1 Esdras 4:1 Druhý, který mluvil o síle krále, začal říci, 4:2 Vy muži, nevynikejte v síle muži, kteří vládnou nad mořem a zemí a všechny věci v nich? 4:3 Ale král je mocnější, neboť je pánem všech těchto věcí a panuje nad nimi; a cokoli jim přikáže, udělají. 4:4 Když jim přikázal, aby válčili jeden proti druhému, udělají to: jestliže on pošli je proti nepřátelům, jdou a boří hory hradby a věže. 4:5 Zabíjejí a jsou zabíjeni, a nepřestupují králova přikázání získají vítězství, přinesou vše králi, stejně jako kořist všechny ostatní věci. 4:6 Stejně tak pro ty, kteří nejsou vojáky a nemají co do činění s válkami, ale používejte husunda, když znovu sklidili to, co zaseli, přinášejí to králi a nutí jeden druhého, aby platili daň Král. 4:7 A přece je to jen jeden muž. Když přikáže zabíjet, zabijí; jestli on příkaz šetřit, šetří; 4:8 Když přikáže bít, bíjí; když přikáže zpustošit, oni zpustošit; když přikáže stavět, staví; 4:9 Když přikáže kácet, kácí; když přikáže zasadit, oni rostlina. 4:10 Poslouchají ho tedy všechen jeho lid a jeho vojska, on si navíc lehne jí a pije a odpočívá. 4:11 A tito bdí kolem něj, aniž by kdokoli odcházel a činil jeho vlastní věc, ani ho v ničem neposlouchají. 4:12 Ó muži, jak by neměl být král nejmocnější, když je takový? poslechl? A držel jazyk za zuby. 4:13 Potom třetí, který mluvil o ženách a o pravdě (toto bylo Zorobabel) začal mluvit. 4:14 Ó muži, to není velký král ani množství lidí, ani to víno, to vyniká; kdo je tedy vládne jim, aneb kdo má panství nad nimi? nejsou to ženy? 4:15 Ženy nesly krále a všechen lid, který vládne na moři a přistát. 4:16 I z nich přišli, a živili ty, kteří sázeli vinice, odkud víno pochází. 4:17 I tito dělají oděvy pro muže; tito přinášejí slávu lidem; a bez žen nemohou být muži. 4:18 Ano, a pokud lidé shromáždili zlato a stříbro nebo cokoli jiného dobrá věc, nemilují ženu, která je pěkná v přízni a krása? 4:19 A nechat všechny ty věci jít, nezírat, a dokonce i s otevřenými ústa na ni rychle upírají oči; a ne všichni lidé více touží ji než na stříbro nebo zlato, aneb cokoli dobrého? 4:20 Člověk opouští svého otce, který ho vychoval, i svou zemi, a přilne ke své ženě. 4:21 Trvá, aby nestrávil život se svou ženou. a nepamatuje si ani jedno otec, ani matka, ani země. 4:22 Podle toho také poznáváte, že ženy nad vámi panují pracovat a dřít a dávat a přinášet vše ženě? 4:23 Ano, muž vezme svůj meč a jde svou cestou loupit a krást, plout po moři a po řekách; 4:24 A pohlédne na lva, a jde ve tmě; a když má ukradený, rozmazlený a oloupený přináší své lásce. 4:25 Pročež muž miluje svou ženu lépe než otce nebo matku. 4:26 Ano, je mnoho těch, kteří pro ženy došli rozumu a stali se služebnictvo pro jejich dobro. 4:27 Mnozí také zahynuli, chybovali a hřešili pro ženy. 4:28 A nyní mi nevěříte? není král ve své moci veliký? ne všechny regiony se ho bojí dotknout? 4:29 Viděl jsem ho a Apame, královu konkubínu, dceru obdivuhodný Bartacus, sedící po pravici krále, 4:30 A vzala korunu z královy hlavy a položila ji na svou hlava; levou rukou zasáhla i krále. 4:31 A přesto král zíral na ni s otevřenými ústy: smála-li se mu, smál se i on: ale vzala-li nějaké král se k němu nelibě lichotil, aby mohla být se s ním znovu smířil. 4:32 Ó muži, jak je to možné, ale ženy by měly být silné, když to tak dělají? 4:33 Král a knížata pohlédli jeden na druhého, a tak začal mluvit o pravdě. 4:34 Ó muži, copak ženy nejsou silné? velká je země, vysoká je nebe, rychlé je slunce v běhu jeho, neboť obchází nebesa kolem a v jeden den se vrátí na své místo. 