1 Esdras
4:1 Druhý, který mluvil o síle krále, začal
říci,
4:2 Vy muži, nevynikejte v síle muži, kteří vládnou nad mořem a zemí
a všechny věci v nich?
4:3 Ale král je mocnější, neboť je pánem všech těchto věcí a
panuje nad nimi; a cokoli jim přikáže, udělají.
4:4 Když jim přikázal, aby válčili jeden proti druhému, udělají to: jestliže on
pošli je proti nepřátelům, jdou a boří hory
hradby a věže.
4:5 Zabíjejí a jsou zabíjeni, a nepřestupují králova přikázání
získají vítězství, přinesou vše králi, stejně jako kořist
všechny ostatní věci.
4:6 Stejně tak pro ty, kteří nejsou vojáky a nemají co do činění s válkami,
ale používejte husunda, když znovu sklidili to, co zaseli,
přinášejí to králi a nutí jeden druhého, aby platili daň
Král.
4:7 A přece je to jen jeden muž. Když přikáže zabíjet, zabijí; jestli on
příkaz šetřit, šetří;
4:8 Když přikáže bít, bíjí; když přikáže zpustošit, oni
zpustošit; když přikáže stavět, staví;
4:9 Když přikáže kácet, kácí; když přikáže zasadit, oni
rostlina.
4:10 Poslouchají ho tedy všechen jeho lid a jeho vojska, on si navíc lehne
jí a pije a odpočívá.
4:11 A tito bdí kolem něj, aniž by kdokoli odcházel a činil
jeho vlastní věc, ani ho v ničem neposlouchají.
4:12 Ó muži, jak by neměl být král nejmocnější, když je takový?
poslechl? A držel jazyk za zuby.
4:13 Potom třetí, který mluvil o ženách a o pravdě (toto bylo
Zorobabel) začal mluvit.
4:14 Ó muži, to není velký král ani množství lidí, ani
to víno, to vyniká; kdo je tedy vládne jim, aneb kdo má
panství nad nimi? nejsou to ženy?
4:15 Ženy nesly krále a všechen lid, který vládne na moři a
přistát.
4:16 I z nich přišli, a živili ty, kteří sázeli
vinice, odkud víno pochází.
4:17 I tito dělají oděvy pro muže; tito přinášejí slávu lidem; a
bez žen nemohou být muži.
4:18 Ano, a pokud lidé shromáždili zlato a stříbro nebo cokoli jiného
dobrá věc, nemilují ženu, která je pěkná v přízni a
krása?
4:19 A nechat všechny ty věci jít, nezírat, a dokonce i s otevřenými
ústa na ni rychle upírají oči; a ne všichni lidé více touží
ji než na stříbro nebo zlato, aneb cokoli dobrého?
4:20 Člověk opouští svého otce, který ho vychoval, i svou zemi,
a přilne ke své ženě.
4:21 Trvá, aby nestrávil život se svou ženou. a nepamatuje si ani jedno
otec, ani matka, ani země.
4:22 Podle toho také poznáváte, že ženy nad vámi panují
pracovat a dřít a dávat a přinášet vše ženě?
4:23 Ano, muž vezme svůj meč a jde svou cestou loupit a krást,
plout po moři a po řekách;
4:24 A pohlédne na lva, a jde ve tmě; a když má
ukradený, rozmazlený a oloupený přináší své lásce.
4:25 Pročež muž miluje svou ženu lépe než otce nebo matku.
4:26 Ano, je mnoho těch, kteří pro ženy došli rozumu a stali se
služebnictvo pro jejich dobro.
4:27 Mnozí také zahynuli, chybovali a hřešili pro ženy.
4:28 A nyní mi nevěříte? není král ve své moci veliký? ne
všechny regiony se ho bojí dotknout?
4:29 Viděl jsem ho a Apame, královu konkubínu, dceru
obdivuhodný Bartacus, sedící po pravici krále,
4:30 A vzala korunu z královy hlavy a položila ji na svou
hlava; levou rukou zasáhla i krále.
4:31 A přesto král zíral na ni s otevřenými ústy:
smála-li se mu, smál se i on: ale vzala-li nějaké
král se k němu nelibě lichotil, aby mohla být
se s ním znovu smířil.
4:32 Ó muži, jak je to možné, ale ženy by měly být silné, když to tak dělají?
4:33 Král a knížata pohlédli jeden na druhého, a tak začal
mluvit o pravdě.
4:34 Ó muži, copak ženy nejsou silné? velká je země, vysoká je nebe,
rychlé je slunce v běhu jeho, neboť obchází nebesa
kolem a v jeden den se vrátí na své místo.
