těch dnů.
3:3 Šalomoun miloval Hospodina a chodil v ustanoveních svého otce Davida.
jen on obětoval a pálil kadidlo na výšinách.
3:4 Král pak odešel do Gibeonu, aby tam obětoval; protože to bylo skvělé
výšina: tisíc zápalných obětí na to Šalomoun obětoval
oltář.
3:5 V Gibeonu se ve snu v noci ukázal Hospodin Šalomounovi a Bůh
řekl: Požádej, co ti dám.
3:6 Šalomoun řekl: "Ukázal jsi svému služebníku Davidovi, mému otci."
veliké milosrdenství, když před tebou chodil v pravdě a v
spravedlnosti a upřímnosti srdce s tebou; a ty jsi zachoval
pro něho to veliké milosrdenství, že jsi mu dal syna, aby seděl
jeho trůn, jako je tomu dnes.
3:7 Nyní jsi, Hospodine, můj Bože, ustanovil jsi králem svého služebníka místo Davida
můj otec: a já jsem jen malé dítě: nevím, jak jít ven ani přijít
v.
3:8 A tvůj služebník je uprostřed tvého lidu, který sis vyvolil, a
skvělí lidé, které nelze spočítat ani spočítat pro množství.
3:9 Dej tedy svému služebníku rozumné srdce, aby soudil tvůj lid,
abych mohl rozlišovat mezi dobrým a špatným: neboť kdo je schopen to posoudit
tvůj tak skvělý lid?
3:10 A ta řeč se zalíbila Hospodinu, že se Šalomoun na tuto věc zeptal.
3:11 Bůh mu řekl: "Protože jsi se na to zeptal, ale neprosil."
žádal si dlouhý život; ani jsi pro sebe nežádal bohatství, ani
žádal jsi o život svých nepřátel; ale žádal jsi sám sebe
porozumění k rozlišování soudu;
3:12 Hle, učinil jsem podle tvých slov: hle, dal jsem tobě moudrého
a chápavé srdce; takže předtím nebyl nikdo jako ty
tobě, ani po tobě nepovstane nikdo podobný tobě.
3:13 A dal jsem ti i to, oč jsi nežádal, obojí bohatství,
a čest, aby nebylo mezi králi podobných
ty všechny tvé dny.
3:14 A budeš-li choditi po cestách mých, budeš zachovávati ustanovení má a má
přikázání, jak chodil tvůj otec David, tehdy prodloužím tvé
dní.
3:15 Šalomoun se probudil; a hle, byl to sen. A přišel
Jeruzaléma a stál před schránou Hospodinovy smlouvy a
obětovali zápalné oběti a obětovali pokojné oběti a přinášeli a
hostinu všem jeho služebníkům.
3:16 Tu přišly ke králi dvě ženy, které byly nevěstky, a postavily se
před ním.
3:17 Jedna žena řekla: "Pane můj, já a tato žena bydlíme v jednom domě."
a narodilo se mi dítě s ní v domě.
3:18 A stalo se třetího dne poté, co jsem byl vysvobozen, že toto
byla také porodena žena, a byli jsme spolu; nebyl tam nikdo cizí
s námi v domě, zachraňte nás dva v domě.
3:19 A dítě této ženy zemřelo v noci; protože to překryla.
3:20 Vstala o půlnoci a vzala mého syna vedle mne, zatímco tvého
služebná spala a položila si to do svých ňader a své mrtvé dítě položila do mých
ňadra.
3:21 A když jsem ráno vstal, abych nasál své dítě, hle, bylo
mrtvý, ale když jsem to ráno uvážil, hle, nebylo to moje
syna, kterého jsem nesl.
3:22 A druhá žena řekla: Ne; ale živý je můj syn a mrtvý je
tvůj syn. A toto řeklo: Ne; ale mrtvý je tvůj syn a živý je
můj syn. Tak mluvili před králem.
3:23 Král řekl: "Ten praví: To je můj syn, který žije, i tvůj."
syn je mrtev, a druhý říká: Ne; ale tvůj syn je mrtvý a
můj syn je živý.
3:24 Král řekl: "Přines mi meč." A přinesli před nimi meč
král.
3:25 Král řekl: "Rozděl živé dítě na dvě části a polovinu dej tomu."
jeden a půl druhému.
3:26 Žena, jejíž živé dítě bylo, řekla králi za ni
vnitřnosti zatoužily po jejím synovi a řekla: Můj pane, dej jí
živé dítě a v žádném případě ho nezabíjejte. Ale ten druhý řekl: Nech to být
ani můj ani tvůj, ale rozděl to.
3:27 Král odpověděl: "Dej jí to živé dítě a ne."
moudře zabij to: ona jest matka jeho.
3:28 Celý Izrael uslyšel o soudu, který vynesl král; a oni
báli se krále, neboť viděli, že moudrost Boží jest v něm, aby činil
rozsudek.