4:35 Zdaliž není veliký, kdo činí tyto věci? tak velká je pravda, a silnější než všechny věci. 4:36 Celá země volá po pravdě a nebesa jí žehná: všecko skutky se při ní třesou a chvějí a není s ní nic nespravedlivého. 4:37 Víno je zlé, král je zlý, ženy jsou zlé, všechny děti lidé jsou bezbožní a taková jsou všechna jejich bezbožná díla; a není pravda v nich; ve své nepravosti také zahynou. 4:38 Pravda, ta trvá a je vždy silná; žije a vítězí na věky. 4:39 U ní není přijímání osob ani odměn; ale ona to dělá věci, které jsou spravedlivé a zdržuje se všeho nespravedlivého a zlého; a všichni muži dělají dobře jako její skutky. 4:40 Ani v jejím soudu není žádná nespravedlnost; a ona je síla, království, moc a majestát všech věků. Požehnán buď Bůh pravdy. 4:41 A tím mlčel. A všichni lidé pak křičeli, a řekl: Velká je pravda a mocná nade všecko. 4:42 Král mu řekl: "Zeptej se, co chceš víc, než je určeno." v psaní a my ti to dáme, protože jsi shledán nejmoudřejším; a ty budeš sedět vedle mě a budeš nazýván můj bratranec. 4:43 Potom řekl králi: "Pamatuj na svůj slib, který jsi slíbil." vybuduj Jeruzalém v den, kdy jsi přišel do svého království, 4:44 A poslat pryč všechny nádoby, které byly odvezeny z Jeruzaléma, které Kýros oddělil, když přísahal, že zničí Babylon a pošle znovu je tam. 4:45 Také jsi se zavázal postavit chrám, který Edomité vypálili když Judea Chaldejci zpustošili. 4:46 A nyní, pane králi, toto je to, co žádám a co já touhou tebe a z toho vychází knížecí svobodomyslnost ty sám: Chci tedy, abys splnil slib, výkon o čemž jsi svými vlastními ústy slíbil králi nebes. 4:47 Král Dareios vstal, políbil ho a psal mu dopisy všem pokladníkům a poručíkům a kapitánům a guvernérům, že měli by bezpečně přepravit na své cestě jak jeho, tak všechny, kteří jdou s ním vybudovat Jeruzalém. 4:48 Napsal dopisy také poručíkům, kteří byli v Celosyrii a Féniké a jim v Libanu, aby přinesli cedrové dřevo od Libana až po Jeruzalém, a aby s ním vystavěli město mu. 4:49 Navíc psal pro všechny Židy, kteří vyšli z jeho říše nahoru Židé, pokud jde o jejich svobodu, že žádný důstojník, žádný vládce, ne poručík, ani pokladník, by neměli násilně vstoupit do jejich dveří; 4:50 A aby celá země, kterou drží, byla svobodná bez daní; a aby Edomité vydali vesnice Židů, které pak drželi: 4:51 Ano, aby bylo ročně dáno dvacet talentů na stavbu chrám až do doby, kdy byl postaven; 4:52 A dalších deset talentů ročně k udržování zápalných obětí oltář každý den, jak měli přikázání obětovat sedmnáct: 4:53 A to měli mít všichni, kteří šli z Babylonu stavět město svobodnou svobodu, stejně jako oni jako jejich potomci a všichni kněží, že odešel. 4:54 Napsal také o. nálože a roucha kněží kde slouží; 4:55 A podobně i pro břemena levitů, která jim mají být dána do konce den, kdy byl dům dokončen a Jeruzalém byl vystavěn. 4:56 A přikázal dávat všem, kdo strážili město, důchody a mzdy. 4:57 Odeslal také všechny nádoby z Babylóna, které Kýros postavil odděleně; a všechno, co Kýros dal v přikázání, totéž nařídil a posláni do Jeruzaléma. 4:58 Když tento mladý muž vyšel, pozdvihl tvář k nebi k Jeruzalému a chválil krále nebes, 4:59 Řekl: "Od tebe pochází vítězství, od tebe pochází moudrost a tvoje." je sláva a já jsem tvůj služebník. 4:60 Požehnaný jsi, který jsi mi dal moudrost, neboť tobě děkuji, ó Pane našich otců. 4:61 Vzal tedy dopisy, vyšel a přišel do Babylóna a řekl to všem svým bratřím. 4:62 A chválili Boha svých otců, protože jim dal svoboda a svoboda 4:63 Vystoupit a postavit Jeruzalém a chrám, který je nazýván jeho jméno: a hodovali s nástroji hudby a veselí sedm dní.