4:35 Zdaliž není veliký, kdo činí tyto věci? tak velká je pravda,
a silnější než všechny věci.
4:36 Celá země volá po pravdě a nebesa jí žehná: všecko
skutky se při ní třesou a chvějí a není s ní nic nespravedlivého.
4:37 Víno je zlé, král je zlý, ženy jsou zlé, všechny děti
lidé jsou bezbožní a taková jsou všechna jejich bezbožná díla; a není
pravda v nich; ve své nepravosti také zahynou.
4:38 Pravda, ta trvá a je vždy silná; žije a
vítězí na věky.
4:39 U ní není přijímání osob ani odměn; ale ona to dělá
věci, které jsou spravedlivé a zdržuje se všeho nespravedlivého a zlého;
a všichni muži dělají dobře jako její skutky.
4:40 Ani v jejím soudu není žádná nespravedlnost; a ona je síla,
království, moc a majestát všech věků. Požehnán buď Bůh pravdy.
4:41 A tím mlčel. A všichni lidé pak křičeli, a
řekl: Velká je pravda a mocná nade všecko.
4:42 Král mu řekl: "Zeptej se, co chceš víc, než je určeno."
v psaní a my ti to dáme, protože jsi shledán nejmoudřejším;
a ty budeš sedět vedle mě a budeš nazýván můj bratranec.
4:43 Potom řekl králi: "Pamatuj na svůj slib, který jsi slíbil."
vybuduj Jeruzalém v den, kdy jsi přišel do svého království,
4:44 A poslat pryč všechny nádoby, které byly odvezeny z Jeruzaléma,
které Kýros oddělil, když přísahal, že zničí Babylon a pošle
znovu je tam.
4:45 Také jsi se zavázal postavit chrám, který Edomité vypálili
když Judea Chaldejci zpustošili.
4:46 A nyní, pane králi, toto je to, co žádám a co já
touhou tebe a z toho vychází knížecí svobodomyslnost
ty sám: Chci tedy, abys splnil slib, výkon
o čemž jsi svými vlastními ústy slíbil králi nebes.
4:47 Král Dareios vstal, políbil ho a psal mu dopisy
všem pokladníkům a poručíkům a kapitánům a guvernérům, že
měli by bezpečně přepravit na své cestě jak jeho, tak všechny, kteří jdou
s ním vybudovat Jeruzalém.
4:48 Napsal dopisy také poručíkům, kteří byli v Celosyrii a
Féniké a jim v Libanu, aby přinesli cedrové dřevo
od Libana až po Jeruzalém, a aby s ním vystavěli město
mu.
4:49 Navíc psal pro všechny Židy, kteří vyšli z jeho říše nahoru
Židé, pokud jde o jejich svobodu, že žádný důstojník, žádný vládce, ne
poručík, ani pokladník, by neměli násilně vstoupit do jejich dveří;
4:50 A aby celá země, kterou drží, byla svobodná bez daní;
a aby Edomité vydali vesnice Židů, které
pak drželi:
4:51 Ano, aby bylo ročně dáno dvacet talentů na stavbu
chrám až do doby, kdy byl postaven;
4:52 A dalších deset talentů ročně k udržování zápalných obětí
oltář každý den, jak měli přikázání obětovat sedmnáct:
4:53 A to měli mít všichni, kteří šli z Babylonu stavět město
svobodnou svobodu, stejně jako oni jako jejich potomci a všichni kněží, že
odešel.
4:54 Napsal také o. nálože a roucha kněží
kde slouží;
4:55 A podobně i pro břemena levitů, která jim mají být dána do konce
den, kdy byl dům dokončen a Jeruzalém byl vystavěn.
4:56 A přikázal dávat všem, kdo strážili město, důchody a mzdy.
4:57 Odeslal také všechny nádoby z Babylóna, které Kýros postavil
odděleně; a všechno, co Kýros dal v přikázání, totéž nařídil
a posláni do Jeruzaléma.
4:58 Když tento mladý muž vyšel, pozdvihl tvář k nebi
k Jeruzalému a chválil krále nebes,
4:59 Řekl: "Od tebe pochází vítězství, od tebe pochází moudrost a tvoje."
je sláva a já jsem tvůj služebník.
4:60 Požehnaný jsi, který jsi mi dal moudrost, neboť tobě děkuji, ó
Pane našich otců.
4:61 Vzal tedy dopisy, vyšel a přišel do Babylóna a
řekl to všem svým bratřím.
4:62 A chválili Boha svých otců, protože jim dal
svoboda a svoboda
4:63 Vystoupit a postavit Jeruzalém a chrám, který je nazýván jeho
jméno: a hodovali s nástroji hudby a veselí sedm
dní.